Kronika půlnoci

50. Manipulace

Vrátila jsem se s Veronem do sídla, ale na něj už tam čekal Flaym a oba vyrazili do města. Říkali, že se vrátí až pozdě v noci. Bylo to štěstí, protože Miran mluvil v knihovně se Stíny. Jak se ukázalo tak všichni už mají svá tetování odstraněná. 

,,Páni, sekne ti to," hvízdl Raven a všichni se na mě podívali. Nejvíc překvapený byl Miran. To vypadám až tak jinak bez toho tetování? Ptala jsem se sebe v duchu.

,,Vám taky," pochválila jsem je a rozhlédla se po nich. Jediný s tetováním na obličeji byl Seth. Podle toho co mi říkal, tak mu tetování na tváři vůbec nevadilo. Nechtěla jsem ho přemlouvat už tak byl v přítomnosti všech trochu nesvůj. ,,Co se tady děje?" 

,,Čekáme na tebe, aby jsme mohli vyzkoušet Miranovu vůli," odpověděl Drogan sedící na stole. Žongloval se třemi knihami, které mu pokaždé popadali na zem. 

,,On s tím souhlasí?" Podívala jsem se na Mirana, který seděl s nohama na stole a vedle něj seděl Raven. O něčem horlivě diskutovali a přitom se pochechtávali. Když se poprvé viděli málem se porvali a teď se bavili jakoby byli nejlepší přátelé. 

,,Souhlasí," odpověděl mi Mystik. ,,Začneme. Naro, stoupni si sem a Raven půjde vedle tebe." Raven uposlechl. ,,Mirane, stoupni si proti Naře a ty Xanthe začni." 

,,Mám použít duševní nátlak?" Zeptal se Xanth Mystika. Ten si očima temnýma jako zamračená obloha prohlédl Mirana. Podle barvy očí jsem poznala, že nemá svůj den- byl naštvaný, ale zatím to tak hrozné nebylo. 

,,Zkus to, ale začni pomalu," přikázal a založil si ruce na prsou. Raven a Nadal do toho ovšem zasáhli dřív než mohl Xanth začít. 

,,Moment," zarazil je Raven a podíval se rozzlobeně na Mystika ,,chceš, aby ho zmanipuloval?! To snad nemyslíš vážně?!" Byl rozlobený a to hodně. Chránil mě už od té doby co jsem byly děti a tohle se mu nelíbilo. 

Dokonce i Nadal se ozval a odstrčil židli na které měl nohy aby mohl vstát. ,,K tomu mám taky výhrady, je to nebezpečné." Překvapovala mě jejich reakce. Dokonce i Drogan s Proximem se přidali, ale Mystik zůstal klidný. Chvíli si dával na čas odpovědí.

,,Jde nám o to, aby nám Miran ukázal jak pevnou vůli má a nic mu jí nedovolí použít celou, nic kromě Nary. Mám za to, že jejich pouto je velmi silné a to ho přesvědčí odolávat když mu Xanth nařídí, aby Naře ublížil," vysvětlil a dávalo to smysl ,,právě proto vedle ní stojíš ty, Ravene. Stejně jako my ostatní by jsi nedopustil, aby jí někdo ublížil." Bylo mi jasné, že takhle Mirana vyzkouší na všech než dojde k závěru. Měla jsem špatný pocit když jsem věděla, že s ním budou manipulovat ovšem když mu to nevadilo nemohla jsem mu to rozmlouvat. 

Podívala jsem se na Mirana trochu provinile a pak řekla: ,,Jsi si jistý?" 

,,Naprosto, neboj se." Sice mě nepřesvědčil, ale kývla jsem na Xantha. Ten se zaměřil na Mirana. Sledovala jsem jak se navzájem dívají do očí. Věděla jsem, že Had postupně zvyšuje nátlak. Po chvíli se Miran začal cukat. Začalo to tím, že zatínal ruce v pěst a pak to přešlo do stádia kdy třásl hlavou. Xanth mu musel přikázat aby vzal nůž, protože když po něm sahal ruka se mu roztřásla- bojoval s tím. Měla jsem pocit, že ho to bolí, že mu ubližuje.

,,Xanthe, mám dojem, že mu ubližuješ," podotkl Proxim. Nebyla jsem jediný kdo si toho všiml. Miranův dech se zrychlil a neuniklo mi ani, že pevně tiskne čelist. Dělal to pokaždé když ho něco bolelo.

Dokonce ani Nadalovi se to přestalo líbit, protože řekl: ,,Dost! Už přestaň!" Nasadil ostrý tón, ale nepomohlo to. Mystik už taky zakročil když viděl, že Xanth manipulaci vyhoupl na novou příčku. 

,,To stačí!" Otočil ho k nám.

,,Co to sakra...." Raven ustoupil když viděl, že Xanthovi oči jsou nepřítomné. Měl rudé duhovky a bělma černá jako když se Miran rozčílí. Byla to jasná známka posedlosti. 

,,Xanthe!" Mystik mu zvedl hlavu a prohlížel mu obličej a krk. Temná magie sice byla má specialita, ale s tímhle jsem nemohla nic dělat, znala jsem ale někoho kdo mohl.

,,Airiane," řekla jsem zoufale jméno svého nejlepšího přítele. Objevil se jako duch. ,,Co se s ním děje?" Zeptala jsem se a podívala se na Mirana. Nemohl dělat nic, Xanth nebo spíše to co ho ovládlo ho drželo v šachu. Musel neskutečně trpět, ale jediná možnost jak mu pomoct byla dostat Hada z posedlosti. 

,,To je zlé," pronesl Airian a vyhrnul mu rukáv. Uviděla jsem ty černé žíly, které vedly od kousnutí na jeho zápěstí. Bylo to od dvou ostrých zubů jakoby od hada, ale byly mnohem větší a od sebe vzdálené, vypadali jako od upíra. ,,Toho jsem se bál. Promiň Mirane, ale tohle tě asi bude hodně bolet," omluvil se mu. Děkovně jsem kývla na Drogana s Nadalem kteří Mirana pevně drželi. Pozorovala jsem prince, který opatrně sevřel Xanthovo zápěstí a druhou rukou mu třemi nataženými prsty silně tiskl na žíly a posouval je směrem k ohybu lokte, pak vzal nůž a řízl ho. V tu chvíli se Xanth prudce nadechl a Miran by upadl kdyby ho Blesk s Plamenem nedrželi. Měla jsem pocit, že jsem v tu chvíli uslyšela pohrdavý temný smích.

,,Mirane," vzala jsem jeho tvář do dlaní, ale on byl mimo a úplně malátný. Nedokážu si představit jakou bolest mu to muselo působit.

,,Xanthe, jsi v pořádku?" Zeptal se Mystik a luskl mu u ucha. Xanth pokaždé trhl hlavou na tu stranu kde luskl. Kontroloval jeho vnímání okolí.

,,Moc se omlouvám, já nevím co se stalo... mohl jsem se jen dívat, nemohl jsem nic udělat." Podíval se na Mirana. Jeho výraz mluvil za vše, nemohl to být on.

,,Naro, až se o ty dva postaráte měli bychom si spolu promluvit. Jen mi dva," princ mluvil tajemně a zasmušile. Oči se mu zahalily do stínů a to nevěstilo žádné dobré zprávy. Nervózně jsem polkla a rozhlédla se po okolí knihovny. Něco bylo špatně.