Living the dream-CZ

36.Díl

"Ach El."- přimáčkl si mě k sobě a neříkal nic.

Věděla jsem, že mi to nemůže slíbit, protože musí odjet. Ale i když jsem věděla, že odjede chtěla jsem to slyšet, chtěla jsem slyšet lež. Liam mě vzal do náručí , řekla jsem mu , že je to už v pohodě. S pocitem, který bolel. Dala jsem si kolem sebe ručník a Liamovi také jeden podala. Držel mě pevně u sebe, šli jsme do pokoje. Sedla jsem si na postel , Liam šel ke dveřím a zamkl je. Nevěděla jsem co chce dělat, chvilkami jsem vůbec nevnímala, nevěděla jsem co se mnou bude až odjede. Nedokázala jsem se té myšlenky zbavit, toho pocitu až začne škola, až se holky ze školy budou bavit o tom koncertu co tu byl .Až se mi to zase všechno vrátí, bojím se podívat na facebook, co tam zase budu mít za zprávy. Chtěla jsem odsud vypadnout a být s ním, ale nemohla jsem. Nemohla jsem tu mamku nechat , nemohla jsem se zachovat jako táta. Liam ke mě pomalu přišel, stál nade mnou a jen se díval. Nevěděla jsem co dělat , tak jsem se mu dívala do očí, do očí které měl tak kouzelně hluboké a upřímné. I přes to, že měl vlastní trápení tu byl se mnou. Pořád jsem si to neuvědomovala, to jak se ke mě choval po celou tu dobu co jsem byla zaslepená.

"Musím ti něco říct El."- jak to dořekl polkla jsem a cítila se jako bych hořela.

Při pomyšlení, že mi chce říct něco dalšího co mě dorazí, jsem byla na vážkách či to chci vůbec vědět, ale byla jsem to zkrátka já, byla jsem moc zvědavá na to abych to nechtěla slyšet.

"Víš, tenkrát v tom aquaparku to co se stalo. To když jsme byli v nemocnici a Harry na mě vylítl s tím, že tě miluje a udělá cokoliv pro to aby jsi žila, jsem nevěděl co dělat. Měl jsem v sobě tolik vzteku ,který jsem nedokázal ze sebe dostat. Raději jsem ustoupil, protože jsem věděl, že pokud je Harry zamilovaný tak je to něco velkého, s pocitem který bolel, jsem tě chtěl nechat jít, protože jsem věděl, že ho také miluješ. Potom jsem jel do aquaparku pro tvoje věci. Když jsem je tam uviděl, všechno to na mě dolehlo, to co jsem řekl Harrymu, to jaký jsem byl srab, že jsem ti to neřekl dříve, že jsem si tě neobhájil. Pořád nemůžu uvěřit tomu co jsme tu spolu za ty dva dny zažili. A jsem za to nesmírně štastný. Jsi jiná než ostatní, nedokážu se dívat na to, jak ti to ubližuje. Nejhorší je pomyšlení na to, že ti nedokážu pomoct a nevím jak bych mohl. Nechci aby jsi se trápila, kdybych ti to neřekl, všechno by bylo v pořádku a užila by jsi si tenhle den."- dořekl a stál tam aniž by se pohnul.

Já se na něj stále koukala s kamenným výrazem a ubrečenýma očima ze kterých už netekly slzy protože to nešlo. Poklepala jsem na postel aby si přisedl. Liam si sedl a měl v očích slzy, bylo mi ho tak strašně líto, že díky mým pocitům je sám utrápený. Chytla jsem ho za ruku a položila hlavu na rameno. Políbil mě do vlasů a objal mě. Lehli jsme si na postel, obyčejná holka by byla celá štastná za to , že má takového kluka v posteli jen s omotaným ručníkem kolem pasu, ale já byla ráda za to, že mám tak skvělého kamaráda u sebe ve chvíli kdy nejvíce potřebuji. Leželi jsme tam a koukali do stropu, jako by jsme se snažili najít odpovědi na to co jsme nedokázali říct. Bylo tam ticho, po chvilce jsem se zvedla a šla k zrcadlu, odlíčila jsem se. Usušila jsem se a hodila na sebe košili, kterou jsem měla jen na doma. Řekla jsem Liamovi at chvilku počká a at se nebojí. Šla jsem do kuchyně pro věci , které jsme tam nechali pohozené. Když jsem šla do pokoje a vešla dovnitř, Liam tam nebyl. Položila jsem věci na postel , otočila jsem se. Vyrušil mě záblesk z fotáku. Liam stál přede mnou s fotákem v ruce.

"Co to děláš?"- zeptala jsem se ho.

"Fotím každou chvilku, aby jsi věděla jak jsi se cítila a taky chci aby až uvidíš svůj smutný výraz na fotce, viděla fotku která bude následovat potom."- přišel ke mě a políbil mě, objala jsem ho a držela.

Na chvíli jsem se usmála, Liam nás zase vyfotil. Když mi tu fotku ukázal, byla krásná a to né ve smyslu, že jsem se na ní usmívala. Ale kvůli tomu, že jsem na ní byla s ním, to jak mě držel pevně jako by chtěl světu říct.

"Už tě nikdy nepustím."- Potom mi dal foták do ruky, sedla jsem si na postel a opřela se o stěnu, Liam se mezi tím oblékl. 

V jedné ruce jsem držela foták a prohlížela fotky a v druhé jsem si držela oba přívěšky co jsem měla na krku. Liam ke mě přišel, dal mi pusu na čelo a řekl, že dojde dolů pro něco k pití, řekla jsem mu že to udělám, ale on si nedal říct. Když odešel z pokoje, nevěděla jsem co dělat, chtěla jsem mu jít pomoct. Ale nakonec jsem udělala něco co jsem neměla, zapnula jsem notebook a chtěla se podívat na net. Vzala jsem si ho do postele a dala si ho na klín, koukala jsem jestli tam není něco nového i třeba od Harryho. Ale na facebooku jsem nic neměla. Šla jsem na twitter, mezi zprávami co jsem tam měla. Mi přišel nějaký odkaz od fanynky. Bála jsem se na něj kliknout, většinou to byli viry, reklamní blbosti, nebo drby o Harrym, v poslední době jich bylo moc. Ale i přes to, jsem na to klikla  , bylo u toho psáno. Že si prý mladý zpěvák snad opravdu našel pravou lásku. Už u tohohle popisku se mi chtělo brečet, ale pořád jsem jela dolů až jsem narazila na fotku. Byl tam Harry a líbal se tam s nějakou holkou. Nemohla jsem tomu uvěřit, že Liam měl pravdu, že mi to doopravdy udělal. Koukala jsem na tu fotku a bylo mi na nic. Do pokoje přišel Liam, rychle jsem zaklapla notebook a položila ho na kraj postele. Úplně jsem se z toho klepala, bylo mi na nic. Měla jsem takový ten hnusný pocit, kdy nemůžu ani mluvit, jako by mě někdo probodl ostrým nožem a ještě s ním zakroutil. Zvedla jsem se a řekla Liamovi, že si dojdu na záchod. Liam kývnul položil tác s čajem co udělal na stůl a sedl si na postel. Šla jsem pryč z pokoje, došla jsem si na záchod a běžela do kuchyně, v ledničce byl nějaký alkohol, ani nevím co přesně to bylo. Nebyla jsem žádný alkoholik, ale už jsem nevěděla co jiného by mi pomohlo. Nalila jsem si panáka, napila se a flašku zase uklidila. Šla jsem do pokoje, tam už na mě čekal Liam, měl na klíně notebook. Bylo mi jasné, že viděl tu fotku.

"Tomuhle jsem se chtěl vyhnout."- řekl a položil notebook vedle sebe.

Chtělo se mi brečet, uhnula jsem pohledem a kousla se do rtů abych to udržela.

"El." 

„Nic neříkej, moje chyba neměla jsem se dívat."- řekla jsem.

Liam ke mě přišel a objal mě.

"Tvoje chyba to není, jen jsem nechtěl aby jsi se to takhle dozvěděla."

 „Jak mi to mohl udělat?Tedy vím že jsme to ukončili, ale po tak krátké době?"-  řekla jsem a neměla sílu už na nic.

Liam mě pevně chytil kolem ramen a posadil na postel. Na to, že bylo léto a doma bylo teplo, jsem se klepala. Liam přeze mě hodil deku, vzal tác s čajem a položil ho vedle mě na postel. Dal mi do ruky teplý čaj , ani nevím že jsme tam takový čaj měli, voněl po skořici. Liam klečel přede mnou a držel mě za ruku, druhou rukou mi přejížděl po kolenou. Koukal na mě smutným pohledem.

"Nevím co mám dělat Liame."- potom co jsem to dořekla, se na mě Liam podíval a sám nevěděl co odpovědět.

"Víš El do tohohle ti nemůžu zasahovat. Je to na tobě co uděláš, ale nemusíš se nějak rozhodovat, můžeš to prostě nechat jít dál. Na Harryho zapomenout, nebo mu to alespoň nějak říct."-odpověděl.

"Říct co? Naposledy jsme spolu mluvili, přes webku , když jsem mu řekla  o Lukášovi, to je možná ten důvod proč to udělal, chtěl se mi za to pomstít."- řekla jsem.

Liam se na mě podíval. Už jsem nechtěla být doma, potřebovala jsem na vzduch. Ani nevím kolik bylo hodin a nevěděla jsem kdy se chce mamka s Paulem vrátit. Vstala jsem a vzala mobil do ruky, vytočila jsem mamčino číslo a čekala až mi to zvedne.