Stříbrná laň

1.4K 119 18
                                    

,,Řediteli, řediteli! Jsou v Deanovském lese, slyšel jsem, jak o tom mluvila ta mudlovská šmejdka-"

,,Nepoužívejte tenhle výraz!" řekl varovně Snape.

,,Dobře, dobře, tak ta Grangerovic holka," opravil se rychle Phineas Nigellus.

,,Výborně, výborně!" zaradoval se Brumbál ve svém portrétu. ,,Vezměte ten meč, Severusi! A nezapomeňte, že Harry musí prokázat odvahu, aby ho získal!" připomínal mu Brumbál.

,,No dobrá, dobrá," zavrčel neochotně Severus a přehodil si přes sebe cestovní plášť. ,,Nebojte se, Brumbále. Mám plán..."

•••

Harry se choulil v tlustém svetru u stanu a vedle něj plápolal modrý ohýnek, který vyčarovala Hermiona. Zíral před sebe a přemýšlel nad Severusem. Je v Bradavicích? Jak se asi má?

Náhle zalapal po dechu a rychle hmátl po Hermionině hůlce, když si mezi stromy všiml něčeho zářivého, co se k němu přibližovalo. Zvedl se a se zatajeným dechem se k tomu pomalu blížil.

Byla to nádherná laň a upírala na něj své krásné oči. Harry jako ve snách spustil ruku s hůlkou podél těla a díval se na ni. Možná na sebe hleděli minuty, možná hodiny. Pak se ale laň otočila a rozešla se pryč od stanu.

,,Ne," zachraplal Harry, natáhl k ní ruku a rychle se vydal za ní, ,,neodcházej..."

Nevěděl, kam ho vedla. Ale věděl, že to není žádná past od Voldemorta, protože tohle byl Patron, žádná černá magie...

Přemýšlel, kam ho asi vede. Kráčela jistým a ladným krokem mezi stromy a Harry se přestal ohlížet na stan, v němž spala Hermiona.

Objevili se u jezírka, tam se laň zastavila, zadívala se na něj a pak se rozplynula. Harry se zoufale rozhlédl kolem. Co teď?

,,Harry." Rychle se otočil za tím známým hlasem, který rozbušil jeho srdce. Zalapal po dechu a oči se mu rozšířily překvapením, když viděl, jak k němu ve tmě kráčí Severus.

,,Severusi," vydechl nevěřícně, běžel mu vstříc. Skočil mu kolem krku a pevně ho objal. ,,Panebože, co tady děláš, kde se tu bereš?"

,,Tak moc jsi mi chyběl," zašeptal mu Severus a zabořil svou tvář do jeho neposedných vlasů. ,,Mám pro tebe Nebelvírův meč - Brumbál chtěl, abych ti ho předal."

,,Cože, ty ho máš?!" vyjekl Harry překvapeně a Severus přikývl. ,,Ale není to nebezpečné, Severusi? Chci říct, neměl bys tu být. Jestli někdo zjistí, že-"

,,Pšt, tiše, Harry," Severus mu přiložil ukazováček na rty, usmál se, ,,nikdo to nezjistí, neboj se. Chtěl jsem tě vidět."

,,Jsem rád, že jsi tady," oplatil mu úsměv Harry, zvedl svou studenou ruku a pohladil ho po tváři. ,,Ale stejně se bojím, co když-"

,,Ty si prostě nedáš pokoj, viď?" povzdechl si Severus a neubránil se pobavenému úsměvu. Sklonil se s k němu a jemně přitiskl své rty na ty jeho. Harry tiše zasténal a spojil své ruce za jeho krkem, aby mu mohl být ještě blíž.

,,Taky jsi mi chyběl," zašeptal Harry, když se od sebe trochu odtáhli. Bylo to úžasné být zase schovaný v jeho objetí a cítit jeho rty na těch svých. ,,Bál jsem se, aby Voldemort-"

Dál se ale nedostal, protože vzápětí kolem něj všechno potemnělo a on ucítil nepříjemné škubnutí nad pupíkem, jak byl vtáhnut do prostoru a propadal se do temnoty.

•••

Hehehe:D
Zítřejší jednodílovka na tu dnešní možná bude tak trochu navazovat:D
A končit budeme už příští pátek:)
-Mil🐢

Snarry challenge ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat