Cizinka

Kapitola 32: Výdej energie

V pátek ráno se Nel probudila opět brzy. Ke svému obrovskému překvapení měla energie na rozdávání a tak se ji rozhodla vybít. Vylezla z postele, oblékla si kalhoty na běhání, přes hlavu si přetáhla tílko a ještě slabou mikinu. Prošla potemnělým hradem a jakmile se ocitla na školních pozemcích, rozběhla se.

Běhání dřív využívala jen na pročištění hlavy. Teď byla vděčná za to, že se jí tím po určité době trochu vytvoří svalstvo. Potřebovala to. Od Kevinovi smrti hodně zhubla. Nebylo divu. Skoru nejedla, vynechala veškerý sport a to si vyžádalo svou daň. Proběhla kolem jezera a nakonec skončila na famfrpálovém hřišti. Vylezla na tribunu a podívala se pod sebe. Nezměnilo se to tu. Vypadalo stejně to tu stejně, jako v její době. Až na dva blázny, kteří poletovali na svých košťatech po hřišti. "Ell!" křikl na ni jeden z oněch bláznů. "Teddy?" podivila se Nel. Zrovna visel hlavou dolů, aby zablokoval střelu druhého chlapce. "Co? Nikdy si neviděla brankáře?" zašklebil se. Ale ano. "No, obvykle se nechystali spadnou z koštěte." odpověděla s úsměvem. "Pojď k nám!" houkl na ni, když společně s druhým chlapcem přistával.

Nel tedy seběhla z tribun na travnatý povrh hřiště. Líně došla až k Nebelvírskému brankáři. "Proč nespíš?" "Chtěla jsem si zaběhat. Proč nespíš ty?" "Chtěl jsem trénovat na konkurz." Nel se uchechtla. "Ty máš místo jasné." "A co ty? James říkal, že jsi střelkyně." To dívku zaskočilo. Nechtěla o tomhle mluvit. Rozhodně ne teď. "Bývávalo." "Určitě jsi byla dobrá." "Nebyla jsem špatná." opáčila dívka. "Ale je to už hodně dávno." odmávla to. Teddy chtěl ještě něco namítnout, ale nedostal příležitost. Dívce zakručelo v břiše. "Máš hlad?" očividně ho to pobavilo. "Příšerný." potvrdila. "A co s tím provedeme?" "Nevím jak vy, ale já si běžím pro snídani." na nic nečekala a rozeběhla se směrem k hradu.

Teddy a ten druhý chlapec, ve kterém Nel poznala Archieho, se drželi po jejím boku. Oni pomalu letěli, ona běžela. Do hradu vběhla jako první dívka, protože chlapci museli seskočit z košťat. Nel se ležérně opřela o futra dveří, vedoucích do Velké síně. "Máš slušnou fyzičku." Odfrkla si. "To nic není. Byla jsem na tom lépe. Však já to zase naženu." usmála se spokojeně a zamířila k Nebelvírskému stolu. "Nellie!" mával na ni už zdálky Remus. Jelikož vedle něj bylo jen jedno místo, musela se dívka s chlapci rozloučit. Mávla na ně, ale Teddy ji rychle zastavil. "Co se dneska po škole projít?" navrhl. "Promiň, bratříčku, ale to nepůjde." Sam? Kde ta se tu zase vzala? "Proč?" nechápala brunetka. "Budeme vybírat oblečení na zítra." oznámila jí její blonďatá kamarádka. "Nemůžeme to udělat zítra ráno?" fňukala Nel. Na Sam to však nemělo žádný účinek. Odmítla se nad dívkou slitovat. "Vůbec. Zítra ráno se chci pořádně vyspat a odpoledne mi dá práci vás všechny nalíčit a učesat. Takže žádné odmlouvání." blondýnka byla neústupná. "My se asi nikdy neprojdeme." konstatovala Nel posmutněle. "Máme na to celý rok." mrkl na ni Teddy a šel se posadit ke krátkovlasé dívce ze svého ročníku. "Kam si sedneme?" zeptala se poněkud otráveně Roxy. Nel se jí nedivila. Výběr oblečení a celkově vše, co se týkalo nějakého večírku či party, nepatřilo k jejím koníčkům. "Já jdu za Remusem." Tímto oznámením si brunetka vysloužila varovný pohled od Sam, vševědoucí úsměv od Lily a vyděšený pohled z Roxyiny strany. Vyčítala dívce, že jí nechá proti Sam samotnou. Nel dívkám jen s úsměvem zamávala a vydala se k rozesmátým Pobertům.

Tak co ste provedli tentokrát? Blesklo jí hlavou, když si k chlapcům přisedávala. "Krásko! Představ si, že jsme Filchovi obarvili kabinet na růžovo!" Očividně na to byli opravdu pyšní. Dokonce i Remus se spokojeně culil. "No vy jste to ale šikulky. To abych vám za odměnu koupila každému lízátko." usmála se na něj mateřsky. Pár vteřin si všichni drželi kamennou tvář. Pak už to nevydržel James a vyprskl svůj džus rovnou na Siriuse. Ten si to ovšem nenechal líbit. Zatímco ti dva sváděli hotovou bitvu, Nel si spokojeně nadávala na talíř. Když byla spokojená, sáhla po příboru. "To hodláš sníst?" vykulil oči Remus. "Myslela jsem si to." potvrdila a koutky jí zacukaly. "Tichošlápku, Dvanácteráku!" houkl na kluky chlapec s pohledem upřeným na dívčin talíř. "Co je?" "Tohle hodlá sníst." poukázal k hromadě palačinek před Nel. "Tohle všechno?" uchechtl se James a kouzlem sebe i Siriuse očistil. "Jo. Byla jsem běhat, potřebuji doplnit energii. Je to jen sedm palačinek. Po famfrpálu jsem schopná sníst dvakrát tolik." James nevěřícně zavrtěl hlavou. "To neodpovídá energii, kterou Střelec vydá." poznamenal znalecky James. Nel se setkala s Remusovým pohledem. Kdyby jen věděli. Pomyslela si. "Nel... Ty nejsi Střelkyně, co?" došlo brýlatému chlapci. Zakroutila hlavou. "Tak co potom..." Sirius zalapal po dechu. "V tom vlaku jsem se pletl. Ty jsi odrážečka, krásko?"