Kronika půlnoci

48. Bazar

Závod jsem vyhrála a ten zpět do města taky. Havran přeci jen věděl jak se pohybovat po poušti lépe než Hóken. Miran mi musel pogratulovat a v rámci toho jsem ho vytáhla na tržnici. Koně jsme nechali v zámku a šli podívat do bazaru. Byla to obrovský tržnice v útrobách velkého domu kde byla hromada obchodníků a lidí. Miranovi se to moc nelíbilo, takže jsem ho musela držet za ruku a doslova ho tam táhnout. Neměl rád davy a tohle bylo tak dvakrát horší. Byl sice vojákem, který je na to zvyklí ale tohle bylo moc. 

,,Kam vůbec jdeme?" Zeptal se nevrle když jsem ho táhla kolem skupiny lidí, kteří si prohlíželi orientální ovoce. 

,,Projít se," odtušila jsem okamžitě a rozhlížela se po davech. Zkoumala jsem jestli neuvidím někoho známého a nakonec přeci. Xanth byl v davu sice skoro neviditelný, ale když se rozhlédl kolem viděla jsem jeho oči a díky tomu jsem ho poznala. ,,Ahoj Hade," pozdravila jsem ho. 

,,Rád tě vidím Stíne," objal mě a políbil na tvář. Oči mu skočily na Mirana. 

,,Ještě jsem neměli příležitost se seznámit, jsem Miran Ragnarsson," natáhl Xanthovi ruku. Had váhal pouhý okamžik a pak mu jí pevně stiskl. 

,,Xanth Cane," představil se mu na oplátku. Xanth byl po většinu času zamlklí a odtažitý vůči lidem, ale na Mirana reagoval jako na starého známého. Možná ho přesvědčili ty oči, říkala jsem si v duchu a podívala se na obchodníka, který opatrně přinesl jakousi síť skrze kterou nebylo vidět. Otevřel malá dvířka tak akorát na to, aby se tam dala prostrčit jedna ruka a tvářil se kapku rozpačitě. 

,,Buďte opatrný," mluvil s přízvukem a pomalu ,,je to poněkud katirr," nevěděl jak říct nebezpečný v našem jazyce. Jeho slovník byl omezený, byl to přeci jen obchodník a ti málokdy mluví dokonale a plynule. Zachytila jsem Miranův tázaví pohled a naznačila jsem mu, aby vydržel. Xanth dovnitř strčil ruku a za pár okamžiků jí vyndal. Kolem ruky se mu svíjel středně velký had s fialovými šupinami. ,,Xanthánský královský had, přesně jak jste chtěl. Měl by jste být opatrný, je velmi jedovatý." Nejistě sledoval jak ho Xanth pohladil po hlavě a on mu rozeklaným jazykem zavadil o ruku.

,,Jsem si toho vědom," přikývl Xanth a nechal hada, aby se mu svíjel kolem ruky. ,,Kolik vám dlužím," vytahoval naditý měšec z kabátu. Obchodník ovšem zvedl ruce a zamával jimi ve vzduchu. 

,,Vůbec nic, mukafat'te lafuth," odměna za pomoc. Takže pro něj Xanth dělal nějakou práci a on mu jako odměnu nechal přivést hada. Xanth poděkoval a nechal hada vlézt do rukávu.

,,Nebojíš se, že tě kousne?" Otázal se Miran když se Xanth věnoval nám. 

,,Xanth je vůči jedu imunní," odpověděla jsem mu místo Hada a ten pouze přisvědčil kývnutím. Bylo vidět, že Miran zapomněl a tak se na něj Xanth usmál a ukázal mu jazyk. 

,,A jo vlastně, zapomněl jsem, omlouvám se," řekl nám oběma. Xanth si ho prohlížel a mlčel, jakoby se mu něco nezdálo. Trochu mě to znervóznilo, ale pak promluvil a já zjistila proč takovou dobu mlčel. 

,,Uhodil jsi Naru." Pronesl zničehonic.

Miran zavrtěl hlavou: ,,Cože?" 

,,Stále toho lituješ i když to je dlouho."

,,Xanthe, přestaň mu číst myšlenky," napomenula jsem ho přátelsky. Xanth se usmál jako had a podle všeho toho nechal. ,,Nemá štít a ty by jsi toho neměl zneužívat." 

,,Pohlcování hlasů je jedna z mých specialit," strčil si ruce do kapes. ,,Měla by jsi ho naučit chránit si své myšlenky, dalo by se s ním díky tomu lehce manipulovat." 

,,Manipulovat?" Podíval se na mě nedůvěřivě. 

Xanth dostal nápad podle svého výrazu. ,,Přiveď ho večer do knihovny, něco zkusíme." 

,,Dobře," přikývla jsem a podívala jsem se na Mirana. Souhlasil i když nevěděl o co jde. Xanth se s námi rozloučil a i se svým novým hadím kamarádem zmizel v davu. 

,,Máš zvláštní kamarády," pronesl a já ho chytila za ruku ,,kam zase jdeme?" 

,,Přestaň se čertit," napomenula jsem ho ,,chci se projít." Brblal dokud jsem ho nezatáhla na druhou stranu bazaru a nevyšli jsem ven. Zavedla jsem ho na vyhlídku kus nad městem. Stála mezi ruinami starého paláce. Bylo to hezké prostředí a bylo tam hlavně ticho. Od rušného bazaru to byla vítaná změna. 

,,Sem si mě chtěla vzít?" Miran se rozhlédl po zdobených sloupech a ruinách. 

,,Nelíbí?" Zeptala jsem se a vyskočila na zábradlí obrostlé květinami a mechem. Zelená a bílá tvořili překrásný kontrast. 

,,To jsem neřekl," sdělil mi a opřel se o zábradlí vedle mě. ,,Připomíná mi to náš rozhovor v tom městě kde jsi narazila na Stříbrné krále." 

,,Tam jsi byl snad poprvé hodný," vzpomínala jsem si na to taky. ,,Ptala jsem se tě na rodinu. Tenkrát jsem myslela, že máš manželku a děti." 

,,Kupodivu nemám ani jedno, ale mám tebe." 

,,Co je to za pohled?" 

,,Jakej?" 

,,Nedělej, že nevíš," řekla jsem a naklonila hlavu na stranu ,,máš ho pokaždé když se mnou chceš spát." 

,,To není pravda," hádal se se mnou. 

,,Ale je," namítla jsem. Miran se na chvíli narovnal a díval se na mě. ,,Nekoukej se tak!" 

,,Nebo co?" Přivřel oči a bělma mu zčernala. Trochu jsem se zaklonila. Nevěstilo to nic dobrého a ta Xanthova poznámka o manipulaci mě teď trochu děsila. Přepadl mě pocit, že je ovládaný. Víc jsem se zaklonila a obě ruce mi sklouzly po kraji. Už jsem se viděla dole pod vyhlídkou se zlomeným vazem, ale Miran mě v tu ránu popadl a zatáhl k sobě. Prudce jsem ho objala a uklidňovala dech i tep svého srdce. ,,Klid, nic se nestalo," cítila jsem jeho ruku ve vlasech i kolem pasu. 

,,Díky, kdyby si mě nechytil..." 

,,Chytil jsem tě ano. Jsi v pořádku, jen trochu v šoku. Půjdeme raději domů, ne?" Nabídl mi. Chvíli jsem přemítala o své budoucí fóbii a tak jsem se ještě jednou posadila na zábradlí. Podívala jsem se pod sebe a vydechla. ,,Co má tohle za smysl?" Zeptal se když sledoval jak jsem slezla. 

,,Mi'k vždycky tvrdil, že kdykoliv se ti při tréninku něco stane musíš to hned zkusit znovu, aby jsi neměl fóbii. Párkrát se to už stalo a většinou to nedopadlo dobře, takže pár jizev z toho mám, ale nebojím se díky tomu," vysvětlila jsem mu a chytila ho znovu za ruku. Bylo to příjemné i když mě chvíli držel dost křečovitě. ,,Tak pojď už," zatáhla jsem ho za ruku jako malé dítě. On se však jen usmál a šel, tentokrát bez brblání.