Štěně

1.8K 170 36
                                    

Pršelo. Dešťové kapky byly veliké jako hrachy a hlasitě tloukly o okno. Jakmile se ho dotkly, stekly dolů po skle jako po tváři nešťastného člověka. V křesle u krbu seděl muž, popíjel černou kávu a četl dnešní noviny. Náhle uslyšel, jak se otevírají dveře, a tak noviny rychle složil a pohodil je na stolek před sebou.

,,No tak, pššt, už je dobře," mumlal chlapecký hlas z předsíně. Severus se zlehka zamračil a šel pozdravit svého milovaného Harryho. Celý den se ho nemohl dočkat.

,,Ahoj," pozdravil ho a díval se, jak si zouvá boty, ,,všechno v pořádku?"

,,Mhmm, poslyš, Severusi, mám takovou prosbu..." chlapec se k němu otočil. Nejdřív si Severus ničeho zvláštního nevšiml. Vpíjel se do mladíkových zelených očí, které tak miloval, a pak se ozvalo tiché zakňučení. Sklouzl pohledem k jeho rozepnuté bundě a překvapeně pozvedl obočí, když na něj své velké oči upíralo maličké zmoklé štěně. ,,No tak, nemohl jsem ho tam nechat. Vždyť by umrznul. Koukej, je tak roztomilý!" rozplýval se Harry a opatrně vzal štěně do náruče. To vesele zaštěkalo a začalo vrtět ocáskem. ,,No není úžasný? No kdo je to nejmilejší štěňátko na světě?" culil se Harry a otřel se nosem o jeho studený čumák.

Severus se zatvářil pobaveně a vrátil se zpět do obýváku. Posadil se znovu do křesla a rozložil noviny. Přečetl ale jen jednu větu, když se Harry posadil na jeho klín. ,,No tak. Myslel jsem, že jsem ti chyběl," uculil se a noviny odhodil na zem. Objal Severuse kolem krku a vtiskl mu jemný polibek na rty. ,,Chyběl jsi mi."

,,Myslel jsem, že teď máš za mě náhradu," popichoval ho a láskyplně mu pocuchal vlasy.

,,Nemluv hlouposti," usmál se Harry a začal se rozhlížet, ,,kam jsi zmizel? Hafíku?"

Náhle se ozvalo trhání papíru a když se oba dva podívali na zem, před Severusovo křeslo, uviděli štěně, jak s radostí trhá Denního Věštce. ,,Ten pes je tak chytrý. Ví, že tam píšou jenom idioti."

,,To bylo mé dnešní čtení," prohlásil suše Severus. Štěňátko zvedlo hlavu a zvědavě se na něj podívalo. Popoběhlo ke křeslu a snažilo se vyskočit Severusovi na klín. Harry se zasmál a sehnul se, aby psa mohl vzít do náruče.

,,Seve, necháme si ho? Necháme si ho, prosím?" ptal se ho dychtivě a rozesmál se, když mu štěně začalo olizovat obličej. Tiše kňučelo, kopalo tlapkama a vrtělo ocáskem. Severus je pobaveně pozoroval, a pak si Harry pejska přitulil k hrudi a oba dva se na něj podívali naprosto totožným štěněčím pohledem. ,,Seve, prosíím!" zamrkal prosebně Harry a štěňě štěklo na souhlas.

Severus si je prohlížel. Má mít doma dvě štěňata? Jak jen to přežije?

Nakonec ale mykl rameny. ,,Co bych pro tebe neudělal..." Harry nadšeně zavýskl a nemotorně ho objal. Štěně začalo nadšeně štěkat.

,,Ty jsi nejlepší, prostě a jednoduše nejlepší! Jak se bude jmenovat?"

,,To nechám na tobě," prohlásil Severus a prohrábl Harrymu vlasy. Pejsek štěkl, a tak i jeho váhavě podrbal za ušima. ,,Ale nebude spát v naší posteli!"

,,On si dělá srandu," zašeptal Harry štěněti do ucha a zasmál se, ,,mně taky říkal, že budu spát ve své posteli, a jak to dopadlo."

•••

Děkuji Puellainrotis
Já chci být Harryho a Severusovo štěně😭😭😂
Zítra je konečně pátek, jupí!😀
Snad se vám kapitola líbila❤
-Mil🐢

Snarry challenge ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat