Kronika půlnoci

30. Pytel

Poslední den našeho výzkumu byl pryč a my měli vyrazit do terénu. Škorpióni nám předali informace kde se většina podezřelých cílů objevovala a my se to rozhodli prověřit. Samozřejmě jsem ráno byla unavená, protože mě Miran stihl vyčerpat. Vyspala jsem se nanejvýš tři hodiny v noci a teď jsem měla celý den fungovat v tomhle horku. 

 Venku jsem si osedlávala Havrana a on mě už po několikáté praštil ocasem do obličeje. Samozřejmě mě doprovázel Kazův smích. Můj bratr zrovna šel kolem, zřejmě na nějaký úkol, protože byl v plné zbroji a kontroloval si zbraně.

,,Nějak se tomu koni nelíbíš," podotkl pobaveně a zastrčil dlouhou čepel do podpažního pouzdra. 

,,Ty taky ne," vrátila jsem mu stejné stejným. ,,Kam máš vůbec namířeno?" 

,,Veron chce, abych pro něj něco prověřil ve městě. Dal mi instrukce a já stejně nemám nic jiného na práci. Kam jdete vy? Lovit Cizince a Dvojčata?" 

,,Tak nějak, spíš jejich stoupence." 

,,A jak ti vůbec je? Je ti lépe?" 

,,Už je to lepší, nemusíš se bát že se mi zase něco stane," ujistila jsem ho. Kaz se na mě usmál, vzal mě něžně za týl a políbil mě na čelo. 

,,Buď opatrná," vysloužila jsem si ještě pohlazení po tváři hřbetem ruky a pak už si šel po svých. Než vyšel z brány natáhl si přes hlavu kápi a pak zmizel v nejbližší davu. V duchu jsem mu slíbila, že na sebe dám pozor a pak už jsem dokončila osedlání. Odvázala jsem ho od žlabu a vyvedla ho ven z nádvoří. Pozdravila jsem informátora, který si zrovna sundával dvoubarevný šátek z hlavy. Jako ostatní měl černé vlasy a oči barvy kávy, pro tuto zemi to byl typický vzhled. Stíny elementů byli ještě ráno prověřit město, takže jsme se měli sejít asi dvě míle odtud. Chtěla jsem to vzít po hřebeni nad Lomorem. To město jsem nikdy neměla ráda. Protékala jím menší říčka, která údajně končila někde uprostřed pouště. Banditi měli tábor kus od města a skoro vždy někoho okradli když z města šel. Ovšem než je někdo stihl zatknout zmizeli a objevili se až když to vojáci vzdali. Proto jsem se je se Stíny rozhodli překvapit a trochu vyděsit. Měli jsem se sejít kus od jejich tábora a vydat se tam společně. 

 Poušť byla jako vždy nemilosrdná. Narazila jsem na kostru mrtvého koně, kterého už stihly sežrat mrchožrouti a úplně vysušenou mrtvolu u stromu. Člověk, který se ztratí v poušti zemře během několika hodin na dehydrataci když má vysoký výdej energie... tenhle očividně utíkal a špatným směrem. Zavrtěla jsem hlavu a zvedla se ve třmenech. Když kůň běží po poušti často mu na dunách podkluzují kopyta a proto potřebuje, aby mu jezdec v tomto ohledu pomáhal. Naučila jsem se s Havranem spolupracovat, takže nám tohle nedělalo problém. Na místo určení jsme dorazili před ostatními. Bylo to na malé skalce ze které bylo vidět na město. Viděla jsem koně, který od městské brány vyrazil jako šíp a za okamžik už byl vedle mě.

,,Trvalo mi to déle než jsem čekal," pronesl Proxim a hříva jeho bílého koně se zaleskla v horkém pouštním slunci. Měsíc- jak se mu říkalo si z úst sundal šátek, který mu měl chránit pusu a nos před prachem a pískem. ,,Nečekáš dlouho?" 

,,Teď jsem přijela." 

,,Takže jsem to stihl," opřel si ruce o koňská krk a pak se rozhlédl. ,,Kde jsou ostatní?" 

,,Ještě tu nejsou," odpověděla jsem a rozhlédla se kolem. Nikde jsem neviděla nikoho kdo by sem měl namířeno. Museli jsem čekat a tak jsme si vyměňovali informace. Netrvalo dlouho a objevil se další z nás. I na dálku jsem poznala tu ohnivou hřívu i srst koně a díky tomu i jezdce, kterému kůň patřil.

,,Drogane, co obhlídka okolí?" Zeptala jsem se dřív než vůbec zastavil. Ohnivý hřebec prudce zastavil a pak se zvedl na zadní. Drogan přitáhl otěže a naklonil se ke koňskému krku, aby nespadl. 

Když se pak opět kopyta dotkla země narovnal se a odpověděl: ,,Žádné významné komplikace, že, Silvere," poplácal koně po krku a ten zaržál. ,,Pěkný, co? Sám jsem si ho zkrotil když jsem pro Rudou stráž dělal jeden z úkolů. Byl to vůdce stáda, legendu o Ohnivém koni znáte?" 

,,Samozřejmě," přikývl Proxim. ,,Jak si to dokázal?" 

,,Oheň nemůže ublížit ohni a tak jsem se dali dohromady," zazubil se a Silver zatřásl hlavou na souhlas. Slyšela jsem o tom, ten kůň byl postrachem okolí a já vždy měla dojem, že by se měl dát dohromady s Droganem a nakonec se našli. Vypadali spolu spokojeně. Drogan nám vyprávěl o tom jak si Silvera ochočil a my čekali na ostatní. Jako další se objevil Xanth na svém koni barvy kaštanu, všichni jsme měli hřebce a on nebyl výjimkou. Hřebci byli agresivnější a rychlejší, pro nás naprosto ideální.

Jeho hadí oči pečlivě prozkoumali okolí a až pak si stáhl šátek. ,,Jak vidím, tak nejsem poslední. Měl jsem nějaké potíže u brány v Darktower, chytili tam kapsáře a nemohl jsem projít," omluvil se.

Než jsme stačili odpovědět objevil se Nadal. ,,Kdo chybí?" 

,,Mystik a Raven, mají zpoždění." 

Nadal kývl a pevně přitáhl otěže, aby koni zabránil házet hlavou. Jeho mohutný hřebec byl plavé barvy a bal velmi temperamentní, když se mu něco nelíbilo dával to najevo, stejně jako teď. Zahrabal kopytem a zakousl se do udidla. ,,Tak na ně počkáme," řekl ochotně. Dál jsem vedli náš rozhovor, zanedlouho se objevil Mystik a čekali jsme už jen na Ravena. Trvalo mu to tak půl hodiny než se objevil i se svým černým koněm podobným Havranovi, ale tenhle byl o něco vyšší a svalnatější.

,,Kde ses flákal, čekáme v tomhle úděsném vedru už dobrou půl hodinu," obořil se na něj Drogan. 

,,Ty sklapni!" Ukázal na něj Raven prstem a jeho kůň udělal několik tanečních kroků. Všimla jsem si, že za sedlem má přehozený pytel, který se kroutí a svíjí. 

,,Co to máš?" 

,,Přivezl jsem dárek," seskočil z koně a pytel z něj shodil. Těžkopádně dopadl na zem a vydal podivný přidušený zvuk. Bylo jasné, že v tom pytli něco je nebo spíše někdo. Všichni jsme slezli z koní a podívali se do pytle, který Raven otevřel. 

,,Nikdy jsem to sice neřekl, ale skvělá práce," Nadal poplácal Ravena uznale po rameni a ten se zakřenil.

,,Tak jsi jdeme pro ty bastardy," řekl Drogan a všichni se usmáli. 

,,S radostí," odvětil Raven a pytel zavřel.

Bohužel to vypadá, že si musím dát na nějaký čas pauzu než budu Kroniky psát dál... nějak mi docházejí nápady.