Cizinka

Kapitola 115: Zůstat nebo odejít

24.prosince

Datum, než bylo v kalendáři označeno křížkem. Bylo teprve pár minut po jedné a vysoká blondýnka už naháněla své kamarádky s tím, že se musí chystat. Zrzavou dívku našla, jak jinak, než v knihovně. Černovlásku ani hledat nemusela. Ta byla vzorná a nacházela se přesně tam, kde ji Sam chtěla mít. V pokoji. Jedna dívka však stále chyběla. Ta se potulovala po chodbách hradu. Prohlížela si každý detail. Snažila se zapamatovat si atmosféru tohoto místa, aby na ni už nikdy nezapomněla. Stále byla nerozhodná. Oboje mělo svá pro a proti. Bála se. Bála se a Brumbál jí svými slovy nepomohl. Vybrala jsem si? Ale co? Co si vybrala? Koho si zvolila? Kdo pro ni znamenal víc? Bylo strašné nad tím takto přemýšlet. Bohužel to bylo tak. Musela si vybrat. Nemohla utéct. Nemohla to všechno hodit za hlavu a jen tak odejít. Ne. Musela se rozhodnout. Musela si vybrat, jak chce žít dál.

Do ložnice se vrátila kolem třetí. Okamžitě byla blondýnkou dostrkána do koupelny. Vysprchovala se tedy a umyla si vlasy. Osušila se, oblékla si volné tílko a kraťasy. Když se vrátila do pokoje, vystřídala ji v koupelně Lily. Sam se zatím věnovala Roxyiným nehtům. Brunetka ten čas využila pro prozkoumání svých věcí. Prohlížela si fotografie, knihy, náčrty, které dělala po nocích, prázdné lahvičky od inkoustu, zlomená brka a spousta dalších věcí, jež měla v šuplíku. Nakonec nakoukla pod postel. Se zmateným výrazem vytáhla zpod postele velký kus oblečení, jež nepatřil jí. Okamžitě jej poznala. Removo tričko. To, které jí chlapec půjčil, když spala naposledy u Pobertů. Přičichla k němu a okamžitě ji obklopila ona omavná vůně. Jeho vůně. Vůně čokolády a pergamenu. To byl celý Remus. Brunetka si byla jistá, že pokaždé, když ony vůně ucítí, vzpomene si na něj. Ať bude kdekoli.

Zahnala slzy. Odlakovala si nehty a pak nechala Sam, aby jí je znovu nalakovala. Dívky byly sehrané, takže jim šla práce od ruky. Lily natočila vlasy Roxy, zatímco Sam líčila Nel. Poté Sam nalíčila Roxy a Nel natočila vlasy Lily. Takhle se dívky střídaly. Jakmile byly všechny učesané a nalíčené, navzájem si pomohly do šatů, aby si nezničily účes. Nejprve Roxy, Lily, Sam a nakonec... Brunetka protočila očima. "Teta mi nedala ty šaty." zasmála se. "Ale jo. Přinesla si je, když ses někde toulala." ukázala blondýnka klidně na krabici, jež ležela na její posteli. "Viděly jste je?" zeptala se dívka, když vzala krabici do rukou. "Ne. Čekaly jsme na tebe." Nel přikývla. "Tak jo." zhluboka se nadechla a krabici otevřela. "Merline."

Společně se namačkaly k zrcadlu. "To snad ani nejsme my." usmála se Lily. Nel jí musela dát za pravdu. Tohle nebyly ony. Před zrcadlem stály překrásné bohyně. "Jsme to my. Jen vás matou ty šaty." "Ne, Sam. Mate nás tohle všechno." rozhodila rukama černovláska. "Musím ale uznat, že se mi to líbí." Tomu se dívky zasmály. "Zazáříme." Sam si přitáhla své kamarádky do objetí. "Jako vždy." přesvědčila Nel a zavřela oči.

Možná je to naposledy. Pomyslela si. Tohle se už nikdy opakovat nemusí. Vše může být jinak. Měla pravdu. Netušila však, že bude stačit jediná vteřina, jediné slovo k tomu, aby se rozhodla. Bylo to buď zůstat nebo odejít. Někdy nepomůže ani stovka argumentů. Nepomůže ani čas. Někdy stačí náhoda. Ta za nás však nerozhodne. Jen nás postrčí. A přesně to brunetku čeká.

_______________________________________

Vánoční ples. Nel čeká velké rozhodnutí. Co si vybere? Čas utíká a ona je si plně vědoma toho, že před ním neuteče. Co bude mít vyšší cenu? 💋🤗💖