Forbidden love - Zakázaná láska

Good night, Lily. - Dobrou noc Lily.

Když jsme se vrátili dovnitř, drželi jsme se za ruce a usmívali se.

"No to je dost, s večeří čekáme už jen na vás." Ozvala se z kuchyně mamka a my přišli ke stolu.

"Vidíš ty oči? Už zase brečela." Zaslechla jsem ještě Jamese, jak šeptá Albusovi. Rozhodla jsem se to vyřešit později. Seděla jsem vedle Scorpia a pod stolem ho držela za ruku. Už bych bez něj nemohla být ani vteřinu.

"Nějak se vám vrátila chuť do jídla.." Poznamenala Rose a upila ze svého máslového ležáku. Usmála jsem se s plnou pusou vanilkového pudingu.

Po večeři jsme všichni seděli před krbem a teta Hermiona vyprávěla příběh o Třech bratřích. Ležela jsem Scorpiovi v náručí a on mě obíjímal. Hezčí večer jsem si nedovedla představit. Okolo mě byli všichni ti, na kterých mi záleželo. 

"Potřebuješ se vyspat." Zašeptala jsem Scorpiovi, protože jeho tmavé kruhy pod očima ještě nezmizely. Odmítavě zavrtěl hlavou. 

"Nechci si nechat ujít jedinou vteřinu s Tebou." zašeptal a políbil mě na krk. Vstala jsem a vzala ho za ruku. Omluvila jsem se s tím, že mu ukážu jeho pokoj. Když jsme došli ke schodům, unaveně se usmál. 

"Jsi nádherná." vzal si pramínek mých vlasů a začal ho protáčet mezi prsty. 

"Třetí patro, do leva a poslední pokoj na pravo." Políbila jsem ho na čelo. "Dobrou noc lásko." Pohladila jsem ho po tváři a vrátila se k ostatním.

Později, když už ručičky na hodinách přetáhli půlnoc poslala nás máma všechny spát. Okolo jedné ranní dům utichl úplně. Když jsem se scházela dolů napít bylo asi půl třetí ráno, uslyšela jsem u kuchyňského stolu dva hlasy. Jeden jsem poznala s jistotou byl mojí mámy. A ten druhý..

"Byla jsem úplně zoufalá Ginny, nevěděla jsem co s ním.." vzlykal další hlásek a mě došlo, čí je. Byla to Astoria, Scorpiova matka. Posadila jsem se na schody tak, abych slyšela, ale nešlo mě vidět. Viděla jsem mámu, jak drží Astorii kolem ramen. Co jsem to provedla.. "Bylo to hrozné vidět takto vlastního syna. Byl úplně zničený, měla jsem o něj s Dracem hrozný strach. Nejedl a nespal. A hlavně s námi vůbec nemluvil, byl jako bez duše. Hrozně to bolelo dívat se na něj, jak nepřítomně hledí z okna a tečou mu slzy. Myslela jsem, já.." Rozplakala se. 

"Už je to dobré Astori.." Uklidňovala jí máma. "Už je to dobré, viděla jsi ho dnes sama." 

"Jak na tom byla Lily?" Zaštkala Astoria a utřela si uslzené tváře. Mamka si přikryla ústa dlaní a zavrtěla hlavou. Dělávala to vždycky, když plakala. Nadechla se, ale hlas i rty se jí třásly. A oči plnily slzami. 

"Viděla jsem na ní, jak strašně se trápí, ale neřekla mi to, nechtěla mi kazit Vánoce. Je to hodná holka, ale vždycky, když v noci, když všichni spali tiše plakala v pokoji seděla jsem za dveřmia plakala s ní. Nevěděla jsem kdy to přejde a nechtěla jsem ji do ničeho nutit.." Zavrtěla hhlavou. To mi stačilo, víc jsem slyšet nepotřebovala. Potichu jsem se zvedla a odešla nahoru, ale ne do svého pokoje. Tiše jsem otevřela dveře do Scorpiova pokoje a klekla si k jeho posteli. Tenký paprsek měsíce, který se protáhl zataženými závěsy osvětloval jeho sinalou tvář. Byl nádherný když spal, tak nevinný, nemohla jsem uvěřit tomu, že tenhle kluk seslal na někoho smrtící kletbu. Chytla jsem ho za ruku.

"Omlouvám se.." Zašeptala jsem ale hlas mi přeskakoval. "Tak strašně mě to mrzí lásko." Hladila jsem ho po bezvládné ruce. "Ani si nedovedeš představit, jak moc mi to láme srdce." Vstala jsem a pořádně ho přikryla. Ještě chvíli jsem se dívala, jak spí, pak jsem se sklonila a políbíla ho na rty. Bylo to poprvé. Tiše jsem si to namířila ke dveřím, když mě najednou chytl za ruku.

"Počkej." Obrátila jsem se k němu. 

"Omlouvám se, já..nechtěla jsem tě vzbudit." Usmál se a zavrtěl hlavou.

"Stejně jsem nespal."

"Jakto?" Zeptala jsem se starostlivě.

"Protože bez Tebe nemůžu usnout. Zůstaneš se mnou chvíli, prosím?" Zatáhl mě za ruku za ním do postele. Objal mě a já se k němu přitulila. Mohla jsem slyšet jeho dech, jak mu tluče srdce. 

"Dobrou noc." Zašeptala jsem a políbila ho. Znovu. Tentokrát to bylo jiné. Bylo to, jako bych konečně dělala něco správně. Cítila jsem, jak mě hladí po tváří. Milovala jsem ho. Zoufale, oddaně, neodvolatelně. Milovala jsem upřímnost v jeho očích,jeho hrdost,jeho zdvořilé způsoby,jeho čestnost i jeho inteligenci. Milovala jsem ten žal,jenž choval v srdci kvůli své minulosti,kvůli nenávisti a žárlivosti,kvůli těm hrozným věcem,jichž byl svědkem. Milovala jsem to,že odmítl poslouchat to,co spoustu lidí přivedlo k hrozným činům. A milovala jsem tu naději,kterou v sobě vždycky dokázal probudit a tu silnou vůli,jíž oplýval. A kromě toho všeho jsem ho prostě milovala.

"Dobrou noc Lily."