Zbloudilá duše

84. Hlad

Harry se probral, když za okny vládla stále tma. Rozespale začal tápat po brýlích, jenže tam, kam je obvykle pokládal, nebyly. Na vteřinu ho to zmátlo, než se rozvzpomněl, že si je nesundával on, ale že to byl Severus, kdo mu je sundal. Tato maličkost spustila řetězec vzpomínek, při kterých se Harrymu zatajil dech. Přestal slepě šátrat rukou po desce nočního stolku a se širokým úsměvem civěl do tmy. Včera – nebo to bylo už dnes? – překonali se Severusem další dva důležité milníky a prohloubili tak vzájemnou důvěru, což nakonec vedlo i k mnohem intimnějšímu potěšení. Nemilovali se, ale pro Harryho to bylo něco nezapomenutelného. Stačila pouhá vzpomínka na Severusovy naléhavé doteky a tělo se mu příjemně roztřáslo. Živě si vybavil, jak prosil, jak se vzpínal v potřebě být co nejblíž. A Severus? Jindy tak zdrženlivý a chladný, se pod Harryho dotyky stával úplně jiným člověkem.

***

Harry ten večer políbil každou jizvu, kterou na mužově těle objevil, nevynechal ani neaktivní Znamení zla. To Severuse přinutilo lapat po dechu a slastí zatínat prsty do prostěradla. Mezi trhanými nádechy se snažil Harrymu naznačit, ať zpomalí, ale to Nebelvír neměl v plánu. Na tuhle chvíli čekal tak dlouho! Byl tak neuvěřitelně vyprahlý! Snažil se krotit, aby nebyl až moc hrubý, jenže občas to prostě nešlo zastavit. Místo něžného polibku použil zuby a hladkou, bledou kůži označil, vzápětí však vždy ono místo v omluvě polaskal rty.

Severus nevypadal, že by mu to vadilo. Ležel na posteli s očima pevně zavřenýma a tiše sténal. Párkrát se pokusil mladíka přetočit pod sebe, jenže Harry se nedal, ještě ne, stále ještě nebyl dostatečně sytý. Potřeboval víc, mnohem víc, a měl strach, že nedokáže přestat. Emoce s ním doslova cloumaly, každý Severusův dotyk byl tak neuvěřitelně intenzivní a čím víc jich bylo, tím víc se Harry sám v sobě ztrácel. Ty dlouhé štíhlé prsty na jeho pokožce byly jako fata morgána. Sytily jeho hlad a jako jediné dokázaly krotit všechny ty palčivé pocity. Severus byl všude kolem, obklopovala ho jeho vůně a v uších mu zněly jeho tiché steny, které muž nedokázal zadržet. Harry drtil zuby o sebe ve snaze nechovat se jako zvíře. Nemohl mluvit, nebylo to možné, ačkoli hlavou mu běželo jediné – Severusi, Severusi, Severusi.

Severus však neměl problém s vyslovováním jeho jména. Hluboký hlas, zhrublý touhou, Harryho zcela pohltil, točila se mu hlava, takže byl nucen povolit zatnutou čelist, aby nabral více potřebného kyslíku do plic. Pak se sklonil, aby Severuse políbil, a přitom se nechal konečně přetočit na záda.

Harry líbal muže jako smyslů zbavený, chuť Severusových úst byla hořká po whisky a Harry se nedokázal odtrhnout, byl jimi úplně uhranutý. Krmil svůj nekonečný hlad.

Připadal si jako na horské dráze plné emocí, ze kterých se doslova zajíkal. Ta nekonečná potřeba být muži blíž se skoro nedala snést. Bylo to tak silné, že měl strach, že ho to pohltí, převálcuje, a on ztratí sám sebe. Jediné, co mu v tuto chvíli paradoxně pomáhalo držet se zbytků zdravého rozumu, byla váha mužského těla.

Kdyby ho teď někdo napadl, nedokázal by se bránit. Netušil ani, kde má hůlku, a to se mu dosud nestalo, vždy, za každé situace byl ve střehu. S tímto mužem však ne, s ním jako kdyby se veškerá ostražitost vypařila. Nechal se přimáčknout do matrace a nezmohl se na nic jiného, než slepě zatínat své prsty do Severusova těla. Neprahl po ničem jiném, jenom mu být blíž, blíž než je člověk v tomhle světě schopen.

Sám sebe nepoznával. V předchozích vztazích, ať už jakýchkoli, byl vždy on ten zdrženlivější, jeho rozum měl vždy navrch. Nyní v sobě našel vášeň, o níž netušil, že by ji mohl cítit, natož skutečně a nahlas projevit. Prosil, škemral a ani pořádně netušil, o co, jen věděl, celou bytostí, do morku kostí věděl, že je to stále málo, přestože Severus už nemohl být fyzicky blíž. Harrymu málem vyhrkly slzy do očí, když si skutečně v jednu chvíli uvědomil, že blíž už to nejde, že s tím nedokáže nic udělat. Severus musel vycítit jeho náladu, jelikož udělal něco, čím Harryho úplně vykolejil. Následujících několik minut Harry prožil v mlze rozkoše a poslední, co si dokázal vybavit, byl polibek na čelo a pak Severusovu náruč.