87.Díl

316 18 2
                                    

Předem se omlouvám za to,že jsem dlouho nic nepřidala,ale učila jsem se na maturitu,potém jsem maturovala a pak bylo nějaké zařizování ohledně kam dál atd.Ted už bych snad měla psát normálně uvidím jak časově,ale taková velká pauza by být už neměla,přidávám kratší  část a doufám,že se vám to bude líbit, like a komentář potěší :)

Karen se s námi rozloučila a omluvila se, že si potřebuje jít lehnout. Harry chvíli mluvil s Geoffem a já si šla sednout k Ruth s Nicol. Obě mu byly tak moc podobné. Jakmile jsem si k nim sedla, obě mi věnovali malý úsměv  i přes tu bolest kterou cítili.

"Liam mi o vás vyprávěl, chtěl mě s vámi seznámit, nikdy by mě nenapadlo, že se poznáme v takové chvíli."-řekla jsem a cítila jsem jak se třesu.

Na stolku stála fotka s celou rodinou, byl na ní i Liam v černém obleku s vyčesanými vlasy, zadívala jsem se na tu fotku a představila si , jak mi tenkrát pomohl, jak o mě bojoval od samého začátku.

"Proč jste se vlastně rozešli?"-zeptala se Nicol.

Když jsem se podívala na Ruth jen seděla na gauči plná slz stékajících po tváři. Ta otázka mě  zaskočila, ale chápala jsem je, neznali mě a chtěli vědět co se stalo, nevěděla jsem zda na to mám sílu, říct jim vše. Říct jim o tom že mi vlastně pomohl z těch hnusných věcí do kterých mě dostal Harry a že jsem ho pak kvůli Harrymu nechala, nechtěla jsem jim lhát, ale co jsem měla dělat, byla to tak špatná chvíle.

"Já, Liam mi hodně pomohl, to nás vlastně dalo dohromady, bylo mi s ním krásně byl tím dobrým, jestli mě chápete, s ním jsem se cítila jako v pohádce, měla jsem jistotu že at už se stane cokoliv s ním všechno překonám, milovala jsem ho tak moc, bojím se že jsem ho nepřestala milovat. On byl výjimečný ,chápavý, vtipný a milý, já ani nevím jak došlo k tomu že jsme se rozešli, víte nechci aby to znělo nějak špatně nebo možná to tak je, ale Harry mi byl blízko už od začátku, nechtěla jsem Liamovi zlomit srdce, ale nemohla bych být s oběma."- dořekla jsem a Ruth zvedla hlavu aby se na mě podívala.

"Víš jednu věc nechápu, pokud jsi měla od začátku blíž k Harrymu proč jsi začala chodit s Liamem a přece jenom Harry není ten typ na chození, ne všechny media píšou lži El, nechci tě odezírat, ale dej si pozor, Harry je pravým opakem Liama."-řekla Nicol.

"Nicol, nech to být, Liama nám stejně nic nevrátí."-odpověděla  Ruth zvedla se , věnovala mi krátký úsměv a šla pryč.

"Mrzí mě to, nemyslím na nic jiného než na to abych to mohla vrátit."-řekla jsem.

"To máš bohužel pravdu."-odpověděla a také odešla.

Harryho pohled.

Řekla, že ho milovala, že byl pro ní dobrým, všichni jí to říkají i to, že já jsem pro ní ten špatný, vím to. Ale i přes to všechno jsem myslel, že to tak necítí. Že miluje mě, co si to namlouvám, nikdy nebudu jako Liam, to on byl ten dokonalý princ na bílém koni. Co jsem já? Idol mladých holek. Však sama řekla, že jejím největším idolem byl Liam a Louis. Že jsem si to neuvědomil dřív, nejsem na vztahy. Možná bulvár píše pravdu o tom jaký jsem děvkař o tom jak každou noc jezdím po gay klubech a užívám si , rozhazuju penězi kde to jde. Možná jsem měl El prostě nechat být, do hajzlu vím že kdybych jí nechal jít Liam by byl naživu. Ucítil jsem bolest, podíval jsem se na ruku ve které jsem držel skleničku s vodou, v ruce mi zbyly jen střepy.

"Jsi v pořádku, Harry co se stalo?"-přiběhla ke mě okamžitě El.

"Asi byla prasklá, to nic není."-odpověděl jsem a nechtěl jsem aby to dál řešila.

"Krvácíš, pojd se mnou do kuchyně."-řekla a chytila mě za druhou ruku.

Nic jsem neříkal, pořád jsem myslel na to co říkala o Liamovi a na to co vše jsem způsobil. Ruku jsem strčil pod proud studené vody , místo úlevy jsem ale cítil spíš řezavý pocit ne na ráně, ale na srdci. Možná bych měl ten prstýnek vrátit, nebo ho někde vyhodit, holka jako je ona se mnou jen ztrácí čas, měla by si  najít někoho jinýho. Nevnímal jsem ani to jak krásná dnes byla, jak jí to v těch černých obtažených šatech slušelo, jak sexy byla. Byla mým snem o dokonalé dívce , kterou jsem nikdy neměl.

"Tak hotovo."-řekla a stiskla mi ruku, ani jsem nevnímal za jak krátkou dobu mi ránu ošetřila.

Seděl jsem na pultě a nic nevnímal.

"Harry?"-podívala se na mě těma svýma krásnýma hnědýma očima a já nevěděl co říct.

"Nejsem pro tebe dobrý El."-řekl jsem.

"Ne to nejsi."-odpověděla a usmála se na mě.

"Ne, myslím to vážně Eleno, měla by sis najít někoho lepšího, někoho jako byl Liam."- odpověděl jsem jí.

"Harry přestan, ted ne ano, myslela jsem si že tohle máme už dávno za sebou. Ty víš proč jsem si tě vybrala i přes to všechno co se stalo, nelituji toho že jsem s tebou chápeš."-řekla a objala mě.

"Vlastně ne, nechápu."-řekl jsem a stiskl jí zdravou rukou.


Living the dream-CZWhere stories live. Discover now