Cizinka

Kapitola 168: Naposledy

Drobná brunetka si rozčesala své vlasy, jež jí za poslední měsíce poměrně narostly. Díky kouzlu byly dnes naprosto rovné. Dívka přešla k zrcadlu, opravila se rtěnku, jež se jí rozmazala v koutku úst a na svůj odraz se usmála. Po jejím boku stály její tři kamarádky. Ještě před rokem, kdy v Bradavicích složila zkoušky NKÚ, stály po jejím boku dívky, jež jako kamarádky nechápala. Je zvláštní, co s námi čas udělá. Nutí nás měnit naše priority, přizpůsobit se novým situacím a především dospět a vyrůst. A ona vyrostla. Za poslední rok více, než čekala.

Sam:

Lily:

Roxy:

Nel:

"Za rok to bude naposledy." zašeptala poněkud nešťastně Lily. "Pro některé to už naposledy je." povzdychla si Nel a natáhla ruku k vysoké blondýnce, jež to prožívala nejvíce ze všech. Nebylo divu. Ona byla právě ta, kdo přicházel o nejvíc. Další rok měla strávit bez svého staršího bratra a chlapce, jež si získal její srdce. Neměla na výběr. "Bude to jen jeden rok." nebylo poznat, zda je za to Sam ráda, nebo ji to mrzí. Jedno však všechny věděly jistě. Tenhle večer nepatřil jim. Patřil sedmákům, pro něž byla tato párty v Bradavicích poslední. Čekal je velký svět a jejich budoucnost, jež nyní záležela pouze na nich samotných. A to je ta nejtěžší zkouška ze všech.

Jen co vyšly z pokoje, na malý okamžik je zarazila hlasitá hudba, načež se blondýnka zasmála. "Zase jdeme pozdě." "Jak jinak." ušklíbla se zrzavá dívka a vyrazila v čele skupinky. Jako poslední scházela Nel. Ve chvíli, kdy stála na posledním schodě, začala hrát pomalá písnička. Brunetčiným bystrým očím nemohlo ujít, jak se kolem sedmaků vytvořil kruh. Tímto se s nimi studenti loučili. Tancem, jež byl věnován jen jim.

Jaknile světlovlasý Brankář spatřil drobnou brunetku opírající se o zábradlí, měl jasno, s kým by měl odtančit tento symbolický tanec. Zamířil tedy k ní. Ostatní studenti mu s úsměvem ustupovali z cesty. Všichni v Nebelvíru věděli o chlapcově slabosti pro jejich drobnou Odrážečku. "Naposledy?" zeptal se chlapec, což u dívky vyvovalo nával smutku. Zvedla oči ke stropu a několikrát zamrkala, aby zahnala slzy. Nesměla brečet. Ne teď. Tohle byla Teddyho chvíle a ona mu ji nesměla zkazit. Zhluboka se nadechla a přikývla.

Chlapec k ní natáhl ruku a ona se jí chytila. Nechala odvést na provizorní parket. Teddy ji chytil kolem pasu, načež mu omotala ruce kolem krku. Začali se pohybovat do rytmu hudby a dívka cítila, jak se pomalu začíná třást. "Elly, děje se něco?" zeptal se jí starostlivě chlapec. "Nemůžu uvěřit tomu, že už to končí." špitla. Teddy však zavrtěl hlavou. "Pro mě to končí, Elly. Pro tebe ne. Ne teď. Ještě ne. Máš před sebou ještě jeden rok a až ten skončí, teprve tehdy bude konec." "Už jsi dospělý i v mudlovském světě. Mně bylo sedmnáct v květnu... Jsem plnoletá a přesto vlastně pořád nevím, co od života chci." Chlapec se na ni konejšivě usmál. "Já to taky nevěděl." "Ne?" "Ne. Nevěděl jsem to do chvíle, kdy jsem poznal tebe." "Teddy." vydechla dívka. "Nic ti nevyčítám, Elly. Vše dopadlo tak, jak to dopadnout mělo. Nebo ne?" Brunetka se uchechtla. "Kéž bych to věděla. Sice už vidiny tak nějak umím vyvolat, ale spíš koukám do minulosti, já..." "Tak to udělej teď." "Jsi si jistý?" Chlapec přikývl. Brunetka tedy pohlédla do jeho očí. Viděla to, co se jí ukázalo už před Vánoci. Měl ženu, syna a skvělou kariéru. Co však byla pro dívku novinka, byl nápis, jež jí proběhl před očima.

Překvapeně zamrkala, načež se na chlapce usmála. "Jednou se naše rody spojí." zašeptala. "Ale nebude to teď." "A nebudeme to ani my." pochopil světlovlásek, načež dívku políbil do vlasů. Naposledy.

_______________________________________

Poslední párty v tomto školním roce. Další den se naši hrdinové vrací domů. Nel se v nejbližších kapitolách dozví, u koho stráví prázdniny. 🤗💖

Jinak vám děkuji za podporu, hlasy, přečtení, komentáře a tak podobně. Moc si toho vážím! 💋🤗💖