Forbidden love - Zakázaná láska

You'll be a great daddy. Once.

Příštího rána jsem sešla schody dolů, když už všichni seděli u snídaně. Na jídlo jsem neměla ani pomyšlení. Dneska měl totiž přijet Scorpio a já vlastně divila, že tu ještě není. Ruce se mi třásly z pomyšlení, jak mu oznámím, že nejspíš budeme rodiče a jaká bude jeho reakce. V hlavě se mi promítalo tisíc scénářů, ale ani jeden nebyl dobrý. Nejspíš jsem musela vypadat tak špatně, jak jsem se cítila, protože strejda George si ihned neodputil poznámku: "Ale copak Lilečku, nějak si nám zezelenala. Že by první těhotenské příznaky? Snad nečekáš malého blonďatého satana Malfoye v pořadí již třetího?" Zašklebil se a mě se opět udělalo špatně. Strejda Ron si s ním plácl a všichni se dali do smíchu. Až na mámu, která na mě vrhla jeden soucitný pohled a Jamese. Odložil příbor a vstal od stolu. "Omluvte mě." houkl krátce, ramenem minul to moje a zmizel po schodech.

"Co mu je?" Zeptal se malý Freddie a strejda George už se nadechoval pro odpověď. Mamka ho ale naštěstí umlčela dřív než stihl promluvit rázných pohlavkem stočeným Denním věštcem po zrzavých vlasech. Věděla jsem, že by nejradši vtipkovala s ním, ale nechtěla se bavit na náš účet a strejdu George mohl prý doplňovat vždy jen strýček Fred. Mávla jsem nad tím rukou. Najednou někdo zaklepal na dveře a já zůstala stát jako přimrazená.

"Lily my nikoho nečekáme, to bude tvoje návštěva." Uslyšela jsem tatínka, ale hnout jsem se nemohla. Nakonec se ke dveřím rozešla maminka a otevřela. I přes to že jsem věděla, kdo za dveřmi bude stát překvapeně jsem nahlédla mamce přes rameno. Pořád jsem ale stála opřená o zábradlí schodů. 

"Scorpio, ráda tě vidím." Objala ho maminka letmo kolem ramen. 

"Paní Potterová." Usmál se a podal jí jednu rudou růži. Maminka poděkovala, usmála se a odnesla ji do vázy. U stolu zašuměl smích. Sotva maminka ustoupila měla jsem přímý výhled na jeho blonďaté vlasy a jeho modré oči v nichž se občas odrážela bouřkové barva. Usmíval se. Jeho přítomnost mě určitým způsobem uklidňovala, ale zároveň znervozňovala. Bylo to asi poprvé, co jsem neměla jasno ve svých pocitech. Nervozně jsem se na něj pousmála, čímž jsem se snažila zakrýt jak špatně se mi najednou udělalo. Prsty jsem pevně svírala zábradlí našich schodů, až mi bělely klouby a zarývala nechty do dřeva. Scorpio se ke mě rozešel a čím blíž ke mě byl, tím více chůzi zrychloval. Pevně mě objal. Za normálních okoloností bych se mu asi vrhla do náručí první, ale tentokrát jsem měla jiné myšlenky. Chtěl mě políbil, ale já se k němu obrátila tváří. 

"Děje se něco?" zašeptal mi do ucha tak, aby to nikdo jiný neslyšel. Zavrtěla jsem hlavou a já ho od sebe neznatelně odstrčila. V jeho obličeji se zračila nespokojenost. 

"Lily, pojď doprovodíš Scorpia nahoru, já vám pomůžu s kufry." Strejda George se usmál.

"Lileček vlastně nemůže nosit těžké věci, protože je.."

"U snídaně se nemluví Georgi, copak tě máma nic nenaučila?" Mamka poněkud zvýšila hlas, že se na ni otočil i táta a strejda George se na ni překvapeně podíval. Máma se jen mile usmála na tátu a vzala Scorpiův kufr. Když jsme vyšli schody poslala máma Scorpia do pokoje a otočila se ke mě. Do dlaní mi vtiskla malou krabičku.

"Společně." Zdůraznila. "Společně jste si to zavinili, společně si to odnesete. Žádný námitky. Věř mi, že budeš potřebovat podržet." Sklopila jsem hlavu k dlaním. Byl to těhotenský test. Máma mě políbila na čelo a zmizela dolů. Ruce se mi třásly tak, div z nich malá krabička nevypadla, ale schovala jsem je za zády a vešla do Scorpiova pokoje. Zrovna si vyslékal sako a povoloval kravatu. Byl tak roztomilý, jak  mu blond vlasy sem tam spadly do očí. Milovala jsem ho. Ale o tom teď nebyl čas přemýšlet. Otočil se na mě.