Living the dream-CZ

52.Díl

Podívala jsem se na Paula a usmála se, utřela si slzy a zeptala se kde jsou.

"No ted bych řekl, že budou v hale, před chvíli mi přišla sms od Liama, že dorazili."- Neváhala jsem ani vteřinu vyběhla jsem a v hlavě to neměla ani pořádně srovnané. 

Běžela jsem po schodech přímo k hale, otevřela jsem dveře a viděla je tam. Jak tak zmateně koukají a stojí tam. Utíkala jsem první si mě všiml Liam. Hned jsem mu skočila do náručí a políbila ho, tiskla jsem ho k sobě tak pevně jak to jen šlo, nestačila jsem mu ani nic říct a hned jsem se vrhla na Nialla. Dala jsem mu pusu na tvář a pořádně objala. Potom tu byl Zayn, k němu jsem přišla a chvíli se na něj dívala. Objala jsem ho , pohladil mě po zádech a tiskl mě k sobě. A nakonec tu byl Louis, když jsem ho viděla nemohla jsem tomu uvěřit, od té doby se šíleně změnil. Vypadal mužnější, slušelo mu to. Jako by se z něj stal někdo jiný. Když jsem ho viděla, hned se mi nahrnuly slzy do očí, myslela jsem si že to vydržím, ale nešlo to.

"Louisi"- řekla jsem a napůl se mi díky slzám klepal hlas.

Louis ke mě hned přišel a objal mě. Cítila jsem jak voní , zavřela jsem oči a cítila jak mi slzy stékají po tváři. V tu chvíli jsem byla štastná, nemyslela jsem na nejhorší, byli tam zase všichni po hromadě a já se cítila jako bych vedle sebe měla druhou rodinu, díky které jsem se naučila znovu žít. Ani jsem si neuvědomila, že Louise tak dlouho držím ,do doby než se Louis začal smát.

"Hrozně jsi mi chyběl."- řekla jsem.

Louis se na mě podíval a usmál se.

"Ty mě taky El."- řekl a utřel mi slzy.

Viděla jsem jak se na mě Liam celou dobu dívá vypadal nervózně. Všimla jsem si klíčku na krku který měl, hned jsem si vzpomněla na ten den kdy tam byl a koupil mi ho, na ty slova co mi řekl, rukou jsem si stiskla zámek který jsem měla na krku. Přisla jsem k němu, stikla mu tvář a dotkla se čelem jeho čela, pak ho objala.

"Ehm"-ozvalo se.

"Vždyt už jdeme Nialle."- řekl Liam, chytl mě za bok a tiskl mě pevně k sobě.

Nemola jsem si pomoci, ale jako bych z něj cítila nejistotu a strach. Dívala jsem se na něj a šla spolu s ostatními k Harrymu do pokoje. Uvnitř už stál Paul a Harry ležel na posteli.

"Nazdar kámo."- řekl Niall přiskočil k Harrymu, poplácal ho po rameni.

Harry se jen pousmál. Viděla jsem jak se na nás dívá a jen sklopil pohled. Cítila jsem se divně, bylo mi ho líto, byla jsem sama na sebe naštvaná protože jsem věděla že oba mít nemůžu, ale jak bych mohla jednomu z nich zlomit srdce. Oba miluji, ale i když jsem s Liamem, nemůžu se dívat na to jak Harry trpí. Potom co se stalo Gemmě, potom všem. Bylo mi to líto, ale nechtěla jsem s ním být jen z lítosti. V tu chvíli se na mě podíval Paul. Pohled jsem mu opětovala a pustila Liama, šla jsem směrem k Louisovi který stál u dveří. Podívala jsem se na něj a on se podíval na mě. Liam šel k Zaynovi a něco si povídali. Pak přišel do pokoje doktor.

"Jak to s ním vypadá?"- hned jsem se zeptala.

"No z nejhoršího je venku a měli by jsme si ho tady ale pro pozorování nechat ještě pár dní."- řekl doktor 

„A když podepíšu revers?"- zeptal se Harry.

"To je možné, ale bude to proti doktorskému doporučení, sice jste z nejhoršího venku , ale pořád se může cokoliv stát."-řekl doktor.

Podívala jsem se na Harryho, přeložila  mu to a on se podíval vážně na doktora a řekl že slibuje, že bude jen ležet jen at vypadne odsud. "-dořekl 

Doktor po chvilce donesl revers.

"Stejně se mi to nelíbí, to zranění bylo až příliš vážné. Navíc co jsem slyšel jste známý po světě, nechci mít na krku to že se vám něco stalo kvůli tomu, že jsem vás pustil."

"Kam chceš ted jít? Do letadla tě nepustím."- řekla jsem a ani nevím proč, v tu chvíli najednou bylo v místnosti ticho ani Paul to asi nečekal. 

Liama to zarazilo úplně ztuhl v obličeji.

"Nevím asi půjdu do hotelu."- řekl Harry s pohledem jako by to ani nebyl on.

"Můžete spát u nás, naši to určitě dovolí."- řekla jsem.

"Nevím jestli je to dobrý nápad."- řekl Paul 

„Né to je víc než dobrý nápad."- řekl najednou Niall a Zayn se začal smát.

Potom ho praštil do ramene.

"Au ,  tak když už jsme tady tak proč spát někde jinde a navíc všem si nám El chyběla, všichni si to myslí, jen to nikdo neřekl na hlas."- v tu chvíli kdy to dořekl jsem se podívala na všechny a usmála se.

"Pak není o čem mluvit budete spát u nás."

 Liam se stále tvářil jako by nejradši odjel, Zaynovi to asi bylo blbé tam spát, Niall byl celý nadšený, Paul měl strach aby něco neudělali když budou pohromadě, Harry se stále tvářil jako by to nebyl on a Louis ten se tvářil nesměle jako by mu to bylo jedno. Po chvilce jsme začali balit Harryho věci které mu Paul dovezl. Šla jsem napřed abych to zavolala našim. První co jsem si vyslechla bylo to že tam není uklizeno a kde budou spát že tam není místo a co si o tom pomyslí. Potom jsem mamku uklidnila a řekla že to bude v pohodě.

"Možná by jsme s tátou měli odjet aby se uvolnil jeden pokoj."- řekla a i když jsem jí to chtěla schválit řekla jsem , že je to jedno at se rozhodnou jak chtějí.

Pak jsem jen z dálky slyšela jak táta říká něco ve smyslu, že chtěl večer stejně něco podniknout a že klidně přespí v hotelu a že to bude romantika.

"No dobře, ale nesmíte nic zničit jasný?"- řekla.

"Jasně to ti slibuji, jste nejlepší."-řekla jsem  rozloučila se. 

Když jsem si mobil dávala do zadní kapsy cítila jsem jak mě ze zadu někdo objal. Nevěděla jsem kdo to je , protože jsem moc dobře věděla jak se Harry tvářil a Liam na tom byl podobně. Když jsem se otočila byl to Niall.

"Co to děláš?"- zeptala jsem se.

"Harry mi řekl co se stalo."-řekl a tvářil se vážně.

„Aha, no já se o tom nechci bavit Nialle, promin, ale děkuju, vážím si toho."- řekla jsem a dala mu pusu na tvář. 

Zavolali jsme si taxík, ten po 5 minutách přijel řekla jsem mu adresu, ale bylo mi jasné že se tam nevejdeme všichni. A zase jsem nechtěla aby to bylo jako cestou do aquaparku. Tak jsem řekla at si tam nastoupí kdo chce, že půjdu pěšky protože znám cestu. Paul řekl , že pojede, pak se přidal Niall nechtělo se mu jít pěšky, pak Zayn, Harry protože se neměl namáhat a zbyl tu Louis s Liamem, ty se na sebe podívali Liam si povzdechl a Louis ho chytl za ramena. Taxík  pak odjel. Zůstala jsem tam s Louisem a Liamem, bylo to zvláštní dívat se na ty dva, hlavou se mi honilo jak tohle asi dopadne. Šli jsme domů šla jsem před nimi, kluci šli za mnou přišlo mi to pitomý, ale tak neřešila jsem to, nechtěla jsem je rušit pokud se bavili o něčem co bych neměla slyšet. Potom jsem cítila jak mě někdo chytl za ramena. Byl to Liam , Louis si stoupl z druhé strany a usmál se na mě.

"Omlouvám se jestli jsem se v té nemocnici choval jako pitomec,ale.."- skočila jsem mu do řeči.

„Vím, že je to těžké, když přijedeš a Harry je tu a já s ním, asi je to těžké si představit že jsem tu s ním byla celý večer a ty jsi tu nikde nebyl, ale prostě chci aby jsi mi věřil a kdyby se něco stalo, nebo dělo tak ti to řeknu, netahala bych tě za nos Liame."- jakmile jsem to dořekla Liam se na mě podíval a usmál se.

"Já vím.."-řekl."