Země Vzdálená (DOKONČENO)

Kapitola 54. - Sníh

Na Zemi už panovala zima. A ne jen tak ledajaká. Celý les byl pokryt sněhovou nadílkou. I když příroda spala, byla i přes to nádherná. Teda ne, když stojíte v triku na zahradě. Všem to nedošlo, že na Zemi se střídá roční období a že nejsme v Tokoyonokumi. Okamžitě jsme zalezli do pokojů a vytáhli si nějaké teplé oblečení. Já jsem si vzal teplé kalhoty a svetr přes sebe, když v tom někdo zaťukal.

„Dále."

„Iruko?" Ve dveřích se objevila třesoucí se Shika.

„Ano? Copak potřebuješ?"

„Nemáš nějaké teplé oblečení? Netušššila..."

„Jo chápu." Přerušil jsem ji.

„Promiň, že jsem ti toho o Zemi nic moc neřekl. " Dodal jsem a vytáhl ji nějaké teplé oblečení.

Shika jen přikývla a pak se na mě podívala. Chvilku jsem nechápal, když mi došlo, že se chce převlíknout.

„Promiň. Udělám ti zatím jednu moc dobrou pozemskou mňamku, chceš?"

„Jasně!" Zajásala.

Jen jsem se usmál a letěl do kuchyně. Dal jsem do kastrůlku vařit trochu mléka a do hrníčku nasypal kakao. Když už se z mléka kouřilo, odstavil jsem ho a nalil ho do hrníčků. V komodě jsem zahrabal a našel poslední pytlík marshmallovnů. Rozdělil jsem je a hodil nám je do kakaa. Vzal jsem hrníčky a položil je na stůl. Už jsem se chtěl vydat pro Shiku, když v tom přišla.

„Tady to je. Kakao s marshmallovny." Hrníček jsem posunul po stolu k ní.

„Děkuju."

Usmála se a sedla si ke mě. Usrkla kakao a hned slastně zamručela.

„To je lahodné!"

„Jo je. A když k tomu je ještě šlehačka. Páni to je jak afrodiziakum."

Shika se rozesmála a dál usrkla. Já, jako vždy, kakao spráskal naráz.

„Líbí se ti sníh?" Zeptal jsem se, aby tu nebylo ticho.

„No zatím nebyl čas si ho tolik prohlídnout, ale prý až se Natsu vykoupe, vezme mě na procházku lesem a ukáže mi jak ovládnout oheň. Takže snad bude i čas prozkoumat sníh."

„To je skvělé! Hmmm asi vytáhnu Harua a půjdem stavět sněhuláka."

„Haru tu není."

„Co? A kde je?"

„Prej si musel něco zařídit a pak mi jel nakoupit věci nějaké."

„A proč si nejela s ním?"

„Nechtěl mě sebou."

,,Hmm zvláštní..."

„Jo. Haru nevypadá jako tajnůstkář."

„No nevypadá. Ostatně vždy se takhle sem tam vytratí pryč."

„Třeba má holku."

„Jo taky mě to napadlo. Myslím, že někoho má." Zasměju se.

„Jo asi jo..." Odpoví troch sklesle.

„Copak?"

„Nic." Zavrtí hlavou a dopije zbytek kakaa.

Vemu hrnky a dojdu je umýt. Mezitím uslyším strašný dusot. Natsu.

„Shikoooo!?" Zakřičí na celý dům.