Kapitola 86: Zase jen my dva

3.9K 321 16
                                    

Během celého toho divadýlka se probudila i černovlasá dívka, která vypadala velmi zmateně, když ji Lily tahala ze židle s tím, že už půjdou. Nestačila se ani rozloučit se svou kamarádkou,, jíž přišli navštívit a už ji zrzka strkala z ošetřovny pryč. Jako první ošetřovnu opustila Sam, s hlavou sklopenou k zemi. Tolik se styděla za své chování. Tím, že Blacka neměla ráda, se nikdy netajila. Musela však uznat, že tohle přehnala. Nebrala nejmenší ohled na svou kamarádku a teď toho litovala. Dlužila brunetce omluvu. Nechtěla ji však rozrušit ještě víc, než už se jí to povedlo, a tak uposlechla jejího přání a odešla. 

Následoval ji Sirius, jež se hned po opuštění ošetřovny vydal do knihovny, aby sbalil nějakou Havraspárku. Potřeboval se uklidnit a tohle pro něj byla ta nejlepší možnost. Když odešla i zrzka s černovláskou, podíval se brýlatý chlapec na svého kamaráda se zjizvenou tváří. "Postarej se o ni, Remusi." Hnědovlásek přikývl a tak se James obrátil na Petera s tím, že si zajdou do kuchyně. To obtloustlý chlapec nedokázal odmítnout a tak bez otázek následoval svého brýlatého kamaráda. Nel s Remusem osaměli. 

Brunetka se na posteli posadila a ruce si založila na prsou. "To jsou neskuteční paličáci." bručela. Hnědovlásek se usadil zpět na židli a mile se na ni usmál. "Stejní jako ty." Tím si vysloužil dívčin otrávený pohled a drobný pohlavek. "Au!" zasmál se Remus. "Za co to bylo?" "Já nejsem jako oni." mračila se dívka. "Ne. Ale jsi paličatá." mrkl na ni a natáhl k ní ruku. Chvilku si ještě hrála na uraženou. Pak to už nevydržela a nabízené ruky se chytila. Jemně za ni chlapce zatáhla v pobízivém gestu. Remus se na ni zazubil a nechal se přitáhnout k ní. Usadil se na postel vedle ní. Zády se opřeli o pelest postele. 

Dívka si položila hlavu na jeho rameno a on ji objal kolem pasu. "Mám pocit, že jsme si souzeni." uchechtla se brunetka smutně. Cítila, jak chlapec vedle ní ztuhl. "Klídek, Reme." ušklíbla se. "Nechci, aby sis mě vzal." usmála se. "Jak si to myslela?" "Co?" "To že jsme si souzeni." Nel zvedla hlavu z jeho ramene, aby se mu mohla podívat do očí. "Uvědomil sis, kde právě teď jsme? Že jsme tu zase jen my dva?" V chlapcových očích se blýsklo poznání. "Navíc vždycky skončíme v téhle poloze." Tahle věta chlapce rozesmála. "Musíš uznat, že tu končíme nějak moc často." znovu se uvelebila na jeho rameni. "Má to i své výhody." "Jo? A jaké?" "Vážně vás žádné nenapadají, slečno McGonagallová?" "Ne." zavrtěla hlavou brunetka. "Neprovokuj." šťouchl ji chlapec do ramene. 

"Budu se muset jít podívat po Siriusovi." promluvil znovu Remus. Nel si povzdychla. "Dlužím jim omluvu." "To oni ji dluží  tobě." "Ne, Reme. Nemůžu je nutit, aby spolu vycházeli." "Přehnali to." "Já vím. Ale to i já?" "Proč si tak hodná?" Tomu se dívka uchechtla. "Já? Neznám člověka s větším srdcem, než máš ty. Možná tak Lily by ti mohla konkurovat. Prožil sis toho tolik a přesto si na ostatní nezanevřel." "To ani ty." vzal ji za bradu a donutil ji podívat se mu do očí. "Víš co to znamená?" šibalsky se na ni usmíval. Nel povytáhla obočí. "Je to tak, jak jsi řekla." To vykouzlilo široký úsměv oběma. "Jsme si souzeni." 

Cizinka Where stories live. Discover now