Cizinka

Kapitola 105: To říkají všichni

Dveře ložnice chlapců šestého ročníku se otevřeli. Dovnitř vstoupil hnědovlasý chlapec s dívkou svého srdce v náručí. Loktem za sebou zavřel. Přešel ke své posteli, na kterou brunetku opatrně posadil. "Můžeš mi říct, proč si tolik pila?" zeptal se příkře. Na to dívka neměla odpověď, proto pouze pokrčila rameny. "Nevyčítám ti. Každý se občas napije, ale měla by sis uvědomit, co už je moc." Tentokrát dívka přikývla. Jeho slova však vnímala jen částečně. Její mysli byla stále omámena alkoholem a ona nebyla schopna se pořádně soustředit. Hnědovlásek si to moc dobře uvědomoval. Klekl si k dívce, zul jí lodičky a rozepl náhrdelník, který odložil na noční stolek. "Tak fajn. Musíš se vyspat." pomohl dívce vstat, aby mohl naklepat deku, na které seděla. Nel si poté s jeho pomocí lehla a nechala se přikrýt až ke krku. Okamžitě ji obklopila vůně, kterou by si většina lidí spojila s čokoládou. Brunetka však nebyla jako většina. Ona moc dobře věděla, že takhle voní jeden mladý vlkodlak. Během chvilky jí začaly těžknout víčka a ona se ponořila do říše snů, aniž by si všimla, že chlapec opustil pokoj.

Rád by tam s ní zůstal. Opravdu. Ale nemohl. Měl své povinnosti. Co nejtišeji za sebou zavřel dveře a vrátil se do společenské místnosti, kde už byli jen tři Poberti. Peter seděl v jednom křesle a bylo na něm vidět, že je opravdu unavený. "Červíčku, jdi si lehnout. Ale potichu, Nellie spí." smiloval se nad chlapcem Remus. Obtloustlý chlapec přikývl a se slovy díků se odporoučel do jejich společné ložnice. Remus se přidal k Jamesovi a Siriusovi a začal hůlkou sundávat výzdobu.

"Kráska se zapsala do historie." prolomil ticho při uklízení černovlásek. "O čem to mluvíš?" zeptal se Siriuse Remus. Stále ještě se na něj zlobil. Měl Nel hlídat a ne jí ještě objednávat další panáky. "Žádná jiná holka u nás nespala tak často." ušklíbl se černovlásek. Měl pravdu. "Ne každý si tam vodí holky na jednu noc." odpověděl mu se smíchem James. "Taky pravda." přiznal Sirius. Pravda chutná hořce. Ale popřít to nemohl. Ale co s tím měl dělat? Možná jednou, až se doopravdy zamiluje, se to změní. Když poznal na začátku roku jednu nejmenovanou brunetku, myslel si, že by to mohla být ona, kdo bude mít tu moc ho změnit. V podstatě měl pravdu. Změnila ho. Změnila je všechny. Ale nejvíc asi Remuse. Mladý vlkodlak se začal pomalu otevírat světu. Kdo ví, třeba jednou nebude tak uzavřený a vážný. Pořád ale bude žít ve strachu z prozrazení. To bylo všem jasné. Ať se stane čímkoli, nebude to mít snadné. Jestli se někdo dozví, co je zač, možná ani nesežene práci. Byla to diskriminace. Ale tak už to prostě chodí.

Uklidili a zkontrolovali, jestli na něco nezapomněli. Když si byli jistí, že je všechno v původním stavu, shodli se na tom, že už je čas jít spát. Bylo něco málo po druhé hodině ranní. "Dneska se nám to docela povedlo." okomentoval párty Sirius. Vysloužil si tím Remusův varovný pohled. "Ale no tak, Reme. Hlavně, že si kráska užila." černovlásek vzal za kliku a otevřel dveře. To, co však spatřil, jej donutilo zastavit.

Na posteli chlapce se zjizvenou tváří seděla naprosto zelená brunetka, držící v rukou pevně kýbl. Vedle ní seděl chlapec s krysíma očima a klidně na ni mluvil. Peter se o ní stará? Podivil se Siriusyale než stačil cokoli říct, prodral se kolem něj do pokoje Remus. Posadil se na postel vedle dívky a začal ji jemně hladit po zádech. James se odebral do koupelny, Peter si šel lehnout, potom, co mu Nel poděkovala, a Sirius se přehraboval v Remusově skříni. Když našel, co hledal, přešel k posteli svého kamaráda. Podal hnědovlásekovi dobnou lahvičku s lektvarem. "Díky, Siriusi." Černovlásek přikývl a vystřídal se s Jamesem v koupelně. Když se brunetce udělalo lépe, donutil ji mladý vlkodlak vypít obsah lahvičky. Polkla a zavřela oči. Úleva se dostavila téměř okamžitě. "Už nikdy nebudu pít." promluvila třesoucím se hlasem. "To říkají všichni." usmál se Remus a přitáhl si ji blíž k sobě. "Tak už nikdy nebudu pít tolik." "To zní důvěryhodněji." souhlasil chlapec a vstal z postele. "Kam jdeš?" vytřeštila brunetka oči. Neodpověděl. Chvíli se hrabal ve skříni a pak jí podal kus látky. "Zvládneš se převléknout?" "Možná?" "Můžeš jít do koupelny." nabídl jí Sirius, který akorát z oné místnosti vylezl. Nel přikývla. Zalezla si do koupelny, svlékla si šaty a oblékla si Removo tričko. Jelikož byl chlapec vyšší než ona, bylo jí pod zadek. Vůbec jí to ovsem nevadilo. Když se vrátila zpět, tři Poberti už spali.

Hnědovlásek se šel vysprchovat. Brunetka si zatím zalezla do jeho postele. Ani se už neptala na povolení. Normálně by si přišla hloupě, ale v tomhle případě neviděla rozdíl mezi svou svou a Remusovou postelí. Zavřela oči a její vědomí se pomalu přesouvala do říše snů. Vteřinku předtím, než usnula, cítila chlapeckou paži, která ji chytila za bok a přitáhla k sobě. Více se na chlapce natiskla a ze spaní se usmála. Nebylo hezčího pocitu, než cítit se v bezpečí. A to ona teď byla.