Za ty dva týdny, co Nel strávila u Weasleyových, se naučila vstávat brzy. Tento den nebyl výjimkou. S úderem jedenácté hodiny měla Nel dobalenou tašku s věcmi, které si k Roxy musela vzít. Vlasy měla rozpuštěné a díky kouzelnému hřebenu perfektně rovné. Jemné líčení dávalo vyniknout jejím oříškovým očím a zdravíčka poukazovala na bledou pleť. Bylo léto a i přes neskutečně teplé dny si dívčina pleť zachovávala svůj světlý odstín. Její výběr oblečení tomu příliš nepomáhal.
Sešla do kuchyně a posadila se ke stolu, kde už jí Molly přichystala oběd. Kluci si hráli venku, Arthur byl opět v práci, Molly stála, jako obvykle, u kuchyňské linka a nejmladší člen domácnosti seděl na zemi a prohlížel si nějakou dětskou knížku. "Pořád si mi neřekla, kdo je ten tvůj tajemný chlapec." ozvala se z ničeho nic žena. Sakra. Brunetka se tvrdě kousla do rtu. "A já už si myslela, že si na to zapomněla." "Nezamlouvej to." Nel protočila očima. "Tak dobře. Víš, že jsi někdy dost otravná?" "Vím." přitakala žena a zářivě se na ní usmála. "Povídej." vyzvala dívku. "No..." brunetčina slova zanikla v dětském křiku, když do místnosti vběhl Charlie se svým starším bratrem za zády.
Jak se ukázalo, Bill představoval nestvůru a snažil se Charlieho "sežrat". Jak to tak u dětí bývá, jsou to výborní herci a u toho se neobejdou bez spousty křiku a hluku. Když se Molly podařilo utišit ta zrzavá zlatíčka, rozplakal se Percy, který si právě doprohlížel knížku. Zřejmě mu bylo líto, že už nebudou další obrázky. Nel se nad tím pousmála. Tenhle pocit moc dobře znala. Na konci každého příběhu přichází radost z toho, že jsme vytrvali a smutek, který pramení z toho, že už není žádné pokračování. Zbývá pouze realita, která nás postupně zabíjí. Naše příběhy nejsou zapsány v knihách, které svým hrdinům propůjčují nesmrtelnost.
Kolem půl třetí si brunetka přehodila přes rameno tašku s věcmi, do kapsy si strčila hůlku a připravila se ke krbu, kam se s ní přišli rozloučit čtyři obyvatelé domu. S Arthurem se rozloučila již předešlého dne. "V neděli se vrátím." usmála se na zrzavého chlapečka. "Šlibueš?" "Slibuju, trpaslíku." lípla chlapci pusu do vlásků a objala jeho staršího brášku. Percyho, kterého na ruce držela baculka, pohladila po tvářičce. "Ne, že budete zlobit maminku." ušklíbla se, jelikož jí bylo jasné, že s těmito zlobivými zrzky, nebude mít žena klid ani pět minut. Nakonec dívka objala majitelku domu, nabrala si letaxový prášek a vstoupila do krbu. "Adresu máš. Pošleš za mnou Ronnieho, prosím?" "Jistě. Buď opatrná, a jakmile přiletí Ronnie, pošli mi po něm vzkaz ať vím, že jsi v pořádku. "Spolehni se." s tím se brunetka usmála na Wesleyovi. "Příčná ulice." hodila prášek pod sebe a cítila, jak ztrácí pevnou zem pod nohama.
Našla ten správný krb a ocitla se v Krucáncích a kaňourech. Vylezla z krbu, oprášila se a upravila si své hnědé vlasy. Nasadila sladký úsměv a vydala se vstříc Děravému kotli.
_______________________________________
Z nějakého důvodu nefungují upozornění, respektive jsou opožděná (a to i o hodiny). Takže vás prosím o trpělivost. Nemůžu za to, nic s tím neudělám. Rozčiluje mě to, ale musíme to vydržet.
💋🤗💖
أنت تقرأ
Cizinka
قصص الهواةEleanor Heather Brownová. Dívka, jež nezapadla do své doby. Bylo jí šestnáct, když její babička, jež byla jasnovidkou, spatřila její budoucnost. Věděla, že její malá Nora bude v současném světě nešťastná. Proto zatne zuby a udělá něco, co si přísaha...
