Black dress.

629 49 5
                                    

//Tak je tady další kapitolka. Jak se Vám líbí?:') Pro mě dost osobní♥ N.♥


Přetáhla jsem Alex přes hlavu modré šatičky s růžovými vzory a otočila ji k zrcadlu. Na nohou měla růžové punčošky a přes rameny jsem jí přehodila světle modrý svetřík.

"Líbí?" Zeptala jsem se a dala jí pusu na tvář. Spokojeně přikývla, roztáhla ručičky a několikrát se zatočila.

"Ty seš úžasná, Anno." Vrátila mi pusu. Scorpio, který bojoval s knoflíčky na rukávech košile po mě vrhl soucitný, ale nesouhlasný pohled.

"Lily ne-"

"V žádné případě." Odmítla jsem kategoricky a vložila Alex do rukou hřeben, dvě gumičky a několik růžových sponeček. "Teď běž miláčku za tetou Dominique, ať ti po češe vlásky, ano?" Usmála jsem se a pohladila jsem ji po vlasech. Sotva se za ní zaklaply dveře, otočila jsem se na Scorpia a spustila jsem. "V žádným případě, nebudu malou dvouletou holčičku strojit do černých šatů, jenom proto, že tvůj otec má bůhvíproč tuhle morbidní barvu rád, na to naprosto zapomeň. Já a ty jsme dospělí, to je něco jiného, ale Alex nebude vystrojená jako na pohřeb. I když v téhle akci zřejmě moc velký rozdíl nebude. Je to malá holčička Scorpio, má mít život plný barev a ne smutné černé." Scorpio si povzdechl. Poprvé jsem si všimla, že se mu třesou dlaně. A hodně neovladatelně. Nedokázal si zapnout ani ty knoflíky na košili. Tvář měl podivně bledou a v očích se mu zrcadlily obavy. Nebo spíš příšerný strach. Až mi z toho naskočila husí kůže. Pod očima měl kruhy. Vypadalo to, že půlku noci nespal. Pak si dlaněmi promnul obličej a posadil se na postel. Košili měl rozepnutou do půli hrudi a kravatu měl přehozenou okolo krku. Rukama si zajel do vlasů a pocuchal si tak blond kadeře ještě víc. Posadila jsem se vedle něj a vzala ho za ruku. "Bojíš se." Dodala jsem spíš oznamovacím tonem, než tázacím. Stisknul mi dlaň.

"Ani ne tak o sebe, jako o Tebe." Zavrtěla jsem hlavou.

"To není pravda. Víš, že o mně se bát nemusíš. Já se o sebe postarám sama. Sám to vidíš, že jsem ledově klidná, pravý opak Tebe. Ne ty se nebojíš o mně, ani o Alex, víš že té by tam nikdo neublížil. Dokonce ani tvůj otec. Jsi nahraně. Miluješ mě, ale záleží ti i na tvém otci a víš, že on s tím nebude souhlasit a bude zklamaný. Nebo, že nám to dokonce zatrhne. Bojíš se, co ti zase provede a já ti to nemám za zlé. Potom přichází na řadu starost o mně."

"Ani nevíš.." Hlas mu vypověděl službu. Položil mi hlavu do klína. Prsty jsem mu přejela po zátylku a zabloudila až do vlasů. "Ani nevíš, jak velký mám strach." Dořekl po chvíli, co s emu podařilo zklinit hlas i tep. V jeho hlase bylo tolik paniky, že jsem najednou nevěděla, co dělat. Roztřásl se o něco víc.

"Scorpio. Po tom všem.. si myslíš, že nezvládneme tohle? Vím, že první návštěvu Malfoy Manor jsem.." Odmlčela jsem se a hlavou mi bleskly vzpomínky. Rychle jsem se přiměla pokračovat. "Jsem nezvládla přesně podle představ, ale po drsné facce, o tom, co jsem tě málem viděla vykrvácet, po tom co jsem.." Zase jsem se odmlčela. Náš příběh byl složitý a nabitý emocemi. Když jsem se na to dívala zpětně, kdyby o tom někdo napsal knihu, určitě by vydělal. "Po tom s Christianem, po tom s Penny, po dalších fackách, po krvavých hádkách, po tom vráceném prstýnku, po krásných chvilkách v posteli, po Marii a Viktorii, po mým totálním zhroucení, po rozchodu rodičů, po narození Alex, po dvou letech bez toho druhého si myslíš, že nás.. teda, že se já nechám zastrašit tvým otcem? Z toho už jsem vyrostla Scorpio stejně jako z princeznovských dívčích šatiček. Zvládneme to spolu, ano? Nedovolím mu, aby ti ublížil, dobře? Slibuju. Miluju Tě a už si tě nedám znovu vzít. Nikdy." Konec věty jsem došeptala, odhrnula mu delší vlasy ze spánku a vtiskla mu tam drobnou pusu. Nadechl se.

Forbidden love - Zakázaná láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat