Snarry challenge ✔

Fantazie

Mnohočlenná skupinka dvacetiletých nebelvírů, včetně Lenky Láskorádové a Hannah Abbottové, seděla u jednoho velkého stolu u Tří košťat a vesele si povídala u máslového ležáku a ohnivé whisky.

,,Doufám, že těm hnusným hadům budeš srážet body jak Snape krysám hlavičky," zasmál se Ron a plácl Harryho po zádech. Brýlatý chlapec se totiž svým spolužákům z Nebelvíru svěřil, že dostal místo učitele obrany proti černé magii; a ti to vzali jako záminku k oslavě. Měl to být jen obyčejný přátelský sraz po třech letech, ale tohle bylo možná lepší...

,,Hlavně abys to přežil, Harry," zašklebil se na něj Neville.

,,Jo no! Ale neboj, když přežil Ty víš koho, přežije všechno," zubil se zrzek a Hermiona znuděně protočila očima. Raději by byla zůstala doma a třeba si četla...

Jak čas ubíhal, všichni byli čím dál víc opilejší a konverzace začala slábnout. Ron s Hermionou se k sobě tulili, Neville s Hannah odešli ven, Seamus a Dean po sobě nenápadně pokukovali, Ginny Lenku pod stolem držela za ruku a obě dvě se na sebe usmívaly. Jen Harry tu byl sám a s malým úsměvem pozorujíc poloprázdnou sklenici whisky přemýšlel nad mužem, jehož zítra po takové době zase uvidí.

Ten muž byl už od jeho šestého ročníku důvodem všech jeho fantazií. Častokrát před spaním snil o tom, jaké by to bylo, líbat jeho rty, hladit prameny jeho černých vlasů, potýkat se se všemi těmi nemožnými knoflíky na jeho hábitu, být skryt před světem v jeho láskyplné náruči, vdechovat vůni jeho těla a nechat si šeptat do ucha jeho sametovým hlasem ta dvě slova...

Harry jedním douškem vyprázdnil sklenici a zvedl se, aby došel k Rosmertě, která by mu nalila. Všiml si, že s někým mluví, ale to mu bylo celkem ukradené. Teprve když byl od nich jen pár kroků, muž se otočil a jejich oči se na malý okamžik setkaly. Pak se rychle vydal ke dveřím a než si to Harry stačil všechno uvědomit, byl pryč.

,,Tak počkat," vyhrkl a třískl sklenicí o pultík, ,,co tu dělal?"

,,Zamlouval si na zítřejší večer stůl," odpověděla mu Rosmerta a usmála se, ,,ještě?"

,,Hmm, ne, myslím, že půjdu," zamumlal Harry a vrazil si ruce do kapes své mikiny. Rozloučil se s Rosmertou a vyrazil zpět k hradu; pokud byl předtím opilý, všechna opilost z něj rázem vyprchala.

Takže Snape má přítelkyni? problesklo mu hlavou a při té myšlence se cítil ještě skleslejší. Ach velký Merline... proč, proč?

Tak teď už mu bylo jasné, že on a Snape budou spolu jen v jeho fantazii. A to mu to chtěl říct... sice by to bylo trapné a... bože. Harry se zastavil a zhluboka se nadechl. Jen klid. S tím... s tím se bude dát žít. Na světě je přece spousta pěkných chlapů...

Ale Snape je jenom jeden, našeptával mu vnitřní hlásek a Harry si vjel rukama do vlasů. Tak dost. Prostě mu to řekne, ať má přítelkyni, nebo ne. Třeba se mu konečně uleví.

Rázným krokem vykročil po pěšince k hradu a v duchu si dodával odvahy, byť byl jeho krok nejistější a nejistější. Dělej! okřikl se v duchu a tak se soustředil na své nohy, že jak nekoukal na cestu, vrazil do někoho a byl by ležel na zemi, kdyby ho podvědomě nezachytily pevné paže.

Tohle snad nemůže být horší, zděsil se Harry, když zjistil, komu to leží v náručí. Nebyl to nikdo jiný než Severus Snape. ,,Promiňte, pane, já-"

,,Také se omlouvám," řekl tiše Snape a zvláštně se mu díval do očí. Harry cítil, jak rudne, cítil srdce, jak splašeně bije. No tak, teď nebo nikdy, pobízel se v duchu. Stačil jeden pohled do těch temných onyxových očí a veškerý tok myšlenek byl přerušen. Vlastně nad sebou prakticky ztratil kontrolu.

,,Miluji vás," vyhrkl hned, než si to stihl rozmyslet, ,,miluji vás už od šestého ročníku... a nepřeju si nic jiného, než abych vás směl líbat a objímat vás a zase vás líbat a líbat vás tak dlouho, dokud oba dva neupadneme do vědomí, a chci vám nosit snídani do postele a-"

,,Tak to udělej," zašeptal Severus a vyzývavě ho sledoval. Harry konečně zmlknul a překvapeně pootevřel ústa.

,,Co-cože?"

,,Chtěl jsi mě líbat. Tak to udělej," Harry se vzpamatoval a už na nic nečekal. Dychtivě si ho za zátylek přitáhl blíž k sobě, byť to pro něj muselo být o něco víc namáhavější, když mu stále ležel v náruči, a políbil ho nejlépe, jak uměl. Líbal ho dlouze a vášnivě a dychtivě a šťastně a zamilovaně a hladově. Když se odtáhli, sotva popadali dech, a Harry myslel, že samou radostí začne ječet.

,,Musel jsem tě vidět," zašeptal Severus a Harry si konečně stoupl, ,,šel jsem za tebou zpátky ke Třem košťatům. Musel... jsem ti to už říct."

,,A já jsem myslel, že jsi zamlouval stůl pro sebe a svou přítelkyni," přiznal mu Harry a Severus se zasmál.

,,Ve skutečnosti to bylo pro tebe a pro mě."

,,Ale jak jsi věděl, že-"

,,Nevěděl," usmál se, ,,doufal jsem, že bychom tam mohli jít když už jako kolegové..."

Harry se rozesmál. ,,Jako pár to bude určitě lepší. A promiň, že jsem tě připravil o místo profesora obrany proti černé magii."

Severus se usmál a přešel k němu blíž. Jemně mu pohladil tvář a vzal ho za bradu. ,,Řekl bych, že teď jsem získal něco lepšího, než je místo profesora OPČM..."

•••

Dnes o něco delší...:DD
Omlouvám se, jestli je tu víc chyb než obvykle, ale kapitolu jsem psala v jedenáct večer a opravdu jsem neměla sílu ani chuť ji rychle prolétnout:D
Wattpad včera večer nespolupracoval co se konceptů týče, tudíž jsem tuhle jednodílovku psala do poznámek a slova si nehlídala:'D snad je všechno v pohodě a kapča se vám líbila:)
-Milka💞