NOVÝ ZAČÁTEK

XXI.

"Mayo! Mayo! Mayo!" Ozývlo se vykřikování chodbou, která vedla k havraspárské věži. Otočila jsem se a zavrávorala pod tíhou Katina těla.

"Co blázníš?" Zasmála jsem se a pustila ji, abych jí viděla do obličeje.

"Proč bych bláznila? Vratila se mi moje skoro sestra. To je důvod k radosti, ne?" Zasmála se, ale její oči říkaly něco jiného. 

"Kat, co se stalo?" Chvíli ještě předstírala úsměv, ale pak mě chytla za ruku a táhla mě pryč. "Kam mě to vlečeš? Kat? Co se děje?" Pokoušela jsem se ji zastavit, ale nenechala se. Nezastavila se, dokud jsme nedoběhly ke zdi, za kterou se nacházela komnata nejvyšší potřeby. Když jsme vklouzly dovnitř, překvapilo mně, jak to tam bylo najednou malé. Žádný pokoj s obrovskou postelí, žádná tréninková tělocvična, žádný sál na výuku soubojů. Místnost byla malá jako náš pokoj, byla tu dvě křesla, stolek a krb, v kterém hořel oheň.

"Řekneš mi už, co se stalo?" Zeptala jsem se znovu. Její mlčenlivost mě začínala vytáčet. Kat se na mě podívala uslzenýma očima a já hned věděla, že je zle. Posadila jsem ji do křesla a to své si přitáhla co nejblíž.

"Tak mluv," pobídla jsem ji netrpělivě.

"Mayo.. Ma.. já to nechtěla udělat.. ono.. prostě se to stalo. Já.. já.." pevně jsem ji stiskla ruku a natáhla se po papírových kapesníčcích.

"Víš co? Nadechni se a zkus to znova," vzala si kapesník, střela si slzy, vysmrkala se a zhluboka se nadechla.

"Já.. měli jsme sex," když to říkala, měla zavřené oči.

"Ehm. To už tak bývá, když máš kluka a jsi dost stará.."

"Takhle ne," přerušila mně.

"V tom případě nevím, o čem mluvíš."

"Já.. jo už jsme s Georgem spolu spali, ale já.. já.. byla jsem i s jiným."

"Cože?" Vyhrkla jsem. Nevěřila jsem svým uším. Naše nevinná Kat, že by byla schopná podvést George? George, kterého z celého srdce miluje? "Bože můj. Řekni mi, že to je jenom vtip," když se na mě podívala, její zoufalý ubrečený výraz mi říkal, že je to pravda. Lehce jsem si promnula spánky.

"Co se stalo? A hlavně.. s kým?"

"S Archiem," v momentě se rozbrečela ještě víc než předtím.

"Bože můj. Katie. Proč? Kdy? Řekneš to Georgeovi?" Chvíli jsem ji ještě nechala brečet. Když mi neodpověděla, přisedla jsem si na malou opěrku jejího křesla a pevně si ji k sobě přitáhla. Bylo mi z toho na nic. Nechápala jsem, jak něco takového mohla Georgeovi udělat. Samozřejmě že nechci Kat nijak soudit. Neznám celý příběh. Je to moje nejlepší kamarádka, skoro sestra, ale momentálně si přijdu v koncích stejně jako ona. Kat se nadechla a spustila.

"Když jsi odjela, zůstala jsem tady s klukama sama. Bez tebe to nebylo nic moc. Nechci říkat nic hnusnýho, ale kluci se spíš věnovali sobě. Chvílema jsem si připadala jenom jako stín. Jako bych odjela s tebou a oni byli sami. George mě párkrát vzal ven bruslit, ale jakmile se objevil Fred, přestala jsem existovat. Byla jsem strašně smutná. Pak, když Fred odjel za tebou na pohřeb, jsme konečně byli spolu. Jako vážně spolu. A bylo to fajn. Byli jsme v tý tajný koupelně, kde je vana velká jako bazén. Upřímně, byl to ten nejlepší den prázdnin. Pak jsme se ale druhý den neviděli. Bála jsem se, že jsem něco pokazila. Když dvojčata nepřišla na snídani, rozhodla jsem se, že se zeptám někoho z Nebelvíru, kde jsou. Jako jedinou jsem potkala Angelinu. Ty víš, jak moc ji nemám ráda, ale stejně jsem to překousla a zeptala se jí. Řekla mi, že v noci museli všichni Weasleyovi odjet kvůli rodinným důvodům. Psala jsem Georgeovi, ale sova se vrátila s mým vzkazem. Jako by zmizeli ze světa. Věř mi, že jsem si nikdy nepřipadala tak moc sama, jako v ten den. Byly tady sice holky, ale připadám si, jako bych k nim vůbec nepatřila. Další den se kolem mě začal motat Archie. Zajímal se, proč jsem tak smutná a co se děje. Já ho ignorovala. Víš, čím se řídím. Co je v domě, není pro mě. Archie je náš spolužák. Vlastně jenom člověk ze stejné třídy. Doopravdy jsem s nim nikdy nemluvila. Ignorovala jsem ho každý den.. až do silvestra. Měli jsme párty. Všichni, co zůstali na prázdniny  a ti co se vrátili dřív. Nejdřív to bylo celkem v pohodě, ale pak začal alkohol téct proudem. Já ho nejdřív nechtěla. Dala jsem si jenom jednu skleničku ležáku, aby se neřeklo. Jenže pak se to rozjelo. Já jsem se rozjela. Nějak to na mě dolehlo a začala jsem do sebe lít jednu skleničku za druhou. Když přišel Archie, byla jsem už úplně mimo. Vzal mě tancovat. Tancovali jsme strašně dlouho a on mě pak začal líbat. Já byla úplně mimo a tak sem se nebránila. Poslední, co si pamatuju je, že mě odtáhl někam pryč, já se tomu smála a říkala mu Georgi. Ráno jsem se probudila vedle něj. Mayo. Musíš mi pomoct. Mám strašný strach."

"Strach?"

"Nepamatuju.. nepamatuju si, jestli jsme použili nějakou ochranu," tak tohle byla tečka.