58.

3.5K 195 5
                                    

Tori

,,Ne, nad tím zase nepřemýšlej, ani se nesnaž mě opustit.“ Dal mi pusu na tvář a podíval se na moje zápěstí. ,,Už zase?!“

,,Slíbila si, že už to neuděláš!“ začal zvyšovat hlas, jasně má o mě strach, bolí ho to za mě, jen jsem mlčky seděla a stahovala si rukáv. ,,Proč?“ vydechl.

,,Já-já, já věděla, že to znovu udělám, že zase udělám tu stejnou blbost, nechtěla jsem, ale stalo se.“ Vypískla jsem.

,,Ale slíbila ..“ ani nedořekl, protože jsem mu dala před oči zkřížené prsty. ,,Fajn, tak teď mi to slib a ruce měj pořád před mým obličejem.“

,,Ne, tohle já nemůžu, protože vím, že dřív nebo později, ten slib poruším.“  Slezla jsem z něj a radši jsem si stoupla zády, nemůžu tu být, nemůžu s ním být, ničí mě to. Dala jsem si ruce před obličej a snažila se nebrečet. Dokážu to, jsem silná.

,,Tori.“ Řekl tiše a ruce mi obmotal okolo pasu.

,,Ne, Cale tohle nejde, já, ty, ty mě ničíš!“ vyjekla jsem a dala mu ruce pryč. Otočila jsem se na něj a sledovala jeho udivený výraz. ,,Ne, já tohle nedám, tentokrát už ne.“ Vyběhla jsem z pokoje a chtěla rychle někam pryč. Běžel za mnou. Potřebuju být sama, bez něj, nedokážu se na něj dívat, je to pro mě až moc těžký.

Na chodbě u dveří mě doběhl a přitáhl k sobě, ruku na mém zátylku a druhou okolo mého pasu. Přimáčkl si mě k sobě. ,,Šššš, nebreč.“ Snažil se mě uklidňovat, snažil.

,,T-to ne-nejde,  j-já tě mi-miluju. Já už tohle nedám. Sakra! Moc tě miluju opravdu hodně!“ začátkem se mi lámal hlas, ale ke konci už jsem křičela. Byla jsem ráda, že jsem mu to řekla, sice to ví, ale já to ze sebe musela dostat.

,,Já vím, já tě taky miluju a bolí mě pohled na to, jak trpíš, kvůli mně, kvůli Ashtonovi, kvůli všemu .“ Vydechl a dal mi pusu do vlasů.

,,Ach ta nešťastná láska.“ Ozvalo se z křesla u krbu.

,,Mami?“ řekl udiveně Calum a pořád mě máčkl na sebe, takže jsem neviděla nic. Odtáhla jsem se a podívala se směrem, kam koukal Cal.

,,Teto Joy!“ vyjekla jsem a rozběhla se k ní. Aby jste to pochopili, Joy, no spíš Calumova máma byla něco jako nejlepší kamarádka mojí mamky.

,,Ahoj beruško.“ Řekla, když jsem ji pořádně obejmula. ,,A ty, ty smrade, proč tu chudinku tak ničíš!?“ zeptala se trošku naštvaně Cauma.

,,Já, no, to Ashton.“ Řekl.

,,No jasně vždycky všechno hodíš na Ashtona.“ Protočila Joy oči.

,,A co tady děláš?“ zeptala jsem se.

,,No, dlouho jsem neviděla svoji berušku.“ Usmála se na mě.

,,Jo jasně, máš ji radši jak vlastního syna.“ Řekl trošku uraženě Cal a sednul na sedačku.

,,Já bych měla ráda vlastního syna, kdyby si ji pořád netýral. Ubližoval jsi ji, když si byl menší a teď to děláš zas.“ Zasmála se.

,,Ale, on mě netýrá.“ Vydechla jsem.

,,No to jsem teď viděla, no každopádně mě mohlo napadnout, že vy dva skončíte spolu, ten o tobě básnil i před pár lety, pokaždé, když došel od vás domů.“ Zasmála se Joy, Cal zrudnul a to opravdu hodně. Nemohla jsem udržet smích, konečně jsem se zase smála.

,,Ale hele, někdo se nám to směje.“ Rýpnul si do mě Cal.

,,Ale hele, někdo už zase změnil barvu, ta rudá ti, ale slušela.“ Vyplázla jsem na něj jazyk. ,,A co je novýho co Mali, co strejda David?“ zeptala jsem se, no znova aby jste to pochopili, Mali a já jsme byli kamarádky a Calumův táta David mě má taky rád, říká mi princezno jako Cal.

,,No nic, máme se skvěle, od té doby co s námi tady pan ničitel nebydlí je všechno okay, nelítají doma věci vzduchem a nikdo si nekope uprostřed kuchyně s kopačákem.“ Zasmála se. ,,Ale co ty? Jak se ti vede, se čtyřma velkýma puberťákama? No na to že žiješ se čtyřma klukama, čekala jsem větší nepořádek.“

,,No tak jde to.“ Usmála jsem se ,,Někdy je to těžký, ale dá se to přežít, teda pokud s nejdou po krku. Což je skoro pořád.“ Vydechla jsem. ,,No a uklizeno, nějak je k tomu vždycky dokopu.“ Zasmála jsem se.

,,Jsi pořád stejná, pořád je vychováváš k lepšímu a to je jedině dobře.“ Přikývla jsem. ,,Něco jsem klukům dovezla.“ Podala mi kabelu, kterou měla vedle sebe. ,,Tobě, jsem dovezla jen bonboniéru, ať se konečně najíš.“ Uchechtla se, je stejná jako Calum, oba do mě pořád melou ať se najím.

,,Ale já jím.“ Odsekla jsem a dál se věnovala kabely. Vytáhla jsem z ní obraz, no obraz fotku v rámu, fotku kde byli kluci menší a objímali se. Vypadali tak šťastně, zase se mi vybavilo to, že jsem to, co je rozděluje a chtělo se mi zase brečet. Cal si toho všiml a obejmul mě ze zadu, hlavu si opřel o moje rameno a palcem hladil moje břicho. Dívali jsme se oba, jak Joy věší fotku vedle televize. Tahle fotka jim aspoň musí připomenout, že jsou rodina, že jsou bratři.

,,Takže, už spolu zase normálně mluvíte, moje práce je u konce.“ Řekla Joy a odcházela, co jaká práce? Cože? Oba jsme na ni nechápavě koukali. ,,Proč si myslíte, že jste sami v domě? Ashton mi volal, abych vás zas dala dohromady, řekl mi, abych sem přijela a urovnala to mezi vámi, proto jsou všichni pryč.“ Usmála se a zabouchla hlavní dveře.

,,Co to do prdele mělo být?“ zeptal se nechápavě Cal.

,,No řekněme, že Ash není takový hajzl, jak jsem si myslela.“ Zasmála jsem se. Přistoupil ke mně a obejmul mě.

,,Moc mi tvůj úsměv chyběl.“ Zašeptal mi do ucha. Podívala jsem se na něj, usmála se a skousla si spodní ret. ,,Nedělej mi to.“ Udělal na mě psí očka.

,,Proč bych nemohla?“ usmála jsem se a zadívala se do jeho očí. Dá se říct, vrhla jsem se po něm, začali jsme se líbat. Konečně, zase jsem cítila jeho rty, byla to pro mě obrovská úleva, zjistit, že Ash není takovej hajzl, jak se zdálo a zase si možná něco začít s Calem.  Možná..

m.l.w.5sos // c.h.Kde žijí příběhy. Začni objevovat