Cizinka

Kapitola 33: Sam mučitelkou

"Neeee." protáhla Nel s cukajícími koutky a do úst si vložila první kousek palačinky. "Miluju karamel." zamumlala. "Chceš k tomu jahody?" smál se Remus a aniž by čekal na odpověď, natáhl se po misce jahod. "Ty mi normálně čteš myšlenky!" zasmála se dívka, když si od něj misku přebírala. "To bych si nedovolil." "No jen aby..." "Nechte toho cukrování. A ty mi koukej vysvětlit, proč si mi lhala." Sirius si hrál na dotčeného. Vlastně si na nic hrát nemusel. On dotčený byl. James vypadal touto novinkou zaskočený stejně jako on. Problém byl v tom, že Remus ne. Věděl to. "Nelhala jsem ti." odpověděla klidně. "Řekla si, že si hrála na postu Střelkyně." "Vždyť jo." přisvědčila Nel. "Ale vždyť..." "Až potom jsem se stala Odrážečkou." doplnila. "To jsi nám zatajila!" "Neptali jste se, Siriusi. Řekla jsem pravdu, jen jsem vám neřekla všechno." "Proč?" "Proč asi, Tichošlápku? Stalo se něco, o čem nechce mluvit." vyjádřil svou naprosto oprávněnou a správnou myšlenku Remus. Nechtěla jim to říkat. Ne jim všem a rozhodně ne teď. "To mě nenapadlo. Krásko, já..." "To nic, Siriusi. Nevěděl si to." "Ale Remus jo." "Jo, Remus to věděl." přisvědčila. "Proč on jo a já ne?" "Došlo mi to." ozval se zmíněný chlapec. "Cože?" "Došlo mi to. Jak jsme s Nel a Lily čekali na prvnáčky první den." "Řekla jsem tehdy, že si mě urazil a ani o tom nevíš. Rem si to dal dohromady a došlo mu to." dořekla za Reme Nel, která se stále cpala palančinkami.

"Jsi bezedná, jako Peter." uchechtl se James. "Tak to pozor!" promluvila smrtelně vážným tónem Nel. "Já jsem bezednější." dodola s jiskřičkami v očích. "No, to..." "To by se tu strhla diskuze a to nechceme. Navíc jsi ještě ve sportovním." připomněl dívce Remus. "Merline!" pípla, vyskočila na nohy a už uháněla směr Nebelvírská věž.

Osprchovala se, kouzlem usušila, navlékla na sebe hábit, čapla tašku s učením a už se hnala do učebny Přeměňování. Zabije mě, jestli přijdu pozdě. Naštěstí k tomu nedošlo. K učebně doběhla přesně se zazvoněním. Rychle si kecla na místo vedle Lily a zaměřila svůj pohled na tabuli. "Ehm, Elly? Víš, že je ta tabule prázdná?" Ovšem, že to věděla. Ještě aby ne. "Jo, proč?" "Protože na ní tak zaujatě koukáš." "Zamyslela jsem se." vysvětlila. "Nad čím?" "Klukům na snídani došlo, že jsem byla odrážečka." "Ach tak. Black měl kecy, že?" "O to nejde." mávla rukou. "A o co tedy jde?" "Milovala jsem to. Myslím famfrpál." "Chybí ti to?" "Chybí mi víc věcí, Lily." podívala se své zrzavé kamarádce do očí. "Ale čas nevrátím."

Vyučování skončilo. Holky se společně odebraly do svého pokoje, kde byly nuceny sedět na posteli a přihlížet tomu, jak jim Sam prohledává skříně ve snaze najít něco použitelného. Vždy když něco vybrala, donutila dívky si to vyzkoušet, aby mohla posoudit celkový vzhled. Jako první přišla na řadu Lily, po ní Roxy a nakonec Nel. Ta byla jako jediná se Samiiným výběrem jakž takž spokojená. "Co furt hudruješ, Lily? Máš to ve skříni? Máš! Tak si nestěžuj." odfrkla si popuzeně Sam, když se přehrabovala ve své skříni. "Neviděl někdo moje lodičky?" "Který?!" vyjekly dívky společně. "Tyrkysový." povzdychla si. "Pod tvou postelí." oznámila Nel, která právě ležela rozpláclá na své posteli. Všechny toho už měly plné zuby. Po zemi i na postelích se válely kusy oblečení, boty a doplňky. Pro tři dívky to bylo mučení. Čtvrtá se bavila.

Sam vytahovala své boty zpod postele, Lily si četla, Roxy koukala z okna a Nel se vrtěla na posteli. "Chci jít na večeři." zakňučela. Roxy pohově vyskočila na nohy. "Já už se bála, že to nikdo neřekne." postěžovala si. "Holky. Budete tlustý." "Ber to takhle... Buď budu tlustá nebo někoho zabiju. Co si vybereš?"

Přes stálé protesty jedné nejmenované blondýnky, se dívky vydaly na večeři. Nel si od vstupu do Velké síně nevšímala svého okolí. Zajímala jí jen jedna věc. Jídlo.

Zpozorněla, až když se Lily zvedla od stolu a zamířila k Pobertům. To bylo podezřelé. "Co blbne?" podivila se Sam. "Nezblánila se?" Roxy naklonila hlavu na stranu a s obavami zrzku pozorovala. "Sklapni, Pottere." tahle věta, jež vyšla z úst zrzavé dívky, holky trochu uklidnila. "Reme, můžeš na vteřinku?" Chlapec přikývl. Zrzka k němu tedy přistoupila a tiše mu začala něco vykládat. Remusův pohled byl po celou dobu upřený na Nel. "Co s ním řeší?" zajímala se černovláska. "Netuším, ale vůbec se mi to nelíbí." Ještě aby se jí to líbilo. Mluvili o ní. Tím si byla jistá. Ale proč?