m.l.w.5sos // c.h.

109.

,,Co si myslíš, že děláš?" zamračila s na mě.

,,Oh, já nevím, možná jen zabraňuju svojí přítelkyni, aby se vyspala s někým jiným." řekl jsem.

,,Zachráním tě darling!" ozvalo se zpoza dveří. Connor si taky neodpustil do těch dveří bouchat jak blbeček, myslel si asi, že mu je odemču.

,,Už nemusíš." zavolala na něj. Ulevilo se mi, že se nechce dostat pryč. A ani mě nemlátí, divný.

,,A kvůli tomuhle jsem vybíhal schody jak debil?" přecedil přes zuby a já se začal smát.

,,Connore ztichni a výstřel." Zasmál jsem se přistoupil jsem k ní a koukal jí přímo do oči. ,,Uděláš pro mě něco?" Nazdvihl jsem obočí, jen přikývla. ,,Polib mě." Vydechl jsem.

,,Nezasloužíš si. Rozbil si mi mobil a překazil mrdačku s Connorem." Řekla a odtáhla se.

,,No ehm." Řekl jsem a vytáhl mobil z kapsy. Doufám, že její reakce bude jiná, rozbil jsem jí mobil a ještě ho počmáral.

,,Oh můj bože." Řekla a dala si ruky před pusu. ,,Jak si?"

,,Fixkama." Uculil jsem se a podal jí ho.

,,Je to nádhera." Usmála se a dala mi pusu na tvář.

,,Zlobíš se ještě?" Zeptal jsem se a přitáhl si ji za boky k sobě.

,,Ne." Řekla a skousla si spodní ret. Tohle mi dělat nemůže. Začal jsem se přibližovat, byl jsem jen pár milimetrů od ní, ale zase se odtáhla. ,,Musím se balit na tour, ale teď už vážně." Usmála se a zatlačila mi na hruď.

,,Tour počká." Řekl jsem a začal jí líbat krk.

,,Zapomeň na to, nerozdám si to s tebou jak včera." Odtáhla se a zašla do šatny. Už na to kašlu lehl jsem na postel a začal stahovat nové aplikace.

Tori

Přemýšlím modrý nebo béžový svetr? Spodní prádlo a plavky po včerejšku mám jasné. Natahovala jsem se do vrchní police pro svetry, když v tom sem pocítila něčí ruce na svém pase. ,,Ukaž pomůžu ti." řekl a podal mi béžový svetr.

,,Díky." Otočila jsem se na něj a usmála se.

,,Mohla by si vyrůst prcku." zasmál se a rozcuchal mi vlasy. Co to jako myslí, že dělá do prdele?

,,No dovol! Jsem jen o deset centimetrů menší jak ty." řekla jsem uraženě a překřížila ruky na hrudi.

,,I tak si maličká, když ti chci dát pusu musím se naklonit." ušklíbl se a začal se ke mě naklánět.

,,Hlavně, že do teď sis nestěžoval." protočila jsem oči. ,,Ale jestli chceš začnu nosit jehly, a když mě nasereš dupnu ti s nima na nohu." mrkla jsem na něj, otočila se a dál se věnovala poličkám. Vytáhla jsem svetry, trička, legíny a další hadry. Stál za mnou a celou dobu na mě byl namáčknutej, kdyby teď někdo došel, měl by dobrou podívanou. ,,Calume do prdele přestaň!" vyjekla jsem.

,,Jo tak do prdele? Není problém." zasmál se a začal mi stahovat legíny.

,,Hovado!" vyjekla jsem a otočila se na něj. ,,Si hroznej prasák Hoode!" přecedila jsem přes zuby a přitáhla si ho za lem trička k sobě blíž. Chytnul mě za hlavu, za záda a strčil mi jazyk pomalu až do krku. Mlátila jsem mu do hrudi, kopala do něj, ale nic nepomáhalo. Kousla jsem ho do jazyka a on se rychle odtáhl a probodl mě pohledem.

,,Co?" řekl dost udiveně.

,,Uvědom si. Laskavě. Že nemám plíce jak ty. Potřebuju víc kyslíku." řekla jsem a do toho snažila popadnout dech, zase pro mě známé kašlání a dušení. Cal se na mě zděšeně podíval. ,,Inhalátor. Je. V. Nočním. Stolku." odkašlala jsem Cal se rozběhl a za chvilku byl zpátky a já se konečně mohla nadechnout.

,,Promiň. " řekl sklesle a chystal se odejít.

,,Počkej, ty za to nemůžeš." usmála jsem se. Není to jeho chyba, i když na mě máš brát ohled. Udělala jsem ty dva kroky k němu a padla mu kolem krku. ,,Chce se mi spát." zamumlala jsem mu do hrudi, něco je se mnou špatně, jen tak vědět co.

,,Je půl jedné, před chvilkou jsme vstávali." řekl dost zmateně.

,,No to sice jo, ale jsem unavená." vydechla jsem a zavřela oči.

,,To jsem ti dal včera tak zabrat, že si unavené ještě teď?" šeptl a já vyvalila oči.

,,Debile." řekla jsem a bouchla ho do hrudi. Šla jsem se radši dobalit, hodila jsem do kufru všechno co jsem potřeboval, no prostě hadry pak brýle, boty, chyběly mi jen knížky. ,,Lásko?" zavolala jsem na něj a čekala na odezvu. Nic. Vešla jsem do pokoje tam nebyl. Pokrčila jsem rameny, hodila na sebe mikinu, upravila se v zrcadle a šla dolů. Seděl na lince a o něčem se bavil s Tristanem. ,,Ehm." odkašlala jsem si, přičemž jsem upoutala jejich pozornost.

,,Jdeš někam? Pokud ano ne bez dozoru." mrknul na mě Tris a u toho imitoval Caluma. Plácla jsem si sním a pak se podívala na Cala, který nás vraždil pohledem.

,,Jdu do knihkupectví, má někdo zájem jít se mnou?" podívala jsem se po místnosti u stolu seděl James s Bradleym, u linky byli Cal s Trisem a podle hluku z obyváku bych řekla, že zbytek rodiny byl tam.

,,Já jdu." mrknul na mě Cal. ,,I když do knihkupectví se mi zrovna dvakrát nechce." vydechl a obul se. Čapla jsem ho za ruku a táhla ho do centra. Zastavili jsme se před knihkupectvím a vešli dovnitř, měla jsem vybrané jasné cíle. Divergent, City of bones, Hunger games, Harry Potter. Zaplatila jsem si knížky, chtěla jsem si je nést sama, ale Cal trval na tom, že mi je vezme. ,,Řekni mi na co potřebuješ tolik knížek? Jak kdyby sis nemohla koupit čtečku, vyšlo by tě to levněji." protočil oči. Postavil jsem se proti němu, vytáhla z tašky knížku a otevřenou mu ji přitlačila na obličej.

,,Cítíš to?" zeptala jsem se a nazdvihla obočí.

,,No vůně papíru a?" podíval se na mě udiveně.

,,A? Jak pro tebe jsou fetuš moje vlasy tak pro mě je fetuš toto, a pak ještě vůně kafe, posekané trávy, ty." zamumlala jsem, ale on to slyšel a uculil se. Blbeček. ,,To poslední si neslyšel." odsekla jsem a šla pomalými kroky domů.

,,Slyšel." zasmál se a šel pár kroků za mnou.

,,Poď blbečku." natáhla jsem k němu ruku a on ji chytil a propletl naše prsty. Došli jsme před dům Cal odemčel a to co jsem viděla mě dost zarazilo..