Snarry challenge ✔

Zlatonka

,,Nechce se mi od tebe," zamumlal Harry do Severusovy hrudi a zívl. Seděli na pohovce před krbem a užívali si přítomnost toho druhého. Profesor lektvarů se musel usmát, zatímco ho vískal ve vlasech.

,,Jen běž," řekl nesmlouvavě, ,,už teď mi tady usínáš. Na zítra musíš být pořadně vyspalý."

,,Hmm," Harry si povzdechl a neochotně si začal zapínat košili. Severus vzal do ruky jeho nebelvírskou kravatu a začal ji opatrně vázat Harrymu kolem krku. Ten se zasmál a vzal ho za ruce. ,,Nemusíš mi ji vázat. Vždyť už jdu spát." Severus ho místo odpovědi jemně políbil.

,,Jdi už," pobídl ho a pohladil ho po tváři. Harry si vzal neviditelný plášť, který ležel na opěradle a políbil Severuse na dobrou noc.

,,Budeš mi fandit?" culil se a přehodil si přes ramena neviditelný plášť.

,,Budu fandit svým zmijozelům," mrkl na něj Severus a Harry ohrnul spodní ret.

,,Tak fajn. Počkej, až vyhraju..." ještě než odešel, se znovu otočil. ,,Jo a řekni Urquhartovi, ať mi tolik nedrtí ruku. Byl bych rád, kdybych ještě mohl používat prsty."

•👨‍❤️‍👨•

Druhý den ráno se konal famfrpálový zápas mezi Nebelvírem a Zmijozelem. Harry měl dobrou náladu a snažil se ji přenést i na svůj tým. Jediný Ron byl zelený a nervózní.

,,No tak! Lvíčata jsou ze zlata, Zmijozel jsou otravná háďata! Kdo je králem zvířat? Lev! A to znamená co?"

,,Nebelvír vyhraje!" vykřiklo pět lidí z týmu a nadějně se usmálo.

,,Jdeme!" všech sedm hráčů v červených dresech vyšlo ze stanu. Harry si potřásl rukou se Zmijozelským kapitánem a zamračil se, když uslyšel křupnutí kloubů. Sedli si na košťata a jakmile byl vyhozen Camrál, vypuštěna Zlatonka a Potlouky, hra za hvizdu píšťalky začala.

Harry vzlétl nahoru a pohledem vyhledal Severuse, který se na něj díval. Zazubil se na něj a odolal svému přání zamávat mu. Raději uhnul pohledem a sledoval dění na hřišti. Nebelvírští už díky Ginny vedli 10:0 a Harry pátral po Zlatonce. Když letěl kolem Rona, ukázal mu zdvižený palec.

Po půl hodině vedl Nebelvír 70:10 a Harry neustále létal sem a tam. Až podezřele často se objevoval u tribuny, na níž seděli profesoři, a vítězně se usmíval, ačkoliv ještě neměli vyhráno.

Najednou ale spatřil, jak se Malfoy vrhl střemhlav dolů, a tak neváhal a letěl za ním. Měl rychlejší koště než zmijozelský chytač, a proto ho rychle dohnal.

,,Nemysli si, že vyhraješ, Pottere!" křikl na něj posměšně Draco, ale jen tak tak se vyhnul dobře mířenému Potlouku od nebelvírského odrážeče. Jelikož Harry byl hned za Dracem, nestihl uhnout a Potlouk trefil do ruky jeho.

Davem to zašumělo, když se Harry otočil o 360 stupňů, ale pak své koště přeci jenom srovnal a trochu s obtížemi se znovu levou rukou chytil koštěte. ,,Tak leť," zašeptal a podletěl Malfoye. Nemohl přece nechat Zmijozel vyhrát!

,,Už tě někdy někdo kopl do hlavy, Pottere?!" Draco sletěl o trochu níž a Harry se kopanci jen tak tak vyhnul.

,,Už ti někdy někdo za letu zul boty, Malfoyi?" oplatil mu to Harry, ale neudělal nic. Draca to polekalo a tak vyletěl výš, což dalo Harrymu šanci se natáhnout a-

Plesk! Napálil to do sloupu, který podpíral tribuny, a zatočila se mu hlava. Viděl hvězdičky a poslední věc, kterou vnímal, byla ta, že se Zlatonka chce dostat z jeho dlaně.

•👨‍❤️‍👨•

,,Ten famfrpál tě jednou zabije," smál se Ron, kterému se ulevilo, že je Harry v pořádku. Nebelvírský tým a Hermiona seděli kolem jeho postele a probírali všechno možné, dokud je madame Pomfreyová nevyhodila.

,,Budu tu mít VIP postel?" zavtipkoval Harry, když mu dávala lektvary a kontrolovala jeho stav. Měl otřes mozku a zlomenou ruku, ale to madame Pomfreyová dokázala dát do pořádku. Jen si tu musel den poležet.

Když odešla s příkazem, aby odpočíval, Harry si povzdechl a pohledem skenoval strop. Netušil, jak dlouho na něj zíral, dokud se neozval známý hlas: ,,Jak dlouho na ten strop hodláš zírat?"

,,No konečně jsi přišel!" zahlaholil Harry nadšeně a otočil se k němu. Severus kroutil hlavou.

,,Ty se vážně necháš zabít jen kvůli tomu, abys mi dokázal, že vyhraješ."

Harry se zazubil. ,,Já ale žiju!"

,,Zatím."

,,Roztrhneš mě jako hada? Máme tu ale malý problém; já jsem totiž lev!" culil se Harry, který měl překvapivě dobrou náladu.

,,Bouchl ses do hlavy až moc. Žvaníš nesmysly víc než obvykle."

,,Ani mi nepogratuluješ?" naoko posmutněl Harry. Severus protočil očima, ale nepotlačil úsměv. Nahnul se k němu a jemně ho políbil na rty.

,,Protentokrát jsi vyhrál," zašeptal mu proti rtům, ,,ale zítra tě čeká slibovaný test z lektvarů a je mi jedno, jak moc velký otřes mozku máš."

,,Tak já příště radši prohraju."

•••

Jsem hrozně ráda, že vás tolik začalo číst!:D snad se vám to bude líbit i nadále... jak se vám líbila dnešní kapitola? Opravdu nevím, jak mě to napadlo, překopávala jsem nápady tak dlouho, dokud z toho nevzniklo tohle:'DD
Užijte si poslední den prázdnin☹😭a až se vrátíte zítra ze školy, bude tu na vás čekat další jednodílovka❤
-Milka💖