Tkalcovská ulice

1.4K 139 4
                                    

,,Běžně ubytováváš bezdomovce?" rýpl si Harry a vedl ho cestou k jejich stanu.

,,Ne," odpověděl mu Severus s úšklebkem, ,,jedině když se jmenují Harry Potter."

[Plakát]

,,Mohla bych si dojít do koupelny?" vyhrkla Hermiona. Ona, Harry a Severus seděli u stolu, pili čaj a svému profesorovi líčili, co všechno se za ty měsíce, co nebyli v Bradavicích, událo. Když ale pak nebylo o čem se bavit, všimla si, jak po sobě Harry a její profesor pokukují, a vyvodila si z toho, že by uvítali, kdyby měli chvilku pro sebe.

,,Samozřejmě," přikývl Severus, Harry své nejlepší kamarádce věnoval vděčný úsměv, ,,vyjdete po schodech nahoru a zabočíte doleva. První dveře."

,,Díky," kývla Hermiona hlavou a rychle se vytratila. Harry a Severus se na sebe podívali a když uslyšeli, jak Hermiona (schválně) hlasitě zavřela dveře od koupelny, Harry rychle vstal, okamžitě se k Severusovi přitiskl a hladově se zmocnil jeho rtů. Ucítil, jak mu položil ruce kolem pasu a přitáhl si ho k sobě blíž, zatímco mu polibky horlivě a víc než ochotně oplácel.

,,Bože - tohle mi - tak moc - chybělo," vzdychal Harry mezi polibky a zasténal, když mu Severus vjel rukama do vlasů.

,,Mně také," ujistil ho šeptem lektvarista. Ještě chvíli se líbali a potom se od sebe neochotně odtáhli a lapali po dechu.

,,Páni," vydechl Harry a s úsměvem si prohrábl vlasy, ,,skoro jsem už zapomněl, jaké to je. Jak moc skvělý to je."

Severus se usmál. ,,Jsem rád, že jsi tady. A že jsi v pořádku. Ty i slečna Grangerová, samozřejmě," dodal a protočil oči, když viděl, jak chce Harry něco namítnout.

,,Budeš se asi muset vrátit do Bradavic, že jo?" posmutněl Harry. Severus ho objal, položil mu hlavu na rameno a vtiskl mu letmý polibek na krk.

,,Bohužel ano," odpověděl, ,,ale budu sem za vámi pravidelně chodit. Doufám, že tu tedy zůstanete?" ujišťoval se. ,,Byli byste tu v bezpečí, o mém domě nemají žádní smrtijedi ani Pán zla potuchy."

,,Já nevím, Severusi," váhal Harry, ,,možná na pár dní. My - musíme - máme úkol. Od Brumbála. A je důležité, abychom ho splnili-"

,,Já vím," přikývl Severus, ,,mám ti předat Nebelvírův meč." Jeho věta způsobila, že Harry rychle vyskočil a překvapeně na něj třeštil oči, než se začal rozhlížet kolem, jako by si myslel, že bude Nebelvírův meč ukrytý někde v šuplíku mezi příbory.

,,Ty ho máš?!"

,,Samozřejmě," odvětil klidně, ,,ale zatím v Bradavicích. Ty se teď půjdeš pěkně osprchovat, oholíš se," mimoděk ho pohladil po několika denním strništi a usmál se, ,,a půjdeš se vyspat. Já se mezitím vrátím do Bradavic pro meč a seženu vám nějaké jídlo."

,,Ale Hermiona se teď sprchuje - my dva bychom mohli mít chvilku pro sebe - co říkáš?" zamrkal na něj laškovně Harry a začal mu rozepínat hábit. Severus se zatvářil pobaveně.

,,Ačkoliv je tvá nabídka velice lákavá, obávám se, že to budeme muset přeložit na jindy. Potřebuješ si odpočinout a já se musím vrátit do Bradavic, blíží se doba snídaně. Je mi líto, Harry, ale neboj se, brzy si to vynahradíme," slíbil mu.

,,Použijeme to tvé šikovné Ševelissimo, aby nás Hermiona neslyšela," zasmál se Harry a ještě se na několik minut schoulil do té teplé a přívětivé náruče, kterou tolik měsíců postrádal.

•••

Tak jaký máte pocity z přijímaček? Samozřejmě jsem myslela i na ty, kteří je dělali dneska😀
Snad se vám jednodílovka líbila❣
-Mil🐢

Snarry challenge ✔Where stories live. Discover now