Cizinka

Kapitola 62: Prasinky

Sobota. Oblíbený den snad každého studenta. Nemusí brzy vstávat, ani nosit uniformu. Tahle sobota byla ještě o něco lepší. Všichni studenti od třetího ročníku měli povoleno navštívit nedalekou kouzelnickou vesničku zvanou Prasinky.

Čtveřice Nebelvírských dívek se tedy rozhodla přispat si, vynechat snídani a zajít si až na oběd, po kterém plánovaly vyrazit do Prasinek. Jako první se probudila blondýnka. Provedla ranní hygienu a probudila své kamarádky. Zatímco se dívky upravovaly, prohrabala jim skříně a vybrala jim oblečení.

Roxy:

Lily:

Sam:

Nel:

"Oblíct." rozkázala blondýnka. Dívky se už ani nenamáhaly vzdorovat. Nel vytřeštila oči na krátké tílko, které jí její kamarádka nachystala. Raději ale mlčela a bundu si zapla až ke krku. Doufala, že nenastydne. Ošetřovny měla plné zuby. Doufala, že tam hodně dlouho nebude muset ani jako návštěva. Věděla však, že to se jí nevyplní.

Věnovala poslední pohled zrzadlu a vyšla z pokoje. Její kamarádky ji následovaly v těsném. Závěsu. Společně vyšly z hradu a po cestě se dostaly až do Prasinek. Nel se rozplývala nad každým koutem kouzelnické vesničky přesto, že každý její kout znala nazpaměť. No vlastně ne tak úplně. Některé z krámků v její době nebyly a naopak.

Za odpoledne si dívky stihly doplnit pergameny, kalamáře, brk a další věci. Každá si koupila nějakou novou knihu a spoustu sladkostí v Medovém ráji. Nakonec si zašly ke Třem koťatům na máslový ležák. Usadily se k jednomu zapadlému stolu. "Tak a co teď?" "Obvykle posloucháme Samiiny stížnosti na to, jak strašně moc jí bolí nohy." uchechtla se Roxy. "No dovol!" "Vždyť má pravdu." přisvědčila nezaujatě zrzka s hlavou skloněnou ke své nové knize. "Vždycky si totiž bere podpatky." protočila Roxy očima. Sam vraždila černovlásku pohledem. Aby toho nebylo málo, rozhodli se je svou přítomností poctít Poberti.

"Krásko." oslovil dívku Sirius. Nel si však všimla, že v jeho samolibé masce je jakási prasklina. Očividně mu něco vrtalo hlavou. "Evansová, co takhle rande?" otázal se zrzavé dívky James. Ta hlasitě zaúpěla. "Asi toho mám pro dnešek dost." pobrala své věci a vyskočila na nohy. Roxy ji následovala. "Jdeme?" Nel se podívala na hnědovlasého chlapce. V hloubi duše doufala, že ji požádá, aby zůstala. "Vlastně jsem se chtěl s Nellie o něčem poradit. Můžu si ji tu chvilku nechat?" Brunetka se spokojeně uculila. "Jistě. Ale vrátit!" zakřenila se na chlapce Lily a společně s Roxy zamířila do hradu. Sam ještě chvilku váhala. "Běž. Vím, že si s ním domluvená. Tak se jdi připravit a až se obě vrátíme, budeš mi vyprávět." Sam se na Nel zamračila. "Víš co si o tom myslím." "Vím." přisvědčila dívka. "A ty víš, co si o tom myslím já." Blondýnka si povzdychla. "Doufám, že víš, co děláš." smutně se na dívku usmála a opustila Tři košťata.

Brunetka si prohlédla Poberty. Jeden z nich se jí očividně bál, druhý se snažil netvářit moc zklamaně z toho, že nechce jít na jím vypsaný konkurz, třetí byl zřejmě zmatený, protože ji využili jako pomstu za jeho činy. A on Bradavický casanova přeci k žádné dívce nic necítí. No a ten poslední byl také značně nesvůj. Snažil se to skrývat, ale dívka si toho i tak všimla. "Dáš si něco?" "Ještě jeden Masový ležák." Sirius přikývl a šel jim všem objednat. Nel si nervózně mnula ruce pod stolem. Jeden z chlapců si toho všiml. Posadil se vedle ní. Pod stolem vyhledal jednu její ručku a stiskl ji ve své. Odměnou mu byl šťastný úsměv. Přátelé. To to gesto znamenalo. Nic se nemění.