m.l.w.5sos // c.h.

176.

,,O co jde?" zeptal jsem se na rovinu.

,,Babička mi dala tohle, že to mám použít až bude nejhůř." řekl vážně a podal mi blok s nějakými čísly.

,,Co to je?" zeptal jsem se.

,,Telefonní čísla na nejlepší psychology v Sydney."

,,Cože? Chceš ji zavřít do blázince?" vyjekl jsem a šel za Tori do obyváku. ,,Necháš se zavřít do cvokárny? Necháš se zavřít někam, kde do tebe budou něco hustit 24 hodin denně a nepomůže to?!" rozmachoval jsem rukama a sledoval její vystrašený výraz. Zase jsem dostával rapla a řval na ni za něco, za co prakticky nemůže.

,,Je to jen pár sezení, Calume uklidni se." zklidnil mě Ash.

,,Uklidni se? Uklidni se? Co jí tam řeknou? Nic novýho." řekl jsem podrážděně.

,,Možná by si taky mohl na pár sezení jít." řekl mi. ,,Chováš se jak totální rapl. Dokonalá dvojka. Citlivka a rapl. Paráda." dodal ironicky a s ocáskem Chriss odešel do pokoje.

,,Vážně je to tvoje rozhodnutí?" zeptal jsem se a sedl vedle ní.

,,Už to nezvládám." zachraptěla. ,,Když si odešel z pokoje, já.. já.." nedokázala dokončit větu. Ruky jsem obmotal okolo ní a obejmul jí.

,,Promiň, že jsem na tebe křičel." řekl jsem a dal jí pusu do vlasů. ,,Půjdeme spát. Ráno sbalím věci a ty budeš odpočívat, potom poletíme do Evropy. Dobře?" zeptal jsem se. Přikývla, šli jsme do pokoje. Chvilku jsem jí šeptal ty moje zamilovaný bláboly do ucha a pak jsem usnul.

Ráno jsem se vzbudil. Tori už měla sbalené kufry, podíval jsem se na hodiny, ukazovaly devět ráno. Zamračil jsem se a sledoval její vychrtlou postavu, jak se blíží ke mě. Posadila se vedle mě a lehce zvedla koutky. ,,Oblek máš v tom modrém kufru." řekla mi a opřela se o moji odhalenou hruď.

,,Řekl jsem, že to sbalím." řekl jsem. Můj tón byl něco mezi zklamaným a smutným. Nechci, aby se namáhala, když je v takovém stavu. Chci, aby odpočívala.

,,Zapomněl by si půlku věcí." uchechtla se.

,,To teda ne." odvětil jsem. ,,A teď mi slib, že po zbytek dne, budeš ležet." přikázal jsem. ,,Za chvilku jedeme s klukama řešit něco ohledně toho odletu, že se přesouvala jedna Show a zvukovky. Chci, aby si ležela a byl bych rád, kdybych tě našel v posteli, až se vrátím." ukázal jsem varovně prstem a ona přikývla. Oblékl jsem se a sešel dolů. Udělal jsem zelený čaj, donesl jí ho a mohli jsme s klukama vyrazit za Dawem.

,,Počkej." zastavila mě, když jsem odcházel z pokoje. ,,Na něco si zapomněl." zakřenila se.

Přišel jsem k ní, lehce se naklonil nad postel a políbil ji. S úsměvem na tvářil jsem opustil pokoj a následně i dům.

Tori

Cal musel odjet, nechal mě tu samotnou. Je fajn vědět, že mi důvěřuje. I po tom, že jsem to včera udělala zase. ,,Torislavo?" ozval se někdo ode dveří. Annie. Něž jsem se nadála už, doslova ležela na mě. ,,Jedu k Erin, domalovat ten Robinův pokoj." usmála se. ,,Budeš tu s Chriss." řekla a odešla.

Aspoň tu nebudu sama. Napsala bych Mali, ale ta nemůže. Letěla do New Yorku. Koho ještě tak znám? Nikoho. Mezi mé přátele patří lidi v domě, kluci z the Vamps, Mali, Erin a možná Robin. Pořád lepší než nemít žádné přátele. Lehce jsem zvedla koutky a nasála vůni z Calumovi strany postele.

Po hodině polehávání s Chriss v posteli jsme se začali nudit. Takže co bude? Teen wolf. Proč? Protože O'brien.

,,I-I can't. I can't take your pain." řekl Scott, Allison.

,,It is because it doesn't hurt." zachraptěla z posledních sil.

,,No."

,,Its okay. Its perfect." šeptla. ,,I'm in the arms of my first love. The first person I ever loved, The person I'll always love. I-I love you Scott-Scott McCall" řekla a já se rozbrečela.

,,No. Allison don't, Allison please don't. Allison don't please." řekl zdrceně Scott. Allison začala těžce oddechovat a my věděly, že její konec je tu.

,,Co tady děláte?" zeptal se Cal ve dveřích. ,,Teen wolf s O'blbečkem, že mě to nenapadlo." protočil očima. Žárlivka.

,,Nežárli." řekla jsem a nepřerušovala směr pohledu na umírající Allison.

,,Nežárlím." odvětil.

,,Jo jasně a já jsem Ariel, Malá mořská víla." řekla jsem a do pusy si narvala hrst popcornu.

,,S ocasem na mořskou panu a jen s podprsenkou by si nevypadala špatně." oznámil mi a sedl k notebooku.

,,Asi půjdu za Ashem." oznámila Chriss a odešla.

,,Změna plánu." objevil se ve dveřích Mike. ,,Neletíme do Evropy. Žádná letadla neletí. Blíží se velká bouřka a nepoletí žádná letadla. A máme několik hodin na to, aby jsme opravili těch pár křidlic na střeše." řekl Mike o odešel.

Cal se zvedl a šel směr dveře. ,,Doufám, že nehodláš lézt na střechu." řekla jsem zděšeně.

,,Budu hned zpátky, budu v pohodě a ty lež." dal mi pusu na nos a odešel. To je vážně pecka, teď se budu bát o ty čtyři blbečky, co si neumí ani uvařit. Budu se klapat strachy, jestli nesletí ze střechy výborně.

_

Kluci opravili střechu, trvalo to nějaké tři hodiny. Pro mě to byly nejdelší tři hodiny v životě. Mezitím, jsem zase vybalila kufry. Teď momentálně sedíme u večeře. Já, no já jako vždy, nejím. Nemám chuť k jídlu. Nemám chuť na nic.

Ash mi přeložil sezení, takže zítra mám první schůzku s psychologem. Kluci dojedli pizzu. Já si do ní tak pětkrát kousla, aby se neřeklo a Cal to za mě dojedl. Kluci zasedli k videohrám a já zasedla ke knihám. Pixie mi ležela na nohách a já ji hladila po hřbetě.

Venku začalo poprchat a ozývaly se první slabé hromy, někde v dálce. Touhle dobou jsme měli sedět už v letadle. Sedíme všichni u krbu, a když říkám všichni. Myslím všichni, až na tetu Joy, ta je v kuchyni, společně s tetou Liz.

,,Tady máš čaj zlatíčko." řekla mi teta Liz.

,,Děkuju. Nechcete s něčím pomoct?" zeptala jsem se.

,,Ne to je dobrý, jen odpočívej." pohladila mě po vlasech a odešla.

,,Proč je na tebe moje máma tak hodná a na mě ne?" zeptal se Luke.

,,To bych se mohl zeptat taky." řekl Calum. Najednou se rozezněl zvonek. ,,Jdu tam." řekl a zvedl se ze země. ,,Tori pojď sem." zavolal na mě z chodby.

,,No?" přišla jsem. Nemohla jsem uvěřit svým očím.

,,Tvůj poslední, opožděnej narozeninovej dárek." uculil se a podal mi ji. Klepajícíse kuličky u mě v náručí, byla tak roztomilá. Pixie se na ni zajímavě dívala. ,,Jak ji pojmenuješ?" zeptal se Calum.

,,Bethy."

_

Konnichiwa guys!!!

Takže, co si myslíte, že Tori dostala?

Podle mě je to jasný, ale tak to si můžu myslet jen já, cuz to vím že:D

So, chci poděkovat za obrovský počet reads, votes a comments. Děláte mi radost ^_^ jen tak dál guys...

Jsem ráda, že to čtou i lidi v mém okolí. Třeba tohle čte několik lidí ze školy. Jsem hrdá na Mon, že to vydržela číst až do stovky:D já ji k tomu ještě dokopu..

Doufám, že se začínáte psychicky připravovat na konec, cuz už jen 24 dílů + epilog.  

Dál... Toreh se těší na 21.3 na sraz. Doufám, že tam bude hodně lidí.

A to je asi vše..

Bye-bye! 

Tori xx