m.l.w.5sos // c.h.

161.

,,Já nespala, jen jsem měla zavřené oči, ve sluchátkách mi nic nehrálo, a vím, že cizí rozhovory se poslouchat nemají, ale ten váš byl dost zajímavej." řekla. Ta potvora.

,,Takže Calume, namáčkni se na jedny dveře, Tori ty na druhé. Budete daleko od sebe, aby Calum neměl problém se sebeovládáním." mrkl na nás Ash ve zpětném zrcátku. Tohle mu nedaruju, nebude mi říkat, jak daleko od ní mám být. Tori to bylo očividně jedno, protože si vzala sluchátka a opřela si hlavu o studené okénko auta, ale mě ne. Já se nevzdám. Každičkou sekundou jsem se k ní sunul blíž ona si toho všimla a zadržovala smích, jedinej kdo se věnoval cestě a nevšiml si toho je Ash. Díky bohu. Pomalu jsme se přisouvali k sobě a pak zase Ash zavelel. ,,Já vás vidím." řekl a podíval se do zpětného zrcátka, takže jsme se odtáhli. Nejhorší je, když člověk kterého milujete, je tak blízko a přitom tak daleko.

Tori posouvala ruku pomalu směrem ke mě a já dělal to samé, než se naše prsty lehce otřely o sebe. Pousmála se a dál se dívala z okýnka. ,,Už tam budeme?" zeptala se znuděně, popravdě i mě ta cesta přišla až příliš dlouhá, na to, že jedeme stanovat a Ash nechtěl jet tam, kam minule. Vybral místo daleko v lese, hodně daleko od civilizace. Super jestli za stanem skočí nějaká srnka, podělám se strachy a Tori nejspíš taky.

,,Ještě tak deset minut." oznámil Ash.

,,A můžu si sednout blíž ke Calumovi?" zeptala se znovu.

,,Ne." řekl přísně Ash. Přísahám, kdyby neřídil něco bych mu udělal.

,,Chriss řekni mu něco." vyjekla. Byla tak roztomilá, když si stála za svým.

,,Tak jim to dovol." řekla Chriss milým tónem a pohladila Ashe po stehně.

,,Fajn." odsekl a v rukách sevřel volant. Vřelo to v něm a šlo to na něm vidět, jestli to tak půjde dál a já se nebudu ovládat skončím to zle a já se s ní nebudu moct stýkat. Přinejlepším mě zmlátí. Neříkám, že bych se Ashe nebál, mám z něj určitej respekt, ale kvůli ní bych se i přemohl a rány mu oplácel, i kdyby mě pak asi nenáviděla.

Tori se přisunula ke mě a já si ji za pas namáčkl víc k tělu. ,,A mám tě." šeptl jsem ji do ucha a lehce se o něj otřel. Rukou mi přejela po stehně až k rozkroku. Spolupracuje na mé provokaci Ashe a to se mi líbí.

,,Neměli by jsme ho takhle provokovat, zabije nás." šeptla mi nazpět.

,,Jsme tady vystupte! A přestaňte mě provokovat!" zařval na nás Ash. Vážně se divím, že mu nerupla ta žilka na krku.

 Jsme uprostřed nějaké louky okolo jsou stromy, žádný signál, žádná civilizace. Jen stromy. ,,Tohle místo je divný, děsivý. Vyzařuje negativní, chladnou a nepříjemnou energii. Vypadá to tady jako z hororu." řekla vedle mě Tori. Má na tohle místo stejný názor jako já. A ani se nedivím, vážně to tady tak vypadá.

Sedíme okolo ohně. Všude okolo nás jsou stany. Slyšíte šum listí ve větru. Praskání v ohni a zvuky zvířat přicházející z lesa. Jak řekla Tori odpoledne. Jako z hororu. Pořád se otáčí a dívá se do lesa, je si nejistá prostorem, kde se nachází.

,,Řeknu vám storku chcete?" zeptal se Michael a všichni přikývli. Ano vyprávět si hororové storky u ohně.

,,Začni brouku." pobídla ho Annie.

,,Tohle se vážně stalo, přesně tady. Mladé holce, byla tak v našem věku, jménem Alice. Večer šla na procházku se psem, po cestě nedaleko od tud..."

Tori

"... tud. Měla jedno sluchátko v uchu a pozorovala cestu před sebou. Byla to holka, která byla známá tím, že se ničeho nebála. Najednou uslyšela, prasknutí větve za sebou." Michael vyprávěl svoji story, a když začal s tím praskáním větví. Slyšela jsem, jak kdyby rupla větev kousek za námi. Stiskla jsem Calumovu ruku a podívala se na něj. ,,Otočila se, ale tam nikdo nestál. Podívala se znovu před sebe a její pes nikde." říkal tajuplným hlasem, začínala jsem se bát, protože praskání větví za námi bylo silnější, hlasitější. ,,Začala na něj volat a rozhlížet se okolo sebe. Najednou uslyšela psí štěkot a rozběhla se za zvukem. To co viděla ji zděsilo. Její pes. Oběšený na větvi." Namáčkla jsem se víc ke Calumovi a začala se klepat. No ták vždyť je to jen povídačka. Stará báchorka. ,,Našli ji to ráno. Mrtvou." řekl Michael a někdo mi šáhl na rameno.

Začala jsem ječet ze všech sil, než mi došel kyslík. Všichni se na mě pobaveně dívali a za mnou stál Lukas s pobaveným obličejem.

,,Si vážně idiot Hemmingsi!" zařval Calum a přimáčkl si mě blíž k tělu.

,,Ale no ták, oslavenec je vždy oběť ne?" zasmál se. ,,Ještě tě toho čeká víc neboj se." usmál se a sedl si vedle Erin. Plácl si s Michaelem a dál mě pobaveně sledoval. Jestli mu šlo o to, abych dostala infarkt tak se mu to daří dobře.

Seděla jsem v Calumově klíně, hlavou opřená o jeho hruď. Přikrytá dekou, kousek od ohně a na klacku měla pár máršmelounů. Když už mi připadali dost usmažené klacek jsem si přitáhla k sobě. Vzala jsem jeden máršmeloun a dala ho Calovi do pusy. ,,Nezazpíváme si?" přišel Luke s dvouma kytarama. Jednu podal Michaelovi a začali hrát.

You’re just a little bit out of my limit,
 it‘s been two years now you haven’t even seen the best of me.
 And In my mind now I’ve been over this a thousand times,
 but it’s almost over.
 Let's start over.

,,Jdu spát." oznámila jsem jim a zalehla do stanu s Calem v patách. Lehla jsem do spacáku a Cal si mě hned přitáhl k sobě.

,,Dobrou lásko." šeptl a lehce oddechl do mých vlasů.

,,Dobrou." šeptla jsem a po chvilce, za zvuků kytary a zpěvu z venku, jsem usnula.

Probudilo mě až divné dupání a hlasy okolo stanu.