Living the dream-CZ

5.Díl

Mezitím v aréně

„Jsi si jistý tím co děláš?" řekl Paul, "Ty jsi nás slyšel? Že se nestydíš, poslouchat cizí rozhovory." -řekl jsem "No vlastně slyšeli jsme to všichni." Řekli kluci "Díky moc, no a tedy když už se tu nic neudrží co si o tom myslíte?" -zeptal jsem se „No podle mě je to dobře, podle toho co jsem slyšel, vypadá na normální holku."-řekl Niall „Mě se líbí, má sexy vlasy a může s ní být sranda, proč ne aspoň nám ukáže jak to tu chodí"-řekl  Harry „Ty aby jsi se nějaké holky nezastal, sexy vlasy?Jak vypadají sexy vlasy Harry?!"- řekl Louis a smál se . "Ehm, co se děje? " zeptal se Zayn "Liam si sem chce vzít nějakou holku s její kamarádkou na celý čtyři dny."-řekl Niall. "Prováděly by nás po Praze a navíc co je špatného na tom poznat nové lidi z nové země?" "Mě se to moc nelíbí, já bych to tu sbalil a jel domů."-řekl Zayn. "Hele, všichni víme že ti chybí Perrie, ale to neznamená že si to ostatní nemůžou užít"-odpověděl jsem mu  „To řekl ten pravý a co ty a Danielle? No, všichni víme, že se k sobě vrátíte, že je to jen nějaká krize"- řekl Zayn „Ale no tak hlavně se nezačněte zase hádat. "-řekl Niall "Takže tedy souhlasíte až na Zayna, přehlasováno. Protože tak či tak, by tu s námi byly, už jsem to El slíbil" -řekl jsem "No to jsou ty tvoje sliby, víš jak to pak dopadá"-Zayn "Jak by to dopadlo, úplně normálně, vypadá na fajn holku, je roztomilá"-řekl jsem "No právě, vypadat může, ale takových už tu bylo, vzpomeň si kolikrát sis tohle už řekl a jak to dopadlo"-Louis . „Ty ses k tomu, nijak nevyjádřil, tak nevím co od tebe můžu čekat"-odpověděl jsem mu „Hm"-Louis „Tady se rozjela nějaká diskuze? Nebo co? Sbalit věci a jede se do hotelu"-Paul

Niky..? Niky..? Volala jsem na ní, ale nikde nebyla, začala jsem mít strach, ani mobil mi nebrala, něco se stalo jinak by mi to vzala. "Kde jsi" Konečně mi vzala telefon "Ahoj El víš, jak jsem na tebe čekala, tak mi volala mamka, že si to rozmyslela, že má špatný pocit a ať přijedu domů a víš jak to doma teď mám složitý, nechci dělat zbytečně problémy a abych stihla poslední vlak tak jsem běžela na nádraží abych to stihla." "Ok, ale mohla jsi se ozvat, co tu teď budu dělat sama? " "El vážně se omlouvám , přeju ti to hrozně moc, pozdravuj ode mě Harryho, vlastně všechny ale nejvíc Harryho." "Fajn tak ať dojedeš bez problémů domů, uvidíme se, zatím pá, mám tě ráda." "Já tebe taky, pá a užij si to"  Užij si to, to se jí lehko řekne. Měla jsem čas , tak jsem si šla projít obchodní centrum, zavírat měli až kolem jedenácté, díky koncertu a jelikož mi zbyly nějaké peníze koupila jsem si na sebe bílé šaty se světle růžovým svetrem. Byly zrovna ve slevě tak proč ne, milovala jsem jemné ale zároveň i pestré barvy. Možná to byl vnitřní hlas abych si koupila něco nového, možná kvůli Liamovi, vždyť jsem sebou nic neměla a přeci nebudu čtyři dny chodit v tom samém. S taškami v ruce jsem čekala před arénou, ale Liam  nikde, začalo mi být na nic, začala jsem přemýšlet o tom, že jsem mu naletěla.  Začala jsem mít strach, sedla jsem si na chodník se slzami v očích jsem přemýšlela o tom v kolik pojedu domů a kdy to všechno skončí. Najednou mi někdo ale zakryl oči, měl krásně teplé ruce a voněl, hned jsem poznala kdo to je. "Ahoj, omlouvám se, šel jsem pěšky a tak nějak jsem si neuvědomil že bych se mohl ztratit." Usmál se a čekal co odpovím. "Ani nevíš jak se mi ulevilo, myslela jsem si že jsi se na mě vykašlal, už jsem se začala bát." "To bych neudělal, já sliby plním, ale neměla tu s tebou být ta tvoje kamarádka?" "No vlastně měla, ale něco důležitého jí do toho vlítlo, mám pozdravovat a že jí to moc mrzí." "To je v pohodě, to se stává,no vlastně jsem rád(zase se usmál)i když vědět dřív, že tu budeš sama v noci snažil bych se přijít co nejdřív." "Vážně? Vždyť mě ani neznáš." "To sice ne, ale chci tě poznat právě proto jsem se rozhodl aby jsi  tu s námi zůstala." "S námi? Klukům to nevadí?"  "No vlastně ne, byli rádi." Povídali jsme si různě o životě, nechtěla jsem se ho ptát na osobní věci, i když mě to hrozně zajímalo. Pomalu jsme šli směrem k hotelu.