m.l.w.5sos // c.h.

3. You look still so cute.

Tori

Je hned vedle mě, není čeho bych se měla bát, žádní zombie ani duchové, nic takového přece neexistuje, ale i tak se bojím. Pořád jsem se klepala, a on mě objímal. ,,Tori, promiň, neměl jsem vybírat horror, měli jsme si pustit něco normálního třeba komedii, promiň, můžu za to já, že se teď klepeš strachy." řekl, byl tak starostlivý.

,,To je v pohodě Cale." Řekla jsem a přimáčkla se na jeho hrudník. Po chvíli jsem se přestala klepat, ale pořád jsem měla hlavu zaraženou v jeho hrudníku, uvědomila jsem si, jak dokonale voněl. Venku hřmělo a docela dost pršelo. 

Odnesl mě v náručí ke mně do pokoje sedli si na okno a pozorovali, jak prší. Byla jsem v divné situaci a cítila se divně.

Calum seděl na parapetu opřený o zeď a já se o něj opírala. Hlavu jsem měla na jeho hrudníku, zvedala se mi, jak on dýchal, slyšela jsem tlukot jeho srdce, ťukalo jako o závod. Že by ke mně pořád cítil to co já k němu? Ale po těch letech. Byli jsme moc dlouho od sebe. 

Pomalu jsem usínala v jeho objetí. Cítila jsem se jako v pohádce, kde je princezna v náručí svého prince, až na to, že Calum nebyl můj prince, jen kamarád. Škoda. Přeji si, aby z tohohle bylo něco víc. Tak moc chci, ale stojí tohle přátelství za to? Můžu ho ztratit. Přijít o něj.

Cítila jsem hřejivý pocit u srdce a jako by mi v břiše vybuchla bomba a všude se rozletěli motýlci. Stejně jsem nemohla usnout, pořád jsem tomu nemohla uvěřit. To co jsem si celou dobu přála se plní. 

Podala jsem ze stolu notebook. Zapla jsem ho a pustila Simpsonovi ve filmu, konečně něco pro mě, protože jsem na horory moc nebyla, co nebyla, nenáviděla jsem je, jen jsem nechtěla Calumovi kazit zábavu. Nebo spíš jeho nabalovací plán, který mu vyšel.

_

Když jsem se během filmu podívala na Caluma, měl jiskřičky v těch jeho dokonalých hnědých očích a vypadal, jak dítě, kterému dáte novou hračku. Zadívala jsem se na něj, vypadal tak sladce, jak štěně. Pozorovala jsem ho, než zaregistroval, že se na něj dívám.

,,Co se tak díváš?" zeptal se.

,,Nic, já jen že, vypadáš pořád stejně roztomile." Sklopila jsem hlavu a začala se červenat. Sakra, díval se na mě a uculoval se. Typický Hood. To jsem zase něco řekla.

 ,,Ty si roztomilá. A vždycky si byla." Dal mi pusu do vlasů. Přitulila jsem se k němu a nejspíš jsem usnula, protože si pak nepamatuji nic, co se stalo. Pamatuji si jen, jak jsem se vzbudila v svojí posteli, sama a Calum byl pryč, nevím jestli to, co se stalo byl sen nebo realita.

Zašla jsem do svojí koupelničky, převlékla se do šortek, černých nadkolenek a bílého volného tílka, opláchla jsem si obličej, nahodila trochu make-upu, pudru a řasenky, vlasy jsem hodila do drdolu a vešla na chodbu. Teď to vím, jediné co mi v životě chybí je Calum.