Living the dream-CZ

59.Díl

Když jsem přišla, mamka seděla v kuchyni a pila kafe, táta asi nebyl doma.

"Tak mi řekneš co se tu dělo?"- zeptala se.

"Promin co jsi říkala?"- řekla jsem a vyndala si sluchátka z uší i když jsem jí moc dobře slyšela, pustila jsem Lokiho a šla se převléknout. Šla jsem do pokoje, nevím co mamka nechápala na tom, že se o tomhle zkrátka  nechci ted bavit. Zavřela jsem se v pokoji a pustila notebook, našla si mix písniček od kluků a do notebooku zapojila repráky. Pustila jsem je tak abych neslyšela ničí klepání na dveře. Neměla jsem náladu bavit se o svých citech k těm dvěma. Začala jsem tancovat do rytmu písničky, zrovna hrála Rock Me, tolik mi to připomnělo prázdniny, tancovala jsem do rytmu. Loki ležel na posteli a koukal na mě. Skočila jsem do postele a koukala se na zed, pak jsem se začala koukat na fotky s Liamem a hned jsem si vzpomněla na ty zážitky s ním a co jsem si kvůli Harrymu vytrpěla, jak jsem se chtěla změnit a předělala si kvůli tomu pokoj, vstala jsem a fotky sundala. Dala jsem je do krabice která byla pod postelí, tak aby se s nimi nic nestalo, nebylo to z důvodu že bych k Liamovi nic necítila, jen  z toho důvodu, že jsem ted nechtěla být rozptylována výčitkami. Změnila jsem se, cítila jsem to, nikdy jsem taková nebyla. Dá se říct, že jsem dospělá, měla bych vědět co se životem. Můj plán „Anglie" stále platil , jen jsem potřebovala čas, nemohla jsem se jen tak sbalit a odletět, Lokiho jsem si chtěla brát sebou, tak jsem chtěla počkat až trochu vyroste a bude z něj pořádný dospělý pes. Chtěla jsem jet sice o prázdninách nebo na zimu, ale nakonec jsem se rozmyslela, že pojedu až za rok. A řekla jsem si, že kluky nechci vidět, chci zkrátka ted žít život bez „One Direction" a nikdy by mě nenapadlo, že tohle někdy řeknu. Dny a měsíce utíkali. Pákrát jsem si volala s Niky. Vyprávěla mi o tom jak je to tam u nich úžasný , ale že tam chybím já. Byla jsem z toho nadšená ale zároven smutná, řekla jsem jí o všem co se tu dělo a co chystám a že kdyby chtěla tak  se může nastěhovat ke mě do Londýna. Na což ona řekla, že si tam našla přítele a že s ním asi začne bydlet. To byla další novinka kterou jsem od ní nečekala. Byla jsem na ní pyšná. Po telefonátech, jsem si našla pár brigád na které jsem chodila abych si vydělala nějaké ty peníze do Londýna. Chodila jsem na kurzy angličtiny abych se do toho pořádně vžila. Měla jsem jen střední a nevěděla jsem co po matuře.Tak mě napadlo, že až budu v Londýně mohla bych dělat někde servírku a nebo hlídat děti. Bavilo by mě to. Už jsem to měla tak nějak naplánované už chybělo jen si splnit sen. Loki mi rostl před očima, najednou z něj byl pořádný pes.

Liam by na něj byl pyšný. A když už jsme u kluků pár novinek, no novinek, nevím jak bych to popsala. Měla jsem s něčím takovým počítat. Po rozchodem a návratech s Danielle. A potom chození se mnou si asi Liam řekl dost a začal chodit s nějakou novou dívkou. Nevím, příjde mi, že má tak nějak vytříbený vkus na brunetky. Na jednu stranu to bolelo, protože jsem ho měla ráda obrečela jsem to, ale na druhou stranu jsem za Liama byla ráda. Měla jsem takový pocit prázdnoty, ale taky štěstí za to , že si našel někoho s kým je snad štastný. Jmenovala se Sophia, od začátku mi přišla nesympatická, ale tak co bych chtěla, je to můj bývalý kluk kterého jsem milovala. Všechny jeho nové přítelkyně budou pro mě vždy soupeřky. Dále tu byl Zayn po pravdě , se něčím změnil a nevím jestli to bylo Perrie nebo něčím jiným, ale psal mi, dokonce mi přišla zpráva, kde se mě ptal jestli jí má požádat o ruku. Byla jsem nadšená že o takové věci píše právě mě, hned jsem mu odepsala že pokud jí vážně miluje tak at udělá to co chce. Že žijeme jen jednou. Za nedlouho po naší konverzaci se ukázali na jedné akci kde vyhlašovali ceny, byli tam spolu a byli tak dokonalým párem. Perrie měla na ruce prstýnek. Tolik mě to dojalo, byla jsem na Zayna pyšná. Dále tu byl Niall, zdálo se že ten kluk si snad nikdy nenajde žádnou holku, ale co se nestalo. Splnil se mu sen a  usmálo se na něj štěstí, našel si jednu z nás Directionerek. Byla to blondýnka, vypadala že je hodná, ale těžko říci z fotky. No a pak tu byl Louis u něho mě to hodně překvapilo  začal chodit s nějakou Eleanor, říkali jí stejně jako mě „El" už jen kvůli tomu jsem jí neměla ráda, ale když jsem viděla Louise ve společnosti s ní. Jenom jsem brečela protože jsem si uvědomila o co jsem celou dobu přicházela. On je úžasný člověk a zasloužil si to. Je s ní štastný, alespoň na fotkách to tak vypadá. A zbyl nám tu Harry, u něj jsem překvapivě nenašla nové známosti. I když tu bylo pár článků z diskoték a různých akcí. No po nových informacích jsem toho měla plné kecky. Přece jenom, ti kluci mi dali novou šanci žít. Ten rok jsem bez nich nemohla vydržet i když jsem si myslela , že to zvládnu.

Jsou jako rodina, ale někdy bych chtěla aby vše zůstalo při starém. Podrbala jsem Lokiho a zavřela notebook. Loki se na mě podíval a jako by si povzdechl.

"Já vím zlato, ale neboj co nevidět budeme odsud pryč." 

Sama jsem ted nevěděla zda to je dobrý nápad, ale přece jenom. Nechtěla jsem se vzdát Londýna. Několikrát jsem se pohádala s tátou, na to že nás opustil a pak se k nám vrátil jsem mu to nechala dost sežrat. Pak už mě to pustilo. To s Harrym tenkrát do dneška nevím o čem se bavili. Vypustila jsem to z hlavy. Čas neuvěřitelně utíkal, dokonce mi mamka oznámila, že budu mít mladšího sourozence. Pomyslela jsem si „Že wow" mít o tolik let mladšího sourozence bude fakt zábava no. Ale byl to její  život a ani jsem se jí nedivila, nechtěla tu být sama s tátou , pokud bych já odjela. Chápala jsem to s tátou jsme se věčně usmiřovali ale on si vždycky našel něco čím mě rozčílil. Chtěla jsem žít v klidu svůj život. Nakonec se z roku stal rok a půl, vyšlo to přesně na léto. Večer jsem si sbalila všechny svoje věci , samozřejmě některé drobnosti jsem nechala doma, kdyby se něco v Londýně pokazilo. Táta řekl že pojede se mnou, ale řekla jsem mu at tu zůstane s mamkou a ségrou. Ano během té doby se po 9 měsících narodila ségra. Jmenuje se Tea, přece jenom mamka si oblíbila cizí jména už u mě váhala mezi normálním jménem Eliška ale nakonec si vybrala Elenu. Jsem na svoje jméno celkem pyšná, protože jsem si zamilovala Elenu v upířích denících a její příběh. Vžila jsem se do ní a je mi tak nějak idolem i jako herečka. Táta tedy souhlasil, ale řekl že mi dá přesnou adresu domu. Souhlasila jsem a čekala až mi napíše veškeré Informace. Všichni mě vezli na letiště, Loki byl docela nervózní, nevěděla jsem jestli ho mám sebou brát aby nebyl zbytečně ve stresu, ale asi jsem byla moc sobecká, nechtěla jsem tam být sama. Šla jsem k přepážce, rozloučila se s mamkou, neobešlo se to bez breku, objala jsem jí a slíbila že brzy přijedu. Tátu jsem objala a poděkovala mu, řekla at se postará o holky, nakonec jsem si pochovala Teu a dala jí malou pusu na čelíčko. Pak jsem šla se zavazadly pryč, měla jsem v očích slzy, ale kdo by neměl, opouštěla jsem svojí rodnou zemi a své nejbližší. Ale nad vším tím špatným jsem viděla něco dobrého. Letěla jsem do Londýna. Byl to můj sen už od malička. Let trval chvilku a nebo aspon mě to tak přišlo. Když jsme přistáli první co mě zajímalo byl Loki. Naštěstí byl v pořádku, jen už chtěl ven.

"Vydrž Lokísku za chvíli budeme v našem novém domově." -zavolala jsem si taxík, který přijel během 5 minut.

Dala jsem taxikáři adresu a ten okamžitě vyjel. Díval se na mě překvapivě, sama jsem se tomu divila , ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Když jsme dojeli, nevěděla jsem který z nich to je, bylo tam spousta domů, ale nikde jsem neviděla adresu s mým domem. Až když jsem se otočila. A jen jsem žasla, to nebyl jen malý dům.To byl obrovský dům, sama jsem se divila a tolik se těšila až odemknu dveře. Taxikář odjel a já utíkala s Lokim ke dveřím všechny kufry a věci co jsem měla jsem naházela do chodby a zavřela dveře.

"Wow" řekla jsem , když jsem se dívala po domě. 

To nebylo všechno, šla jsem se podívat na zahradu a řekla bych že právě sním, ale za domem byl bazén.

"To si ze mě děláte srandu!"- zapištěla jsem a skákala radostí, Loki se na mě podíval a skočil radostí na mě, svalila jsem se s ním k zemi.