Living the dream-CZ

27.Díl

Když jsem přišla z koupelny, šla jsem si vzít do kuchyně něco malého, i když malého bylo mi pořád na nic tak jsem z mrazáku vytáhla zmrzlinu , vzala lžíci i když to byla prkotina vzpomněla  jsem si na Liama, co asi dělá. Šla jsem si sednout do obýváku kde seděla mamka, podívala se na mě usmála se a došla si také pro lžíci, celý zbytek večera jsme si povídali, řekla jsem jí nakonec o Lukášovi i o tom, že mě políbil, že zkrátka nevím co mám právě ted dělat a už nemám sílu na to, to řešit.

"A chceš znát můj názor? Pokud ti to tedy nějak pomůže?" zeptala se.

„No to bych byla ráda."

 „Z toho co říkáš a z toho co cítíš k Harrymu, bych udělala všechno proto abychom byli spolu, ale kdybych věděla že se víc jak za 3 roky neuvidíme a navíc je z takové dálky.Tak bych to prostě nechala osudu a snažila se řešit to s Lukášem."

„No, čekala jsem že řekneš něco ve smyslu, kašli na Lukáše a snaž se získat Harryho. Ale asi je to ,jen to co chci aby jsi mi řekla."

 „Je to těžké El, ale nemůžeš se tu trápit kvůli někomu kdo je daleko a nemůže tě ani obejmout."

 „Máš pravdu, nechám to osudu, musím mu to říct."-potom co jsme snědli zmrzlinu a popovídali si, jsem šla do pokoje.

Sedla jsem si k notebooku s domněnkou že by tam Harry mohl být a také že byl. Přeběhl mi mráz po zádech, nevěděla jsem co mu napíšu a hlavně jak mu to napíšu. Než jsem to stačila domyslet, Harry mi napsal. Chtěl na skype, bože on mě chce vidět. Nevím jestli jsem schopná se mu podívat do očí, ale na jednu stranu jsem ho chtěla tak strašně vidět. Šli jsme tedy na skype, Harry mi volal, zvedla jsem to, seděl tam v šedém tričku, neměla jsem mu to brát, takhle se mi po něm začalo stýskat ještě více. Do očí se mi vlily slzy, Harry se mi začal omlouvat za to co jsem zjistila o něm a o Taylor, řekla jsem mu že je to v pohodě a že jsem ráda že mi to řekl osobně, bylo mi to vůči němu  nefér, nemohla jsem mu lhát i když jsem věděla že mu to ublíží.

"Harry, miluji tě a ty to víš, nikdy bych o tebe nechtěla přijít, ale musím ti něco říct."

 „Co se děje El?"-zeptal se a díval se jako by to ani nechtěl vědět.

"Něco se stalo, nechtěla jsem aby se tak stalo, ale byla jsem tak psychicky na dně potom jak mi chybíš a on byl zrovna tak blízko."

„Počkej on,El?"

 „Je mi to tak hrozně líto, ale potřebuji ti to říct, nechci tě tahat za nos s tím že se tu nic neděje a je vše v pořádku a potom co jsi mi řekl s Taylor. Byla jsem venku s jedním klukem, strávili jsme spolu celý večer, bylo to fajn protože jsem se odreagovala, ale on mě pak políbil. Nevím proč jsem to nechala zajít až tak daleko. Harry nevím jestli tohle zvládnu přes 3 roky. Tak hrozně mi chybíš, já tohle nedokážu."

Harry se díval a skoro vůbec nevnímal.

"Víš El, jsem rád že jsi mi to řekla a souhlasím s tebou, měli by jsme si dát pauzu"- viděla jsem jak má slzy v očích, začala jsem brečet.

"Harry tak strašně mě to mrzí, nikdy nezapomenu na to co jsme zažili, nikdy tě nepřestanu milovat."

 „Já vím El, rád jsem tě viděl, doufám že se ještě někdy uvidíme."- řekl to tak bez energie.

"Mrzí mě to Harry."

 „Hlavně neplač El, to je život a kdyby jsme od sebe nebyli tak daleko nic takového by se nestalo, je to také moje chyba. Budu muset jít, krásně se vyspi El."- dořekl a poslal mi vzdušnou pusu, udělala jsem to samé a položila ruku na monitor.