Cizinka

Kapitola 184: Dodržet slib

Brunetka se s trhnutím posadila, když ucítila, jak ji někdo lechtá. Zmateně zamrkala a jakmile spatřila zrzavého chlapce, který se smál, bylo jí jasné, co se stalo. Charliemu se už prostě nechtělo spát, a tak se rozhodl, že vzbudí jediného dalšího člověka, který se v pokoji nacházel. "To od tebe nebylo hezký." ušklíbla se brunetka a vyhrabala se z chlapcovi postele. "Ídlo?" "Jo, trpaslíku. Jdi napřed. Jen se dojdu převléknout." s tím vyšla z dětského pokoje a zamířila o patro výš.

Převlékla se, vlasy si zapletla do copu a seběhla do kuchyně. "Dobré ráno." pozdravila. "Dobré, Ellie." "Ahoj, Nel." "Ellie!" Dva členové domácnosti ji pozdravili, třetí se k ní rozběhl a čtvrtý se patlal v kaši, jež měl k snídani. "Trpaslíku, dlouho jsme se neviděli." zasmála se brunetka a vzala Charlieho do náruče. "Dáš si tousty? Klidně udělám i něco jiného..." "Dám. Díky, Molly." posadila se brunetka ke stolu s jedním zrzek na klíně. "Hlát." prosil Charlie. "Jen se najím, trpaslíku. Pak si půjdeme hrát ven." mrkla na chlapce a kousla si toustu.

Blížilo se k páté hodině, když se k domu začala snášet miniaturní sovička. Nel, která si hrála na zahradě s kluky, ji okamžitě poznala. "Ronnie!" zakřičela a zamávala rukama, aby ji sova rychleji zpozorovala. Stalo se tak během pár vteřin. Než Nel stačila mrknout, už jí Ronnie přistával na rameni. "Hodný." pohladila sovičku po hlavě a převzala si od ní dopis. "Okno je otevřené a v kleci máš jídlo." zašeptala. Ronnie se odrazil a zamířil k oknu. "Ko píše?" zajímal se Charlie. "Kamarádka z Bradavic." usmála se dívka. Dopis si strčila do zadní kapsy kraťasů. "Půjdeme se podívat, jestli už mamka něco uvařila, co vy na to?"

Nemusela se ptát dvakrát. Zatímco si chlapci pochutnávali na kuřeti, brunetka se vytratila do pokoje, který po dobu svého pobytu v tomto domě obývala, vytáhla dopis z kapsy a posadila se na postel.

Milá Elly,

Tento dopis se skládá ze dvou dopisů. Sourozenci se prostě nedohodli, co napsat do jednoho. Každopádně jsem ráda, že jsi v pořádku. Strašně mi chybíš! Ty i holky. Už abychom byly zase pohromadě. Doufám, že si prázdniny užíváš, protože já ne. Theodor furt fňuká, něco o nějakým slibu, či co. No nic, je to s ním prostě složitý. Každopádně má spoustu novinek, které ti samozřejmě nesmím napsat, protože to chce udělat sám. Zbláznil se, ale je to on, takže se tomu nikdo nediví. Uvidíme se tedy v pondělí, třetí týden v červenci. Těším se.

Pusu posílá,
Sam

Ps: Ta sova je k sežrání!

Nel si několikrát přečetla jedno jediné slovo. Slibu. Slib. Slib? Když jí došlo, co jí na tom přišlo podezřelé, odhodila dopis od své blonďaté kamarádky stranou a dala se do čtení druhého.

Ahoj Elly,

Vlastně ani nevím, co bych ti měl pořádně napsat. Je mi jasný, že ti Sam něco naznačila, takže to nebudu zbytečně protahovat. Dostal jsem pozvánku. Pozvánky, abych byl přesnější. Jsou tři. Nebudu ti prozatím psát, o jaké týmy se jedná, na tom nezáleží. Ale přišly! Občas mi přijde, že jsi jasnovidka, a pak mi dojde, že mi to tak jen nepřijde. Slíbil jsem ti, že na ty nábory půjdu, a taky to dodržím. Chybíš mi.

Teddy.

Nic víc. Nic míň. Přesto dívka rozmrkávala slzy. Slzy štěstí. Byla na něj strašně pyšná. Otřela si oči a zhluboka se nadechla. Chybíš mi. Přečetla si jen tato dvě slova znovu. "Ty mně taky." zašeptala do ticha a smutně se usmála. "Ty mně taky."

_______________________________________

Nel má prázdniny a já školu... Kde je spravedlnost? Taky jste se vždycky chtěli stát součástí nějaké knihy? 🤔

💋🤗💖