Forbidden love - Zakázaná láska

Bad dreams. - Špatné sny.

Když zapadlo jarní slunce, setmělo se a za okny vyšly první hvězdy, někdo zaklepal na dvěře. Scorpius šel otevřít za dveřmi stála Astoria. V rukou nesla spoustu krabic.

"Scorpio je čas jít spát."

"Ale mami já..Lily..nešlo by.." Podle tonu hlasu to vzdal dřív než to dořekl.

"Já si s Lily ještě promluvím, ty se taky potřebuješ vyspat." Pronesla Astoria tonem, kterému se nedalo odporovat. Scorpius se ke mě naklonil a políbil mě. Zřejmě ho opravdu netrápilo, že tam stojí jeho matka. Ale před otcem by si netroufnul. Obejmul mě. Zoufale jsem nechtěla, aby odešel. Objímala jsem ho a tiskla k sobě tak pevně, jak to jen šlo.

"Vyrazíš mi dech lásko." Zašeptal mi do ucha a pohladil mě po tváři. "Miluju tě." Pevně jsem mu stiskla ruku. Nedovedla jsem si představit, že tady budu sama celou noc.

"Hezky se vyspi." Zašeptala jsem mu a nechala ho odejít. Po cestě políbil matku na tvář. Nenápadně ho chytla za zápěstí a něco mu žašeptala. Pochytila jsem z toho jediné slovo a to 'Později.' Zavřel za sebou dveře a Astoria si sedla za mnou na postele a objala mě kolem ramen. Položila na postel krabice.

"Tak si projdeme tvoji gardérobu co ty na to?" Usmála se a otevřela první krabici. Vytáhla z ní černou hedvábnou krajkovanou noční košili na ramínka. "Nikdy jsem ji na sobě neměla, myslím že ti bude perfektně sedět." Přemýšlela jsem, proč mi Scorpiova matka dává noční košili. Vždyť jsem spala sama mimo dohled pana Malfoye.. v ten moment mi to došlo. S košilí v ruce jsem k ní zvedla oči. "Já jenom víš, kdyby.." Odmlčela se. "Jsem ráda, že si Scorpio našel děvče a že jsi to zrovna ty Lily. Ano taky si myslím, že jsi stejná jako tvůj otec, ale tvůj otec byl hrdina. Alespoň pro mě." Pohladila mě po vlasech. "Nebudeš chtít dnes v noci být sama." Usmála se a odešla. Nechala na posteli položené další krabice. Chvíli jsem se přehrabovala v černých šatech z něchž všechny odpovídaly mojí velikosti. Oblékla jsem si noční košili od Astorie a sfoukla svíčky. Snažila jsem se usnout a kupodivu se mi začaly zavírat oči. Nejspíš jsem byla unavená. Zdálo se mi to jako chvilka od doby co jsem usnula do doby, kdy mě vzbudil šílený křik, až v žilách tuhla krev. Chvíli jsem se bála, že je to Scorpio, ale jeho jsem už křičet slyšela. Sebrala jsem veškerou odvahu a spustila nohy z postele. V poslední minutě jsem se ještě natáhla pro deku a přehodila si ji přes ramena. Odhrnula jsem si vlasy z čela tiše otevřela dveře svého pokoje. Přestože mne kamenná podlaha studila do bosých nohou šla jsem dál, když mi najednou někdo ze zad přikryl ústa dlaní. Vyděšeně jsem se otočila.

"Budeš zticha?" Přikývla jsem. Byl to Scorpius. Spustil dlaň a já se nadechla. Stulila jsem se k němu do pevného objetí.

"Lásko co to je?" Zašeptala jsem téměř neslyšně.

"Pojď na vzduch." Řekl a v zal mě za ruku. Když jsme vyšli z domu směrem do zahrady ještě pořád mě provázely ty hrozné výkřiky. Posadila jsem se na kamenné schůdky. "Pojď sem lásko.." zašeptal a pohladil mě po rameni. Posadila jsem se mu na klín a on mě pevně obejmul. "To křičel táta." Stáhl rty do pevné linky. Vtiskla jsem mu polibek na krk do jamky mezi lícní kost. Zachvěl se. Opřela jsem si hlavu o jeho hrudník a stiskla mu ruku. "Občas se to stává. Mrzí mě, že jsi to musela slyšet. Mamka to obvykle zvládne, nějak ho uklidnit myslím.. ale mívá příšerné noční můry. Je mi ho až líto..Když jsem byl mladší troufnul jsem s přijít do jejich ložnice a to co jsem tam viděl mi stačilo snad do konce života. Otec měl v zápěstí levé ruky zabodnutý nůž ve snaže vyřezat si znamení zla. Jeho noční můry jsou totiž z odbobí před Bitvou o Bradavice. Má toho hodně za sebou.." Klesl hlasem. Omotala jsem mu ruce kolem krku.

"Proto jsem tady." Vtiskla jsem mu další jemný polibek na krk."Tohohle se nebojím miláčku. Tohle mám doma a ne jednou. Táta a záblesky zeleného světla, máma a slavný deník Tomma Riddla a v neposlední řadě strejda George.." Odmlčela jsem se. "A nechci slyšet žádné výčitky." Usmál se.

"Lily, kde že jsi přesně vzala tuhle košili?" Zasmála jsem se.

"Tu mi dala tvoje máma."

"Moje..cože?" Zeptal se překvapeně.

"Říkala, že asi nebudu chtít být v noci sama."

"A nebudeš?" Vzhlédla jsem k němu.

"Nebudu ale.." nedokončila jsem.

"Lily.." Usmál se. "Chlapec hledá ženu se kterou se vyspí a muž hledá ženu se kterou se probudí. Proto budu nejšťastnější člověk, pokud budeš první co ráno uvidím, pokud tě budu moci pohladit po vlasech a políbit tě."

"Miluju tě." Usmála jsem se a pohladila ho po tváři.

"Je ti teplo miláčku?" Zabalil mě do deky, chytl mě pod koleny a vzal mě do náručí. Přikývla jsem. Nesl mě celým domem, po schodech až k němu do pokoje, kde mě opatrně položil na jeho postel. Všimla jsem si obrázku v černém rámečku na jeho psacím stole.

"Kde jsi ji vzal?" Byla to moje a jeho fotka z Vánočních prázdnin u nás doma.

"Nepamatuješ si? Tvoje máma nás fotila."

"Pamatuju, ale kde jsi tu fotku vzal?"

"Byla to poslední věc, kterou mi tvoje máma stihla dát do ruky, než nám někdo přibouchl dveře před obličeji."

"Moje máma?" Zeptala jsem se a on přikývl. Na chvíli jsem se zahleděla na obrázek. Pohyboval se, jako každý kouzelnický obrázek. Nejdřív jsme se líbali a pak jsme se smáli do objektivu. Přitáhla jsem ho k sobě a políbila ho.

"Milujutě víš o tom?"

"Doufám v to." Usmál se a svlékl si tričko. "Budu spát na zemi chceš?" Zeptal se s zcela vážný obličejem.

"Nech toho a pojď sem." Usmála jsem se. Přitiskl mě k sobě. Příjemně hřál. V ten moment jsem se cítila víc unavená než kdy dřív. Uvědomila jsem si, že dokud mám jeho, mám všechno co potřebuji. Jen tak jsem ležela v jeho náručí a usínala.

"Dobrou noc miláčku." Zašeptal mi do ucha a něžně mě políbil na spánek do vlasů.