Snarry challenge ✔

Bílý dort

Harry seděl se zkříženýma nohama na posteli a prohlížel si album s fotkami svých rodičů, které mu věnoval Hagrid. Své zelené oči upřeně vpíjel do matčiny smějící se tváře a mimoděk si vzpomněl na to, jak ve svých jedenácti letech objevil Zrcadlo z Erisedu a poprvé ji viděl.

Byla tak krásná. A vypadala tak šťastně. Rudé vlasy se jí vlnily na zádech, smála se na něj a měla jiskřící zelené oči, stejné jaké měl on sám. Byly štastné, divoké, bystré a zářivé a oplývaly něhou.

Mami.

Jako kdyby byl obyčejná loutka, zvedl ruku a pohladil fotku své matky. Vzápětí sklouzl pohledem na hodiny a okamžitě se vymrštil na nohy. U Merlina, Severus tu bude každou chvíli!

Rychle na sebe hodil košili, cestou do kuchyně si snažil upravit své rozcuchané vlasy a málem se srazil se stolem, protože mu klouzaly ponožky. Sotva stihl vyndat malý bílý dort z lednice, když uslyšel, že se Severus vrátil domů.

Do háje, zaklel v duchu a rychle si zapínal košili. Proč jen se na ty fotky díval tak dlouho?

,,Harry?" Oslovený ustal v pohybu, vykouzlil nevinný úsměv a otočil se na Severuse, který se náhle objevil v kuchyni.

Vážně?!

,,Ahoj," zazubil se na něj. ,,Jak ses měl?"

,,Docela dobře. Proč jsi tak neupravený? A co to máš s vlasy?" zajímal se. Samozřejmě, marná snaha s těmi zatracenými pačesy něco udělat.

Harry se uchechtl a vlasy si rozcuchal. ,,Lepší?"

,,Neříkej mi, že ses snažil učesat," řekl ohromeně Severus a ušklíbl se. ,,A to mě ani nepolíbíš?"

,,Samozřejmě, já jen-" zaváhal a nejistě se na něj podíval, ,,chtěl bych ti něco dát."

,,Harry-"

,,Já vím, že sladký nemáš rád, připomínáš mi to skoro dvacet čtyři hodin sedm dní v kuse, ale," otočil se a opatrně vzal podnos s dortem a otočil se zpět k němu, ,,ale myslel jsem, že by ti to mohlo... udělat radost. Našel jsem fotku, kdy ti ho dává moje máma a myslel jsem... no..." koktal.

Chvíli to vypadalo, že Severus nenachází správná slova. Překvapeně se na Harryho díval a v očích se mu mísil hluboký smutek s nekonečným vděkem a něhou. ,,Harry," zašeptal nakonec, přešel k němu, vzal mu dort z rukou a položil ho na stůl. Pak si mladíka přitáhl k sobě, pevně ho objal a zabořil mu tvář do neposedných vlasů. ,,Děkuji ti," řekl mu a myslel to upřímně.

,,Vím, že ti taky chybí," zamumlal Harry, ,,chtěl jsem... já ani nevím, co jsem tím myslel. Prostě... myslel jsem... že třeba budeš rád... a takhle si na ni oba můžeme vzpomenout..."

,,Vzpomínám na ni každý den. A vím, že ty také," vzal ho za tváře a dlouze ho políbil. ,,Moc si toho vážím, Harry. Opravdu mě to potěšilo. Jsi... ty jsi úplně celý ona," dodal se smutným úsměvem. ,,Ten dort mi dávala každý rok k narozeninám, dokud jsem jí... no, ty víš."

,,Taky ti ho budu dávat každý rok, dobře?" zeptal se ho poťouchle Harry a Severus si ho s tichým smíchem zase přitáhl k sobě do objetí.

Harry se usmíval. Vím, že bys to taky udělala, mami. A vím, že jsi mu odpustila. Mám tě rád.

Díky, mami.

•••

Tuhle mám celkem ráda a doufám, že se vám líbila:D
A jsem asi nejšťastnější člověk na světě, protože už nepropadám z matiky!:DD
-Mil🐢