Kapitola 26: Nikam nejdu

5.2K 394 15
                                    

Sirius nervózně postával u dveří a pozoroval dvojici sedící na posteli. Remus se opřel čelem o to její. V tu chvíli se černovlásek napnul. Tohle bylo nebezpečné a hodně zvláštní. V téhle době byl Remus hodně citlivý na blízkost lidí. Nikoho si k sobě nepouštěl blíž, než na metr, kromě Pobertů samozřejmě. To bylo ale něco jiného. Už od začátku mezi sebou měli pouto. Za těch šest let, k sobě měli tito čtyři kamarádi opravdu blízko. Spojovala je spousta zážitků a lumpárem. Byla tu také společná tajemství a ta největší se pojila k pobledlému chlapci se zjizvenou tváří, který právě... Který právě co? On ji objímá? V Siriusově tváři se zračilo překvapení. Hnědovlasý chlapec k sobě tisknul drobnou dívenku, která mu objetí se starostlivým výrazem opětovala. Z jejíchž očí čišely obavy a sympatie. Černovlásek zatínal ruce v pěst. Nelíbilo se mu to. Zlobil se. Remus riskoval. Kdykoli mu mohlo hrábnout. Mohl jí ublížit. To Sirius nehodlal riskovat. Rázným krokem vyrazil k objímají se dvojici.

"Tichošlápku." syknul na chlapec brýlatý chlapec, jež se rozvaloval na své posteli a očima zkoumal jakýsi kus pergamenu. Černovlásek se jako na povel zastavil. "Co?" "Nech ho." "Ale..." "Žádné ale. Sedni si a uklidni se." poručil rázným hlasem James a dál se věnoval pergamenu. "Jestli se jí něco stane, bude to tvoje vina, Dvanácteráku." zavrčel Sirius, ale přeci jen svého kamaráda poslechl. Sedl vedle něj a dvojici na sedící na druhé straně pokoje neklidně pozoroval.

Když si Remus brunetku přitáhl do objetí, neprotestovala. Hned mu objetí oplatila. Měla pocit, že přesně tohle chlapec potřebuje. Chtěla mu pomoci. Chlapec se začal klepat. To donutilo Nel se odtáhnout. Potil se, vlasy měl přilepené k čelu. Instinktivně mu přiložila ruku k čelu. Byl ledový. "Máš zimnici." zašeptala. Na to se Remus prudce zaklonil. Dívka jej pohotově zachytila. Zmírnila tak jeho dopad na postel. Pořádně chlapce zachumlala do deky. Nahmala jeho ruku a vzala ji do své. "Krásko?" oslovil ji Sirius. "Jo?" nevěnovala mu pozornost. Teď ji zajímal Remus. Jen Remus. "Nechystala si se někam?" "Cože?" nepochopila jeho otázku. Sirius přistoupil k Remusově posteli a James jej následoval. Peter se věnoval svým čokoládovým žabkám. "Jsi nějaká nastrojená." poznamenal Sirius trefně. "U Merlina." praštila se do čela a mrkla se na Remův budík.

14:47

Ještě měla chvilku čas. "Máš pravdu." odpověděla Siriusovi. Nerozhodně hleděla na ležícího chlapce. Tiskl její ruku a díval se jí do očí. "Kam si se chystala?" Ty si ale zvědavec. "Ven. Projít se." odpověděla vyhýbavě. "Sama?" "Ne." Už se na nic neptej. Chlapcovi otázky jí lezly na nervy. Bylo jasné, že se bude ptát. "S kým?" "S holkami ne, Tichošlápku." Remus zněl hodně zesláble. James se od srdce zasmál. Nel se uculila a pohladila Rema po tváři. "S Teddym. Ale ještě mám chvilku." "S Woodem?" "Nějaký problém, Siriusi?" povytáhla jedno obočí. "Ale vůbec ne. Jen mě to překvapilo." "Jo, to mě taky." souhlasila s ním brunetka. "Zruším to." "Proč?" vykulil oči James. Tomu se zasmála Nel. "Nemůžu jít, když je mu špatně." kývla hlavou k Remusovi. "T-To ne, Nellie. Kvůli mně to neruš..." zašeptal. Zatnul zuby, aby potlačil sten. Hlava ho neskutečně bolela. "Tohle se mi nelíbí." zašeptala. Remus vytáhl ruku, za niž jej držela, zpod deky. Lehce ji za ni zatáhl. Pochopila.

Sedla si na postel a zády se opřela o čelo postele. "Já..." zaváhal hnědovlásek. "V pohodě, Reme. Nevadí mi to." usmála se a uvelebila se na posteli. Remus se nadzvedl. Brunetka vzala jeho polštář a položila si jej do klína. Rem si složil hlavu na onen polštář a zavřel oči. "Měla bys tam jít." zamručel. "A na kom by sis ustlal?" "Na Jamesovi." navrhl Sirius. "Ani omylem. Já jdu do společenky. Nemůžu svojí Lilianku ochudit o mou společnost." namítl James a už zmizel za dveřmi. "No tak na Peterovi." přišel s dalším návrhem černovlasý chlapec. "Já jdu do kuchyně." "Vidíš?" rozhodila rukama Nel a Remus nespokojeně zavrčel. "Moc se hýbu, co? Promiň." šeptla a ruce mu zapletla do vlasů. Teď nastala opačná reakce. Spokojeně zamručel a na rtech se mu usadil jemný úsměv. "Měla bys tam jít." "Nenechám ho tu samotného." protestovala dívka. "A co já?" "Podle toho, jak jsi upravený..." přejela jej pohledem. Už si oblékl košili, kterou měl zaplou jen na poslední tři knoflíky. Vlasy měl perfektně rozčesané. "Hádám, že se chystáš na rande." "To i ty." poznamenal trefně Sirius. "Zruším to." Sirius si povzdychl. "Zruším to já." Dívka povytáhla obočí. "Krásko..." "Zruším to." pohladila Remuse po tváři. Sirius jej nadzvedl, aby mohla vstát z postele. Rychle vyběhla z pokoje a seběhla schody dolů.

Pohledem přelétla společenskou místnost. Toho, jež hledala, našla okamžitě. Stál u krbu a zády se opíral o zeď. Po jeho boku stálo několik jeho spolužáku, Sam a vedle ní rudá Lily. James. Proběhlo dívce hlavou, když došla k oné skupince. "Elly." oslovil ji Teddy a jeho tvář se rozzářila. "Ahoj." oplatila mu úsměv, jen smutněji. "Stalo se něco?" strachovala se Lily. "Remus je na tom mizerně. Asi chřipka." "A co jako?" "Sammy!" krotil dívku její starší bratr. "Promiň, Teddy, ale já teď nikam nemůžu." "Jak to myslíš?" Sam zněla nabroušeně. "James se rozhodl prudit Lily, Peter šel do kuchyně a Sirius má rande. Nenechám ho tam samotného." "Chápu to, Elly. Půjdeme jindy, dobře?" "Děkuju, Teddy." mrzelo ji to. Ale nepřišlo jí správné nechat Rema v takovém stavu samotného. "Elly, neměla bys to rušit jen kvůli..." "Nikam nejdu, Sam! Jasný? Nikam nejdu. Dnes ne." pak už se ke své blonďaté kamarádce otočila zády.

Nyní už bez zaklepání vstoupila do pokoje Pobertů. Sirius už tam nebyl. "Reme." zašeptala, když došla k chlapcově posteli. "Nellie." otevřel oči a překvapeně se na ni usmál. "Jsem tady. Zvedneš se?" "Proč?" rošťácky se ušklíbl. "No, jestli mě tu nechceš..." otočila se k němu zády. "Nellie, zůstaň, prosím." Usmála se. "Neboj se. Nikam nejdu." Posadila se na postel a zula si boty. Vrátili se do pozici, kdy Rem ležel na polštáři, který si dívka položila na klín. Ruce mu zapletla do vlasů a něžně si s nimi hrála. "Zůstaneš tu?" zeptal se, když se mu začala klížit víčka. "Vždycky."

Cizinka Onde histórias criam vida. Descubra agora