Snarry challenge ✔

Ztráta schopností

,,Neboj se, Harry," zašeptal chlapci Severus, když nebelvír vyšel celý sklíčený z ředitelny. Přitáhl si ho k sobě a opřel si své čelo o to jeho. ,,Voldemort už je pryč. Budeme konečně spolu. A tohle je věc, se kterou dokážeme žít."

[Magie]

,,Já to nenávidím!" zařval naštvaně Harry a vztekle mrštil svým oblíbeným hrnečkem o stěnu. V příští vteřině si ale uvědomil, co to udělal, a vjel si rukou do kapsy. Ten pohyb udělal naprosto automaticky, ale pak mu došlo, že by mohl vyřvávat Reparo jak dlouho by chtěl a hrnek by se zase neslepil dohromady.

,,Ahoj, Harry," prudce se otočil, když zaslechl známý hlas. Severus vstoupil do kuchyně a na stůl položil krabici. ,,Stavil jsem se cestou v Medovém ráji, koupil jsem ti pár čokoládových - u Merlina, co se stalo? Jsi v pořádku? Harry? Co se -"

Harry udělal pár kroků vpřed, pevně ho objal a přitiskl se k němu. Zabořil mu tvář do hrudi a uvolnil se, když ucítil, jak Severus obtáčí své paže kolem jeho trupu.

,,Co se stalo, lásko?" zašeptal mu do vlasů a vtiskl do nich jemný polibek. Mladík se trhaně nadechl.

,,Já to nenávidím," zamumlal v odpověď, ,,já nechci být mudla, Severusi. Na to jsem si magii až moc zamiloval. To prostě nejde, aby najednou... zmizela. Chci zase kouzlit. Když vím, že existuje svět kouzelníků, se přece nemůžu vrátit do toho obyčejného. Já z toho zešílím."

,,Tak moc bych si přál, abych ti mohl pomoct, Harry," povzdechl si Severus, ,,slíbil jsem ti, že s tím dokážeme žít a omlouvám se, že ten slib nedo -"

,,Ne, ty za nic nemůžeš," vyhrkl rychle Harry, vrtěl hlavou a svými vlasy lechtal Severuse na tvářích, ,,omlouvám se. Pořád si jenom stěžuju. Jen... já z toho fakt magořím." Pak se uchechtl. ,,Vlastně bych z toho neměl být tak zničenej, nemyslíš? Deset let jsem se trápil u Dursleyových a neměl jsem ani potuchy o tom, že kouzla existují."

,,Musí to pro tebe být šok a já to chápu," ujistil ho, ,,pro kouzelníky, kterým se stane totéž, je velice těžké se smířit s tím, že přišli o svoje schopnosti. Zvládáš to dobře. A je jasné, že ti to všechno bude lézt na nervy a budeš naštvaný," pohladil ho po vlasech a odtáhl se. ,,Tak pojď. Accio Harryho hůlka," hůlka mu vlétla do ruky, ,,opravíš si svůj hrneček."

,,Severusi," vyhrkl Harry, zelené oči se střetly s těmi onyxovými, ,,děkuji ti. Bez tebe bych to nedokázal. Nezvládl bych to." Lektvarista mu na to nic neodpověděl, pouze se sklonil a láskyplně ho políbil. Vklouzl svou rukou do té jeho a pevně ji stiskl. Na malý okamžik se kolem jejich spojených rukou rozzářilo fialové světlo a pak rychle pohaslo.

Harry si od něj převzal svou hůlku, ostře se nadechl a namířil ji na střepy, které zbyly z jeho hrnečku. ,,Reparo," řekl zvučně, ale nestalo se nic. Střepy se jen nepatrně zachvěly a Severusův stisk zesílil. ,,Reparo," zopakoval Harry tentokrát silnějším a odhodlanějším hlasem a potěšeně se díval na to, jak se střepy lepí dohromady. Pustil Severusovu ruku, vděčně se na něj usmál a sehl se pro svůj hrneček.

,,Výborně," pochválil ho Severus a políbil ho na čelo.

,,Udělám nám čaj," navrhnul Harry, usmíval se, ,,a ty mi zatím vyprávěj, co je nového v Bradavicích."

Možná měl Severus pravdu. Možná s tím opravdu dokážou žít.

•••

Děkuji adelajdaceK11 💛
Jupí, zase bude víkend!:D já jsem včera dočetla RS a hezky jsem si poplakala...:D
Snad se vám dnešní jednodílovka líbila, dnes a o víkendu se pokusím psát, chybí mi jich asi dvanáct?:D
-Milda🐢