Living the dream-CZ

25.Díl

I když jsem na ně nechtěla myslet, viděla jsem je všude, at už to byli kluci stejně oblečení nebo stejně ostříhaní. Šla jsem dovnitř, koupila si minerálku a šla k pokladně. Vyčítala jsem si to protože tam byla fronta dlouhá snad kilometr a i když všichni viděli, že mám jen vodu, nikdo mě nechtěl pustit.

"Jak jinak."- řekla jsem si pro sebe.

"Ehm."- ozvalo se ze zadu, otočila jsem se a stála tam nějaká stará paní.

"Potřebujete něco?"- zeptala jsem se.

"Vlastně nic, jen že spěchám a ted tady musím stát takovou frontu."- řekla to takovým tím typickým důchodovským tónem jestli jí náhodou nepustím.

"No tak já taky spěchám, ale s tím nic neudělám."- odpověděla jsem a otočila se zpátky.

Jen jsem slyšela jak paní odfrkla. Bylo mi to jedno, nemínila jsem si kazit den ještě tímhle. Po čekání jsem se konečně dostala na řadu, zaplatila jsem a šla z obchodu že zase poběžím, napadlo mě zastavit se u Niky. Běžela jsem k jejímu domu, zazvonila jsem na zvonek. Otevřelo se okno, v něm ještě Niky v pyžamu.

"Budíček"- zakřičela jsem na ní. 

"Děláš si srandu? Vždyt je půl sedmé.".- řekla rozespale. 

"Právě, to že jsou prázdniny neznamená vyspávání kdoví do kdy."

 „Ty jsi blázen holka." 

„Tak co? Necháš mě tu stát celý den? Pojd ven." 

 „Ok, moment jen se obleču."

Po chvíli vyšla ven.

"Dnes si to vzala nějak vážně."- řekla

 „No potom co se mi zdálo, jsem nemohla usnout, tak jsem si potřebovala vyčistit hlavu."

 „Co se ti zdálo prosím tě?" 

Potom co jsem jí to řekla, se začala smát a rýpala do mě. Ale pak to pochopila, šli jsme se projít. Kecali jsme o všem co šlo, ona mi vyprávěla o tom jejím a já jí to jen záviděla a hlavně přála aby jí to co nejdéle vydrželo.

"Vlastně má kamaráda El a měl by o tebe zájem, je i hezký, milý kluk." 

„Tak to v žádném případě, já ted nikoho nechci takže žádné dohazování." 

„No tak to je trošku pozdě El, já jsem vám domluvila rande." 

„No to nemyslíš vážně? Potom co se stalo s Harrym, ted nemůžu s nikým randit ani nechci."

 „Právě proto El , nevím jak to je, on si může támhle užívat s dívkami a ty se tu budeš trápit? Tak to nemusíš brát jako rande, spíš jako takové odreagování, uvidíš bude se ti líbit , je to přesně tvůj typ." -Potom co to dořekla, jsem se zašklebila, ale pousmála jsem se.

"Když jinak nedáš a na kdy jsi to domluvila?" 

„No vlastně na dnes večer." 

„Cože?!"- vykřikla jsem až mi málem zaskočilo pití.

„Když on potom odjíždí na stáž pryč."

 „Proboha Niky, tak brzy, myslela jsem třeba že až za týden, nebo tak, kolik mu je,kdy jsi mi tohle jako chtěl říct?"

 „Je mu 25 je vysoký , tmavý vlasy ,pohodář říkám bude se ti líbit.No chtěla jsem ti to říct hned až bych vstala."

 „A nemáš třeba fotku abych zhruba tak věděla?"

 „Jo jasně, skočíme k nám a ukážu ti ho na facebooku." 

Šli jsme k Niky domů, nikdo doma nebyl. Šli jsme k ní do pokoje tam jsem si sedla na postel a Niky si přisedla ke mně a začala toho kluka hledat. Když mi ho ukázala , byl vážně hezký. Ale nedokázala jsem si představit, že bych šla na rande když o tom Harry neví. Nechci to udělat za jeho zády. Měla jsem z toho divný pocit.

"Jak se jmenuje?"- zeptala jsem se. „Lukáš a.."

 „On zpívá?" – přerušila jsem jí, zamrazilo ve mě, jak kdybych to neříkala, bud mu kluci byli podobní, nebo se tak oblékali, tenhle zpíval paráda. No každopádně, jsem ho brala jinak. Snažila jsem se myslet jen na to, že je to kluk se kterým si jen výjdu ven, snažila jsem se nemyslet na Harryho.