Forbidden love - Zakázaná láska

Ten, který z nenávisti lásce škodí.

"Vždyť jsou zimní prázdniny."

"A svět se přesně jen proto nepřestane točit a někdo musí tahat za nitky." Mrkl na mě a než jsem si stihla povzdechnout, byli pryč a s jejich odchodem dovnitř zavál studený vzduch. Pohladila jsem se po ramenou a začala přichystávat příbory.

"Chceš pomoct drahá sestřenko?" Zazívala ze schodů Victoire, která to stihla sotva doříct, když ji Teddy, který měl toto ráno ještě rozcuchané vlasy do odstínů fialové, vzal do náručí a políbil na tvář.

"Proč jsi mi utekla?" Zasmál se na ni. Zavrněla.

"Cítila jsem kafe."

"Lils?" Zavolal na mě za schodů Teddy. "Bude ti vadit, když si tu snídani vezmem do postele?" Vlastně ani nemluvil na mě. Předvídavě jsem vzala do rukou podnos s předchystanou snídaní pro dva.

"Zmizte mi z očí. A nezvykejte si. Jednou chci rodinu na snídani pohromadě. Takže poděkujte Percymu, že tu není." Mrkla jsem na ně.

"Ronalde, kolikrát ti mám opakovat, že pokud budeš s dětmi hrát famfrpál v takové zimě, budou potom nemocné?" Mávala kolem sebe rukou teta Hermiona a v do dlaní jí přilétaly různé předměty.

"Ale Mio, jen na chvíli, to přeci nikomu neublíží, navíc Lucy a Molly potřebují trénovat."

"Ronalde Biliusi Weasley, nenuť mě to opakovat." Dořekla a přišla ke mě. Políbila mě na čelo, sedla si ke stolu a rozložila noviny. Strejda Ron si povzdechl.

"Co je dnes k snídani, Lilečku?" Zasmála jsem se a položila před něj kopec palačinek se syrupem, ovocem a míchaná vejce se slaninou. Oči se mu rozzářily a v momentě měl plná ústa. Do kuchyně přicupitala i Liv, která za sebou táhla rozespalého Huga, který ožil v momentě, kdy uviděl kopec jídla a velice ochotně se přidal ke svému otci. Liv si povzdechla.

"Někdy mám pocit, že jídlu věnuje láskyplnější pohled, než mě." Usmála se a nechala mě jí nalít zelený čaj.

"To bůbec... není pravda...mi-áč-ku" snažil se promluvit Hugo s plnou pusou.

"S plnou pusou se nemluví." Napomenula jsem ho a před tetu Hermionu a Liv jsem postavila dvě misky ovesné kaše zdobené ovocem. Teta Hermiona do ní zabořila lžíci, aniž by vnímala okolí. Četla noviny a byla ponořená ve svém světě. Nahoře zaduněl výbuch a všichni přítomní se rozesmáli.

"Neville je vzhůru." Dodali všichni nezaujatě a domem se rozezněl smích, jak Freddie rychle utíkal ze schodů. Za ním utíkal strejda George.

"Freddie, kolikrát ti mám říkat..." dodával hlasitě... "že se každý den překonáváš..." dodal šeptem a plácl si se synem. Kuchyně byla téměř plná lidí, když na košťátkách ze schodů slétla Lucy a Molly.

"A dolů z těch košťat. Nebo je zamknu do přístěnku a vrátím vám je až po prázdninách."

"Neee..." Zaúpěli prosebně obě děvčata spolu se strýčkem Ronem. Za chvíli byla dole i Fleur a Bill.

"Ta devšataaa mě jednou přivedou k šíílenství..." poznamenala Fleur "Zase se pšechraaabují ve škšííni." Protočila jsem oči a dál servírovala různé snídaně podle toho, kdo si právě přisedl.

"Sestřička zase nezklamala." Usmál se na schodech stojící bratr. Utřela jsem si ruce do utěrky a rozběhla jsem se k němu. Objala jsem ho.

"K čemu ten překvapený výraz?" Podotkla jsem.

"Jak jsme mohli vychovat tak rozdílné děti?" Ozvala se překvapeně máma a táta ji políbil na tvář. Když jsem uslyšela dětský smích, ani jsem se nemusela ohlížet.