27. Are you okay?!

4.5K 223 11
                                    

Tori

Něco jsem na sebe rychle hodila a trošku se upravila v zrcadle, šla jsem po schodech dolů a zahlédla Cala s košíkem. ,,Já řekla projít."

,,Jo no trošku jsem ti to poupravil." Poškrábal se na zátylku, a nahodil ten nevinný úsměv.

Šli jsme ruku v ruce jen pár ulic, než jsme došli na začátek parku, v tichu jsme se procházeli.  Najednou mě Cal zavedl na malý kopeček uprostřed parku, rozdělal deku, posadil se na ni a díval se do dálky, přisedla jsem si k němu. Chová se nějak zamyšleně, možná bych se ho měla zeptat co mu je. ,,Cale? Co ti je?"

,,Nic mi není." Vydechl a usmál se na mě, nevěděla jsem jestli lže nebo ne, ale kdyby ano tak není tak dobrej herec, on není já.

Natáhl se pro košík a vytáhl z něj dva větrníky. ,,Takže Tori, ty jsou moje a ty se jich ani nedotkneš."

,,O co?" podívala jsem se na něj vyzývavě a natahovala se pro jeden, Cal si lehl na záda a pořád natahoval ruku dozadu, abych nedosáhla na ten větrník, dá se říct, že kdyby mi selhala ruka udusila bych ho kozama. Konečně jsem chytla větrník do ruky, uvědomila jsem si, že Caluma dá se říct dusím, rychle jsem se z něj zvedla.

Zakašlal si a řekl: ,Co to děláš, byla by to pro mě příjemná smrt!!" ušklíbl se.

,,No pro tebe by to byla možná příjemná smrt, ale kluci by mě zabili, kdyby zjistili, že jsem jim udusila basistu kozama."  Calum se začal smát, když jsem se nedívala vzal kousek náplně z větrníku a otřel mi ji o nos.

,,Fakt vtipný Hoode!" prstem jsem si to sundala z nosu a otřela mu to o tvář, ,,To máš za to!"

,,To si přehnala Victorie!" řekl tím jeho, jakože "uraženým" tónem, vypadá tak roztomile, když se snaží být naštvaný.

Calum

Budu hrát uraženýho a ona něco zkusí jako vždycky, rád ji škádlím. ,,Jak chceš Hoode, dělej si co chceš, když mě ignoruješ, já s tebou chodit nemusím." Řekla celkem naštvaně, je fakt že jsem teď přemýšlel, ale i tak to nemohlo být tak dlouho.

,,Po-Počkat co? Jak jako Já s tebou chodit nemusím?"

,,Říkám akorát, že nepotřebuju chodit s někým, kdo mě ignoruje." Dořekla to a já se jen zarazil.

Chvíli na to šla okolo rodinka, asi večerní procházka, šel chlápek, na krku mu seděla malá holka s culíkem, vedle něj šla žena a za ruku vedla chlapce o něco staršího než byla ta holčička, když jsem se podíval na Tori slzeli jí oči ,,Tori copak?"

,,Chybí mi Cale, hodně mi chybí." Namáčkla se na mě, hlavu měla zapřenou o moji hruď  a brečela. Chytil jsem ji jednou rukou okolo pasu a druhou ji hladil chvíli po vlasech a chvíli po zádech, musel jsem ji nějak uklidnit, nerad vidím, že je smutná.

Já vím, jak moc jí rodiče chybí, kdybych přišel o svoje taky by mě to změnilo jak ji. Najednou něco zašustělo v křoví, nebyl to pták, bylo to něco většího, oba jsme se na ten keř dívali, něco se tam mihlo, byl to pes. Vylezl ze křoví a chvíli nás pozoroval, vstal jsem a přistupoval k němu blíž, v jeho očích byla vidět nejistota, myslel si nejspíš, že mu něco udělám, když jsem byl kousek od něj Tori mi řekla: ,,Buď opatrný."

Přistupoval jsem pomalými kroky ke psovi, když jsem měl ruku těsně nad ním vystartoval a kousl mě, ne moc jen mi přimáčkl ruku.

,,Cale!!" přiběhla ke mně Tori, ,,Jsi v pořádku??"

,,Jo nic to není, jen mi přimáčkl ruku." pousmál jsem se na ni, aby o mě neměla takový strach.

Tori

Rozhodla jsem se přijít k psovi blíž, po Calově marném pokusu, natahovala jsem na něj ruku, usmívala jsem se a mluvila příjemným hlasem, aby si nemyslel, že mu chci ublížit. Pes se ode mě nechal pohladit, šla jsme po boku se psem za Calem na deku, všimla jsem si, že nějak pokulhává, rozhodli jsme se ji vzít domů, ano ji, oba jsme si všimli, že to je fenka. Calum ji vzal do náruče a já vzala košík.

,,Jsme doma!" zařvala jsem, když jsem zabouchla dveře, jedenáct hodin večer, jo to se u nás ještě nespí. Všichni přiběhli a Cal položil psa na sedačku, dívala se na nás nedůvěřivě, přišla jsem k ní a řekla: ,,Neboj se Pixie, Cal už hledá klíčky od auta a pojedeme k veterináři, kde se ti podívají na tlapku. Dobře?" Mile jsem se pousmála, ano po cestě domů jsem se rozhodla jí říkat Pixie, když jsem se obrátila a podívala se na Ashe měl jiskřičky v očích a řekl: ,,Necháme si ji, že jo!"

Dům je velký a nemyslím si, že by to klukův vadilo. ,,Chceš si ji nechat? Ale co na to řekne Lorde?"

,,No řekl bych, že ty dvě si padli do oka." Dodal Mike, já se otočila na patě a uviděla jak Lorde leží na Pixie.

,,Mám klíče, můžeme jet." Ozval se Calum z chodby, vzal Pixie naložil ji do auta, já si k ní sedla do zadu a hladila ji po hlavě. 


m.l.w.5sos // c.h.Opowieści tętniące życiem. Odkryj je teraz