Snarry challenge ✔

Šerm II.

Harry se už nemohl dočkat, až zase bude v Komnatě Nejvyšší potřeby. Uplynuly už tři měsíce a šermování mu připadala hned po famfrpálu jako ta nejúžasnější věc na světě. Litoval, že mu o tom Ron neřekl dřív.

Snape už na něj v sedmém poschodí čekal. Krátce se pozdravili, ve zdi se objevili dveře a oni vešli dovnitř. V krbu se s jejich příchodem rozhořel přívětivý oheň.

,,Budeme dnes zase šermovat proti sobě, pane? Prosím!" ptal se dychtivě Harry a se zájmem se díval, jak si profesor se zašustěním sundavá svůj hábit. Nebelvírský mladík ten svůj nechal ve svém pokoji v nebelvírské věži.

,,Je-li to vaše přání," protáhl lenivě Snape.

,,Dnes vás už konečně porazím!" sliboval Harry a chopil se svého meče. Jen, aby popustil uzdu svým emocím, udělal tři čtyři výpady do prázdna a zazubil se.

,,Jistě," ušklíbl se Severus, ,,to jste říkal již minule. A předminule. Počkejte, myslím, že předpředminule také. Něco mi říká, že i předpředpředmi-"

Přerušilo ho zacinkání kovu o kov; Harry se pustil do boje. Severus pozvedl obočí. ,,Todle jste nečekal, co?"

,,Bylo zcela očividné, co máte v úmyslu. Nebelvíři jsou tak snadno předvídatelní," dobíral si ho. Harry se pustil do cvičení s nefalšovanou radostí, jeho zelené oči se rozzářily; ostatně jako vždycky.

Harryho výpady byly čím dál rychlejší a divočejší - nebelvírské, jak si v duchu řekl Severus. Na rozdíl od něj si on v duchu klidně promýšlel každý svůj krok a neřítil se do toho po hlavě jako mladík před ním.

Možná se mu to tentokrát trochu vymstilo.

Dva tři pečlivě a silně mířené údery a Severusovi obloukem vypadl meč z ruky. Lektvarista zatřásl rukou; nepříjemně mu brněla. Harry se udiveně a potěšeně díval na meč ležící před ním.

,,Dokázal jsem to. Porazil jsem vás. Já jsem vám to říkal!" prohlásil vítězoslavně, ale pak jeho úsměv mírně pohasl. ,,K čertu! Ublížil jsem vám! Jste v pohodě?"

,,Samozřejmě," zamručel Severus, ,,to bylo - skutečně dobré, pane Pottere. Velmi dobré. Alespoň v něčem nejste tak zoufale beznadějný."

Harry se rozesmál. Zelené oči mu nadšeně zářily a ruku s mečem svěsil podél těla. Na čele mu vyrašily krůpěje potu, které jedním plynulým pohybem ruky setřel. Merline - Harry byl krásný. Vzápětí se Severus zarazil. Na co to sakra myslí?!

,,Hmm, pane?"

,,Ano, pane Pottere?"

,,Můžu mít jedno přání, když jsem vyhrál?" ptal se a v očích mu tančily plamínky naděje. Musel se ušklíbnout.

,,Pokud vím, tak jsem také žádná přání neměl, když jsem vyhrál."

,,No tak, pane," škemral Harry a snažil se potlačit červeň hrnoucí se do jeho tváří, ,,jenom jedno takové malinkaté přáníčko... já vám ty vaše taky pak splním, aby to teda bylo fér."

,,No tak mluvte," povzdechl si Severus a zvědavě čekal, co z něj vypadne.

Harry se zhluboka nadechl. A pak k němu zvedl dychtivé oči. ,,Můžete mě políbit?"

Severus byl překvapený. Velmi překvapený. Ale na nic nečekal, třemi kroky překonal vzdálenost mezi nimi a dlouze Harryho políbil. Chlapec tiše zasténal a jeho meč se zacinkáním dopadl na zem. Objal ho kolem krku a Severus si ho za pas přitáhl blíž k sobě.

Když se od sebe odtáhli, Harry zářil nadšením. ,,Teda," vydechl, ,,myslel jsem, že mě pošlete do háje a srazíte Nebelvíru nejmíň milion bodů."

Severus se pobaveně ušklíbl a prsty jemně přejel po jeho tváři. ,,Doufám, že jste nezapomněl na svůj slib, pane Pottere," zašeptal a v očích se mu zablesklo, ,,teď jsem se svými přáními na řadě já..."

•••

Děkuji karaihp ❤
Konečně pátek, joooo❤snad jste přežili celý týden, já vícemémě ano xdd
Snad se druhá část líbila, zítra čekejte něco trochu smutnějšího...😏
-Mil🐢