Living the dream-CZ

62.Díl

Dívali jsme se na hvězdy, v jeho přítomnosti jsem se cítila jako princezna. Když jsem se mu podívala do očí, viděla jsem v nich naději, nevím jestli to byl jen můj pocit nebo to tak bylo.

"Měli bychom vyrazit."- řekl a chytl mě za ruku.

"Počkej kam?"- zeptala jsem se.

"K nám domů"- řekl a usmál se.

"Nevím jestli je to dobrý nápad zrovna ted, jsem tu teprve druhý den Harry."- řekla jsem a nejistě se na něj podívala.

"Věř mi, je to ,to nejlepší co můžeš udělat."- řekl.

Podívala jsem se na něj a souhlasila, nevěděla jsem však kdo všechno u nich doma bude, myslela jsem si že jedeme k němu a Niallovi do bytu. Nasedli  jsme do auta a jeli jsme. Harry mi říkal kudy mám jet, byla to celkem dlouhá cesta , nebo jestli se mi to zdálo. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit, byla jsem tu s ním, v Anglii kde jsem vždy chtěla být.

"Ted mě tak napadlo, nechtěl by jsi jet ke mě."- zeptala jsem se z ničeho nic.

"No, proč ne, jen musím dát Niallovi vědět aby nás nečekal."- řekl , překvapeně se usmál.

 Vzal telefon do ruky a začal vytáčet Niallovo číslo.

"Ahoj, Nialle dnes nás nečekej, jedu k El domů, přijedu zítra. Jo jasně neboj se, měj se a užijte si to, zítra zatím."- dořekl a položil to, kroutil hlavou a usmál se.

"Copak?"-zeptala jsem se.

"Jen Niall ,prý že to čekal."- usmál se.

"Jak jinak."- řekla jsem, kroutila hlavou a smála se. 

Byla jsem štastná, když jsme dojeli k nám domů, zaparkovala jsem auto před domem. Harry si vystoupil a šel ke dveřím.

"Krásný dům."- řekl.

"Pořád tomu nevěřím."-usmála jsem se na něj.

Když jsem otevřela dveře už nás vítal Loki.

"Ty ho  tu máš také, naposledy jsi ho pamatuji jako malé štěně."- řekl a pohladil ho za ušima.

Loki se nechal, nečekala jsem to, ale hned si ho oblíbil.

"Dáš si něco?"- ptala jsem z kuchyně.

"Tebe."- ozvalo se za mnou.

Objal mě a políbil na tvář. Jen jsem vydechla a otočila se k němu. Políbila jsem ho.

"Ty víš jak mě dostat."- řekla jsem a zčervenala.

Usmál se na mě a objal mě, držel mě pevně, jako by mě nechtěl nikdy pustit, jeho objetí mě hřálo. Připadala jsem si v bezpečí, na chvíli jsem byla myšlenkami jinde. Vzpomněla jsem si na tu dobu v Praze, v hotelu. Můj zaskočený výraz, když jsem zjistila, že máme propojenou koupelnou, ten výraz když jsem ho tam viděla jen v prádle. Při té myšlence jsem se kousla do rtu. Harry mě pustil z objetí a zeptal se mě jestli nechci s něčím pomoct.

Řekla jsem mu že může z ledničky vyndat víno. Zatím jsem vyndala skleničky. Když ke mě přišel a držel víno v ruce, z ničeho nic jsem se usmála a prohlédla si ho od hlavy až k patě.

"Děje se něco?"- zeptal se, asi si všiml toho mého upřeného pohledu.

"Ale nic, jen jsem tak přemýšlela."- usmála jsem se.

Vzala jsem ho za ruku a šla s ní do ložnice. Tam jsem mu řekla at se posadí, víno a skleničky jsem dala na stůl. Šla jsem se převléknout, mezitím jsem došla do koupelny, kterou jsem měla vedle ložnice a začala napouštět vanu. Přeci jenom, dnešek byl dokonalý, potřebovala jsem to nějak romanticky zakončit. Když jsem byla ohnutá k vaně, abych nastavila teplotu, přišel ke mě zezadu a chytl mě za boky, naklonil se a políbil mě. Pomalu jsem se zvedla a políbila ho. Vzal mě za ruku a šel se mnou k posteli. Tam si sedl , víno už měl nalité. Posadil si mě na klín, vzal skleničku a podal mi jí do ruky. Dívala jsem se mu do očí a čekala co řekne, milovala jsem na něm snad každičký centimetr. Nikdy jsem si nemyslela, že to někdy budu tak cítit.

"Takže?"-zeptal se.

"Takže?"-zopakovala jsem.

"Na nový začátek?"- řekl a usmál se.

"Na nový začátek."- zopakovala jsem a usmála se.

Potom co jsme se napili se, skleničky jsme položili na zem , začali jsme se líbat, bylo to dokonalé. Pomalu jsme ze sebe všechno svlékly. Vlezli jsme do horké vany. Jakmile jsem si sedla, cítila jsem se jako ve filmu, přitulila jsem se k Harrymu a šeptala mu jak moc mi chyběl a že jsem to bez něj nemohla vydržet, že jsem se cítila mizerně potom všem, s Liamem.

"Když už jsme u Liama asi víš, že si našel známost."- zeptal se.

"Vím, byl toho plný net."- odpověděla jsem.

"A jak se cítíš?"- zeptal se.

Položila jsem si hlavu na jeho rameno.

"Já ani nevím, prvně to bolelo, protože mi na něm záleželo , ale pak jsem si řekla, že pro něj je to tak lepší, jestli je štastný tak by to tak mělo být."- řekla jsem, ale v jednu chvíli mě až zamrazilo.

"Nemůžu po tobě chtít aby jsi jen tak zapomněla El. Vím jak to musí být těžké, vidět že je štastný s jinou a né s tebou."- řekl a pohladil mě po vlasech.

"Víš potom všem co se stalo, jsem se nedokázala rozhodnout, Liam mi hodně pomohl a jsem mu za to vděčná a vždycky budu, ale nemůžu být všude kde je on, on si tohle nezasloužil. Pokud je štastný, tak já se mu do života plést nebudu. Přijela jsem sem abych mohla začít od začátku, tohle byl můj sen, být v Londýně víš."- řekla jsem.

Harry se na mě podíval a usmál se i když to trvalo jen chvilku.

"Nesmíš si všechno dávat za vinu, byla to i moje chyba, já jen vím že jsem rád za to , že se tohle děje a nikdy toho nebudu litovat."-řekl.

Potom co jsme si ještě chvilku povídali jsme vylezli a osušili se. Když měl kolem sebe ručník jen jsem se usmála.

"Co tak koukáš?"- zeptal se a začal se smát.

"Pamatuješ na první den v té koupelně?"- zeptala jsem se.

"Myslíš to jak si mě špehovala?"-rýpl si.

"Cože já a špehovat , to nikdy!"- řekla jsem vážně.

"Víš říkám si, že kdyby se tak nestalo, kdyby jsme neměli spojené pokoje, že se nic takového nemuselo nikdy stát."- řekl a trochu se zamračil.