Living the dream-CZ

61.Díl

Pohled Nialla.

Jakmile jsem odešel od El, měl jsem v hlavě jen jediné. Až to konečně řeknu Harrymu. Věděl jsem , že z toho bude nadšený, i když se celou tu dobu snažil tvářit že je mu fajn, ten rok a půl to s ním bylo k nevydržení. Když jsem přišel k nám domů, Harry seděl na gauči, měl puštěnou televizi a na klíně měl notebook. Dělal jsem jakože nic, šel jsem k ledničce a tam si vzal pár jablek. Procházel jsem kolem Harryho.

"Zdravá výživa?"-zeptal se rejpavě.

"Nemůžu sníst pár ovoce?"- řekl jsem.

"Ale jo, jen že je to u tebe takový neobvyklý, když pořád jíš nějaký sušenky."- řekl a zasmál se.

"Hele jo, fajn aspon vím, že ti nemusím říkat co je novýho."- řekl jsem otočil se zády a kousl do jablka.

"Počkej co novýho?" - podíval se tím svým zamračeným pohledem a šel ke mě.

"Nic , nic ,ti budu říkat něco po tom tvym rejpání, ono ti to třeba dojde."- řekl jsem a usmál se škodolibě.

"Nialle přestan, tak mi to řekni."- řekl Harry.

"No kdyby jsi šel dnes se mnou, tak by jsi to věděl taky."- řekl jsem a zase kousl do jablka.

"Už přestan a podívej co?"- řekl a byl fakt nervózní.

Podíval jsem se na něj a schválně se zamračil. Pak jsem se usmál a dělal si z něj srandu.

"Celkem nic, byl jsem v obchodě a potkal jednu holku, s tou holkou jsem se zapovídal a šel jí pomoc koupit nějaké jídlo, potom jsem jí šel vyprovodit, k ní domů tam jsem jí pomohl vybalit, chvíli jsme si povídali a já jí pozval k nám domů."- řekl jsem a čekal jsem jeho výraz.

"Cože jsi udělal?! Zbláznil ses? Proč jsi mi to neřekl rovnou? Kdo je to? To jsi k nám jako pozval cizí holku aniž by jsi o ní něco věděl? Bože Nialle, může to být klidně nějaká šílená holka co nás vykrade."-řekl a díval se na mě naštvaně.

"Klid Sherlocku"- řekl jsem a smál se.

"Čemu se směješ mě to moc vtipný nepřijde."-řekl.

"Mě, ale jo, protože nevíš kdo ta holka je a já bych ti vlastně něco takovýho neměl ani říkat."- jakmile jsem to dořekl Harry se zarazil.

"Můžeš mi už říct co se děje? Protože jestli mi to neřekneš, kašlu na tebe a jdu do ložnice."- řekl a vypadal naštvaně.

"No jak chceš, když to tedy chceš vědět. Je to fanynka , je to už dlouho co jsme se neviděli."- jakmile jsem to dořekl Harrymu ztuhl výraz v obličeji, stoupl si a koukal chvíli do prázdna.

"Harry?"-nereagoval, po chvíli jsem na něm viděl jak se mu ztuhlý výraz mění v obrovský úsměv.

"Děláš si ze mě srandu že jo?"- zeptal se.

"Nedělám, včera přijela, bude tu bydlet, nechtěla abych ti o tom a ostatním klukům zatím říkal , než se tu zabydlí, ale vím jak to vy dva mezi sebou máte, nebo jste aspon měli, tak mi přišlo fér aby jsi to věděl."- jakmile jsem to dořekl, Harry mě objal a utíkal nahoru do ložnice.

"Kdy má přijet?"-křičel.

"No teprve jí budu psát adresu a myslel jsem až tak večer. Ale taky mě napadlo, že jí napíšu nějaký hezký místo kde budete mít čas se  přivítat."- řekl jsem a jedl druhé jablko.

"Ty jsi génius Nialle."-ozvalo se.

Čas rychle utíkal. El jsem napsal adresu, bylo to jediné hezké místo které mě napadlo, bylo to u jedné staré vily, kde už nikdo nebydlel, byl tam takový dokonalý park, prostě romantika. Viděl jsem Harryho jak je celý netrpělivý, mezitím jak jsem se díval na televizi ,si stačil koupit kytici.