46.Díl

297 17 0
                                    

Odemkla jsem dveře, když jsem vešla dovnitř Liam zabouchl dveře cítila jsem jak ke mě přišel zezadu a něžně políbil na krk.

"Chyběla jsi mi El"- řekl.

"Ty mě taky Liame a moc, ani nevíš jak jsem ráda , že jsi přijel."

Otočila jsem se k němu a políbila ho, on se zapojil. Pořád jsme pokračovali, chyběl mi tolik. A při pomyšlení , že je tu zase jenom na pár hodin jsem se cítila mizerně. Koukal se mi do očí, připadala jsem si malinká, byl oproti mě hrozně vysoký. Ale byl to pro mě pocit jistoty, vždycky jsem chtěla kluka který, když mě obejme tak budu mít hlavu na jeho hrudi. Bylo to romantický , Liam mě zase políbil, potom mi dal pusu na čelo, chytil mě a položil na stůl, začali jsme se líbat. Nikdy jsem si tak nepřipadala, ale bylo to moc dlouho co jsem ho neviděla, byl tak sexy, nedokázala jsem se udržet , měla jsem ho u sebe co víc si přát. Jen jsem se bála aby zrovna do domu nepřišli naši.

"Neboj se, dřív jak v devět se nevrátí." - řekl Liam.

"Jak tohle víš?" - zeptala jsem se.

"Protože mi to řekla tvoje mamka když odcházela."- řekl s klidem.

"Tohle mi vážně nedává smysl, ale co jsem za to nehorázně ráda."- jak jsem dořekla Liam mi stiskl obličej a políbil mě, jednou rukou mi pak sjel k nohám začal se mě dotýkat.

"Nevadí ti to?"- najednou se zeptal.

"Co by mi mělo vadit, neviděla jsem tě takovou  dobu, chyběl jsi mi, ani nevíš jak jsem ráda za tohle, že tu konečně mám někoho koho miluji s kým se můžu mazlit. Je to šílené být tu sama bez nikoho kdo by to pochopil.

"Jakmile jsem to dořekla Liam se usmál, ale byl to takový nesmělý úsměv. Přitáhla jsem si ho k sobě,líbali jsme se a dotýkali se.

Nakonec mě vzal do náručí a nesl ke mě do pokoje. Když jsme otevřeli dveře pomalu mě pustil na nohy.

"Wow"-řekl a rozhlédl se po pokoji až se zarazil a koukal na jedno místo.

"Co se děje?"-zeptala jsem se.

"Ty jsi předělala pokoj?"- zeptal se.

"Jo, potřebovala jsem to, neměla jsem co dělat a.."-ani jsem to nedořekla a už zase mluvil Liam.

"Támhle jsme my?"-díval se na zed s fotkami.

"Jo to jsme my."- řekla jsem. Liam ke mě přišel a celý se rozzářil, najednou byl nadšený.

"Miluju tě El."- řekl.

"Já tebe taky Liame."- odpověděla jsem mu.

Zničeho nic jsem něco uslyšela, jakoby škrábání.

"Co to bylo?"- zeptala jsem se, ty zvuky šly ode mě ze skříně.

"Málem bych zapomněl."-řekl Liam.

Nechápala jsem ho ale ty zvuky byly čím dál tím hlasitější.

"Nebudeš chtít abych do té skříně vlezla že ne?"- řekla jsem vyděšeně.

"Ne to ne, jen jsem si tam pro tebe něco schoval, nevěděl jsem kam jinam."-řekl a začal se smát.

"Čemu se směješ?"- zeptala jsem se.

"Jen tomu tvému výrazu, tváříš se jako by jsi v té skříni měla kdo ví co."- jakmile to dořekl , zašklebila jsem se na něj.

Seděla jsem na posteli a koukala na Liama , který šel ke skříni.

Living the dream-CZWhere stories live. Discover now