Snarry challenge ✔

Jmelí

Toho roku v Bradavicích zůstávalo přes vánoční prázdniny jen málo studentů. Nebylo se čemu divit. Kdo by si chtěl kazit svátky tou růžovou ropuchou? Mezi tu menšinu, která v hradu zůstávala, patřil i Harry. Společně se svými nejlepšími kamarády, Ronem a Hermionou, měl strávit Vánoce na Grimmauldově náměstí 12. Z toho plánu sešlo, jelikož před dvěma dny jim paní Weasleyová poslala dopis, že toho Fénixův řád má hodně na práci a tudíž musí zůstat přes prázdniny v Bradavicích. Poslala jim jako každý rok weasleyovské svetry, Harry tentokrát dostal zelený s červeným vyšitým písmenem H.

,,Ta hnusná zlá ježibaba," vztekal se Ron, když všichni tři odcházeli z Velké síně. ,,Nenávidím ji. Úplně mi zkazila chuť k jídlu. A přitom ta vánoční večeře byla tak dobrá!"

,,Budeme jen doufat, že za pár měsíců zase zmizí zpět na Ministerstvo," zamumlal Harry s rukama v kapsách. Cestou do nebelvírské věže potkali Protivu, který někde ukradl vánoční ozdoby. S hlasitým chechtáním je po nebelvírech házel a přidal k tomu i jmelí. Tři děti se rychle rozeběhly pryč a za chvíli Protivu setřásli. Nejspíš letěl provokovat někoho jiného.

,,Na chvíli ještě zajdu do Komnaty Nejvyšší potřeby. Chci trochu trénovat," vysvětlil jim, když se na něj Ron s Hermionou nechápavě podívali. Mia pochopila, že chce být chvíli sám, a tak vzala Rona za paži a táhla ho k nebelvírské věži. Bylo jí jasné, že je zklamaný, protože Vánoce zase nestráví se Siriusem.

Harry se tedy zamyšleně vydal na opačnou stranu. Komnata se nacházela až v sedmém poschodí a on se nemohl dočkat, až tam bude. Věděl, že teprve tam bude sám, naprosto sám, a přesně to teď potřeboval.

Brnění zpívalo koledy a všude, kam se podíval, bylo jmelí. Musel se ušklíbnout. On se s někým pod jmelím asi těžko políbí.

Když konečně došel do sedmého poschodí, zalitoval, že si s sebou nevzal neviditelný plášť. Právě teď by se mu totiž neskutečně hodil.

Stál tam Snape.

Harrymu se rozbušilo srdce, ale snažil se tvářit jako by nic. Už jen při tom pohledu do těch hlubokých onyxových očí se mu podlamovala kolena. Nevěděl, kdy a co se v něm zlomilo. Dříve toho muže nenáviděl. Poslední měsíce... ho ale začal přitahovat. Jak se říká, zakázané ovoce chutná nejlépe. A tohle nebylo jen zakázané ovoce. Tohle bylo přímo nedosažitelné.

,,Pottere," pronesl ledovým hlasem Snape a ušklíbl se, když ho přejel pohledem od hlavy až k patě. Harry se zhluboka nadechl. ,,Nemáte už být náhodou na koleji?"

,,No, myslím, že-"

,,Patnáct bodů z Nebelvíru," pronesl medovým hlasem Snape a Harry překvapeně otevřel ústa dokořán.

,,Ale proč?" rozhodil rukama a zamračil se. Je tak roztomilý, pomyslel si Severus a přešel k němu o kousek blíž.

,,A dalších dvacet bodů dolů za to, že nemáte uniformu."

,,Vždyť to je naprosto absurdní!" vykřikl Harry a v jeho zelených očích zaplály ohníčky vzdoru.

,,Četl jste školní řád?" protáhl lenivě Snape a pohled na naštvaného Harryho si užíval. Mohl se utopit v těch jeho nádherných zelených očích a nejraději by z něj strhl ten hloupý weasleyovský svetr, vjel mu rukama do těch jeho neposedných vlasů a líbal ho tak dlouho, dokud by jim stačil dech.

,,Četl," odsekl Harry a otočil se k němu zády. Honem do Komnaty nejvyšší potřeby, jinak se z toho asi zblázní. Netopýr jeden... ,,A když mě teď omluvíte-" dál už se ale nedostal, protože Snape kolem jeho zápěstí obtočil své prsty a přitáhl si ho k sobě. Harry se zajíkl, protože to nečekal. Jejich obličeje byly u sebe až moc blízko...

,,Neomluvím," zašeptal Snape a pozorně sledoval chlapcovu tvář. Cítil, jak mu buší srdce, a musel se usmát. Jeho zelené oči těkaly sem a tam a dech se mu zrychlil. ,,Myslel jsem, že máte nebelvírskou odvahu, pane Pottere..."

Harry na to nic neřekl a rychle se podíval nad ně. Několikrát zamrkal a vydechl. ,,Jmelí..."

,,Tak to bychom se asi měli políbit, nemyslíš?" šeptl Snape a jen lehce spojil jejich rty v jedny. Harryho to tak překvapilo, že nedělal nic. Snape se odtáhl a ušklíbl se. Jenže tentokrát to byl Harry, který se náhle vzpamatoval, kdo ho políbil jako první. Severus se usmál a polibky mu více než ochotně oplácel. Vjel mu rukama do hebkých vlasů a Harry ho objal kolem krku. Byl tak moc rozrušený a šťastný, že se to konečně stalo. Odtáhl se až moc brzy, protože sotva popadal dech.

,,Divoký nebelvíre," ušklíbl se Severus a Harry se usmál. Profesor se sklonil a lehce ho políbil na ucho. ,,Můžu z tebe už konečně sundat ten hloupý svetr?"

,,Není hloupý," bránil se Harry a lehce vzdychl, ,,je zelený... měl by se ti líbit." Severus něco zabručel a sjel s polibky na krk. Chlapec se zasmál a vzal ho za ruku. Nedočkavě ho táhl ke zdi, ve které se objevily dveře. ,,Porušujeme školní řád. Přímo Umbridgeové před nosem!" zasmál se a vešel dovnitř.

,,Jak málo ke štěstí stačí," ušklíbl se Severus a přitiskl ho na zeď. Harry se vesele culil a v očích mu tančily jiskřičky.

,,Ty jsi velký důvod ke štěstí," zašeptal a vtiskl mu malý polibek. Severus se usmál a pohladil ho po tváři. ,,Už mi v tom svetru začíná být horko."

,,Nejvyšší čas ho sundat."

•👨‍❤️‍👨•

Ahojte, vítám vás u téhle... povídky? U Snarry jednodílovek?😃
Aka jak si zlepšit rok 2018, alespoň jeho začátek😃budu doufat, že se mi podaří vydat každý den jednu jednodílovku a že se vám budou líbit!😃❤
-Milka❤