Země Vzdálená (DOKONČENO)

Kapitola 36. - Shika Yui

Ráno jsem vstal s čistou myslí. Včerejší noc se už nebude opakovat. Jo to si říkám furt a stejnak se pak krčím v koutě a brečím. Opatrně jsem si šáhl na svoje nově ostříhané vlasy. Byl to divný pocit necítit vlasy na rameni. Zvedl jsem se a došel se prohlídnout k zrcadlu. Sice nejsem kadeřník, ale ostříhal jsem se docela fajn. Jen po skončení zkoušek dojdu ke kadeřnici, aby to srovnala přeci jen. Zasmál jsem se a chytl se za zátylek.

Cítím se o dost silnější. Bez temných chvil bychom nedokázali, být druhý den silnější. Vždy se najde cesta z té nekonečné tmy. Vždy tu bude východisko, jak utéct.

„Ale dost temných myšlenek. Jdem do sprchy." Řekl jsem svému odrazu v zrcadlu a svlékl si spodky.

Došel jsem do koupelny a vlezl rovnou do sprchy. Otočil jsem kohoutkem a nechal na sebe dopadat tu očistnou vodu. Když jsem vylezl, uklidil jsem ještě v koupelně. Přeci jen tu nenechám válet svoje vlasy. Co kdyby přišel uchylák Hiro a začal je opět fetovat.

S obmotaným ručníkem jsem se vydal zpět do ložnice. Ještě jsem si druhým ručníkem utíral mokré vlasy, když v tom se zastavím a zůstanu stát jak kůl v plotě.

„Huh? Co tu chceš?" Vyhrknu překvapeně.

„No do prdele... Co sis to na té hlavě udělal?!" Zařval na celý pokoj Kenji.

To 100% slyšeli až na chodbě. Zamyslel jsem se, když tu tak řval.

„Jen jsem se ostříhal. Nekomentuj to, pokud se ti to nelíbí."

„Nenene. Je to libový. Je to kawaaaaiiii!" Vypískl.

Přistoupil ke mně a rozcuchal mi vlasy. Na to jsem protestně zamručel.

„Nešahej na mě tak."

„Proč ne? Mně se to líbí." Zazubil se a zopakoval to.

To už jsem mu ruku strhl a šel ke skříni.

„Hej nechceš vypadnout?! Chci se převlíknout." Sykl jsem po něm.

„Ani ne. Rád se podívám, co schováváš pod tím ručníkem." A zase se rozesmál.

„Seš snad nadrženej nebo co? To si zkoušej na Akiho. A teď zmiz nebo se aspoň otoč, než si nasadím spodky."

„Hai hai. Já vím, že patříš někomu jinýmu." Utrousil ještě jednu poznámku a zmizel za dveřmi.

„To by mě zajímalo komu, idiote." Zamumlal jsem a vytáhl si oblečení.

Když jsem se převlíkl a trochu učesal, vydali jsme se do jídelny. Překvapivě jsem spal dost dlouho. Ano včerejšek mi dal zabrat. Místnost byla naplněná k prasknutí. Přišli jsme přesně v tu dobu, kdy je nejdelší fronta. Stoupli jsme si s blonďákem do fronty a čekali, až na nás přijde řada.

„Hele co bude další zkouška?" Zeptal jsem se, když už mě nebavilo jen tak tiše postávat.

„No jsme rozděleni do skupin po třech a dostaneme jakousi misi, kterou budem muset splnit."

„Cože? Takže já budu s někým jiným?" Ublíženě a dost zoufale jsem se na něj podíval.

„Ne. Naštěstí jsme spolu a k nám je přidělen mág Shika Yui."

„Holka?"

„Jo, ale nevím, kdo to je. Jen to tam bylo ráno vypsaný. Tak doufám, že ji nějak najedem."

„Jo. Hlavně ať je v pohodě. Předpokládám, že tu půjde o týmovou spolupráci, tak ať nám to nepokazí."

„Neboj, bude v pohodě."