m.l.w.5sos // c.h.

10. Go away!

Tori

 Sedím v pokoji už druhý den v depresích, bez spánku, jídla, jen já tma a poslední cigareta. Pořád mám před očima to, co se stalo. To jak jsem mu slepě věřila. Seděla jsem se sluchátkami na okně, přehrávala si pořád dokola můj playlist, když jsem narazila na písničku Close as Strangers. Slyšela jsem zpívat mého bratra, Michaela, Luka a Cala. Když jsem slyšela jeho hlas zase jsem začala brečet.

 Utápěla jsem se v slzách, když v tom mě z myšlenek probudilo klepání na dveře ,,Tori jsi v pořádku? To jsem já Ash, otevři."

,,Běž pryč!"

,,Nejdu, otevři ty zasraný dveře, nebo je vyrazím!" Otřela jsem slzy, šla ke dveřím, pomalu jsem otáčela klíčem a otevřela.

,,Tori jsi v pořádku?" zeptal se a hned mi padl kolem krku.

,,Jo je mi fajn." Pousmála jsem se.

,,Ne není ti fajn."

,,Tak, když víš jak mi je, tak proč se ptáš?" Zase jsem začala brečet.

,,Nebreč sestřičko, velkej brácha se o to postará, neboj." Uklidňoval mě.

,,Velkej brácha nemusí řešit maličkosti svojí "malé" sestry, dokážu si svoje problémy vyřešit sama." odsekla jsem.

Sedli jsme si k posteli, to minutové ticho mě ubíjelo, Ash se rozhlížel okolo sebe, když v tom si všiml krabiček od cigaret ,,Děláš si ze mě prdel Victorie? Takhle se ničit kvůli němu, to ti za to nestojí?" zařval přes celý dům, kluci se seběhli nahoru a už jsme tam byli všichni, zírali na mě, nevěděla jsem co mám dělat tak jsem utekla pryč z domu.

Calum

Ne tohle se nemělo stát, Tori kvůli mně teď  trpí. ,,Calume jdeme se po ní podívat, ty počkej tady kdyby se vrátila, stejně je to tvoje chyba." Ashton má pravdu, je to moje chyba, měl jsem reagovat v tu chvíli jinak, můžu za to jsem idiot. Mojí hlavou za tu dobu co byla pryč proběhlo tolik myšlenek.

___

Po hodině

Tori

Došla jsem domů, u stolu seděl Ash, Mike a Luke. ,,Kde jsi byla?! Měli jsme o tebe strach! Tohle nám už nikdy nedělej."

,,Promiňte mi." Následovalo hromadné obejmutí, ale kladla jsem si otázku kde je Calum. Vyšla jsem schody, vešla do temného pokoje, rozsvítila světla a leknutím jsem nadskočila.

,,Kde jsi byla?" zeptal se Cal, který seděl na mojí posteli.

,,Co tě to zajímá?" odsekla jsem. Nemám chuť se na něj ani podívat, hnusí se mi.

,,Otázky kladu já a ptám se, kde si byla?!" zvýšil hlas, až jsem se ho začínala bát.

,,Venku, kde asi?" přistoupil ke mně a přimáčkl mě v objetí.

,,Tohle už mi nikdy nedělej, bál jsem se o tebe." zachraptěl.

,,Jo hlavně, že jsi na mě nebral ohled, když si se líbal s Lydií." Snažila jsem se odrhnout, ale držel mě moc pevně...

_____

TRAILEEEER