Forbidden love - Zakázaná láska

My brother. My hero. - Můj bratr. Můj hrdina.

Scházela jsem obyvkle zelený svah, nyní pokrytý sněhem a mířila jsem k jezeru. Věděla jsem, že ho tam najdu. Přišla jsem pod velkou vrbu, kde nebyl sníh a uviděla jsem ho, jak mezerou mezi listy sleduje zamrzlé jezero, po kterém se proháněl průzračný jelen dvanácterák. Patron mého bratra, jež zdědil po otci. Zřejmě sem šel hned po famfrpálu, měl na sobě ještě mikinu famfrpálového družstva s číslem 7 a jménem Potter.

"Ahoj." Pozdravila jsem a sedla si vedle něj.

"Ahoj." Pozdravil mě. Ruce měl opřené o kolena a hůlku sklopenou. Byl stejně dobrý kouzelník jako otec. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a on mě objal kolem ramen. "Omlouvám se." Řekla jsme ochraptělým hlasem z pláče a nové slzy mi stékaly po tvářích.

"Co ti udělal?" Zavrtěla jsem hlavou.

"Mě nic." 

"A co ty modřiny na krku? A krvavá rána na hlavě?" Zeptal se, zrak stále upřený dopředu na jelena.

"To byla Penny Parkinsonová." dodala jsem jednoduše.

"Problémy v ráji?" Zeptal se bez sebemenšího náznaku arogance a otočil se na mě. Přikouzlil mi náplast na krvavý šrám na hlavě.

"Děkuju." Pousmála jsem se přes slzy. "Měl jsi pravdu. Je stejný jako jeho otec. Měla jsem tě poslouchat.."  

"Mrzneš." Oznámil a sundal si svoji famfrpálovou mikinu a dal mi ji kolem ramen. Vděčně jsem si ji přitáhla. Pousmála jsem se, byla mi velká. Pamatuju si, že jsem to dělávala jako malá. Vždycky jsem bráchu obdivovala a tak jsem si  půjčovala jeho školní plášť, nebo famfrpálový dres. Vždycky jsem vypadala legračně. A najednou jsme byli oba o deset let starší a já netoužila po ničem jiném, než si obléct bratříčkovu velkou mikinu.

"Jak to děláš?" Zeptala jsem se.

"Jak dělám co?" 

"Že se na něj dokážeš soustředit i když se mnou mluvíš." Poukázala jsem na jeho patrona.

"Ta vzpomínka je totiž spojená s tebou." Odmlčel se. "Tím, že jsi se mnou ji jen posiluješ a tím i celého mého patrona." Dodal na vysvětlenou.

"Která to je?" Zeptala jsem se se zájmem.

"Ty si to nemůžeš pamatovat." Zavrtěl hlavou. 

"Povídej mi o ní prosím." Zaprosila jsem.

"Byly ti dva." Nadechl se. "Čerstvě jsi uměla chodit a začínala jsi mluvit." Odmlčel se, slyšela jsem, jak mu přeskakuje hlas. "Ťapala jsi po kuchyni, repsektive ses snažila, držela ses každé  židle.." Usmál se, ale oči se mu stejně jako mě plnily slzami. "Mamka vařila, a tak tě nestíhala tolik hlídat a já zrovna šel na zahradu hráz s Albem famfrpál. Když jsi mi spadla do náručí a poprvé jsi řekla moje jméno." Sundal si brýle a protřel si oči. Pevně jsem mu stiskla ruku. Plakala jsem. Nedokázala jsem uvěřit tomu, jak moc mu na mě záleží.

"Tohle je tvoje nejšťastnější vzpomínka?" Zaštkala jsem. Přikývl. 

"Tehdy jsem si slíbil, že tě budu chránit, kdyby mě to mělo stát život. Byla jsi přece moje malá sestřička. A od té doby jsem se ti začal víc věnovat. Ty jsi mi ale rostla a doslova před očima a za chvíli už jsi nepotřebovala staršího bratra.." Pokrčil rameny.

"Expecto patronum." Vykouzlila jsem svého patrona. Byla to laň po mamince. Maminčin patron měl dřív podobu koně, ale změnil se na laň partnerku jelena, protože jsou s tatínkem spřízněné duše. Laň se po zamrzlém jezeře rozběhla za jelenem. "Taky jednu mám." Nadechla jsem se. "Pamatuješ si moje čtvrté  narozeniny?" Přikývl. "Jak jsem ti usnula v náručí a ty jsi mě nesl do pokoje?" Podíval se na mě. "Když jsi mě pokládal na postel, probudila jsem se, ale neotevřela jsem oči. Poslouchala jsem tě. Myslel sis, že spím. Držel jsi mě za ruku a říkal jsi.." Přemohl mě pláč.

"Říkal jsem, že už jsi moje velká princezna a že tě miluju a vždycky budu a že nikdy nedovolím, aby ti někdo ublížil.." Dořekl za mě a setřel si rukávem slzy z tváří. Přikývla jsem.

"Pak jsi mě políbil na čelo a řekl jsi: Dobrou noc princezno. Potichu jsi zavřel dveře a odešel jsi. A já usnula. To je moje nejšťastnější vzpomínka." Odmlčela jsem se a setřela si slzy. "Budeš prosím zase můj starší brácha?" Zašeptala jsem. Políbil mě na čelo. Pak už jsme jen dál pozorovaly jelena a laň, jak se prohánějí po jezeře. Až dokud se nesetmělo a ještě dlouho po té.