Living the dream-CZ

1.Díl

Ahoj , jmenuji se Elena a je mi 18 let, kdybych sama sebe měla popsat asi bych vám řekla, že jsem obyčejná holka z malého města, které se nachází v České Republice. Mým snem už pár let je setkat se alespoň jednou za život se skupinou One Direction, co by byl ale opravdu splněný sen?Blízké setkání a možná i objetí od  jednoho člena a to Liama nebo Louise. Vždycky jsem byla dívka co sní o tom aby se do ní jeden z nich zamiloval, která z nás si tímhle obdobím neprošla , že? Žila jsem svůj svět a věděla, že se to s největší pravděpodobností nikdy nesplní. Ale pořád jsem viděla tu malou naději co tam byla. Stahovala jsem si jejich písničky, sledovala jejich videa, jejich vtipné momenty na youtube, byla jsem do nich zblázněná, ale ne jako typická "Directionerka", ale jako normální dívka co začala žít sen o tom, že se jednou potká s pěti úžasnými kluky. A bude si to pamatovat do konce života. Začala jsem se tedy více učit angličtinu, přiznejme si rovnou, angličtina na škole je přece jen jiná než v reálném životě. I přes to všechno co se dělo kolem, bylo zrovna nějaké špatné období ani sama nevím čím to začalo, možná problémy doma, (hádky s kamarády). 

"Crrr" Hm, už zase moc přemýšlím nad věcmi, odcházela jsem ze školy domů. Jako vždy jsem šla stejnou cestou a když jsem se podívala do trafiky co mají ve výloze nemohla jsem uvěřit svým očím. Byl tam časopis, který jsem si koupila naposledy na základní škole, ale zpátky k věci, zaujalo mě co bylo na přední straně, celé číslo bylo totiž věnované "One Direction" , tak jsem si řekla že si ho koupím, přece jen mít velký plakát Liama už se mi dlouho nepoštěstilo, když jsem dorazila domů , převlékla jsem se a pustila notebook s písničkami od kluků , potom jsem začala listovat časopisem. 

Jako vždycky tam byla napsaná fakta o klucích a přes to, že jsem většinu z nich znala musela jsem si je přečíst znovu, znáte to. Je to jako koukat se na jeden film pořád dokola i přes to že jste ho viděli. Ten pocit, že se vám z toho bude líbit zase něco jiného, no listovala jsem dál a aniž by mě překvapilo, byl tam článek jen o Harrym a asi si domyslíte co v něm mohli řešit, samozřejmě Haylor vztah.(Harry Styles a Taylor Swift) Se znechuceným výrazem jsem četla dál, samá špína nevím proč si kupuji časopis který je vlastně stejný jako každý druhý bulvár, nikdy jsem nebyla na to abych věřila blábolům z časopisů, ale i přes to, člověk nad tím přemýšlí a po nějaké době je toho hodně. Na konci časopisu, byly jako vždycky horoskopy a aby to bylo zajímavé zapojili do toho kluky. Už mě to vážně nebavilo, když jsem ho chtěla zavřít všimla jsem si velkého nadpisu."ONE DIRECTION OPRAVDU V PRAZE!" 

No Wow, aniž bych si ověřila, jestli je to pravda začala jsem se smát. Opravdu, kluci měli přiletět do Prahy, bylo to díky zrušenému koncertu v Německu, který se měl konat a tak chtěli udělat radost jiné zemi. Kluci se prý nemohli dohodnout až když přišel Niall a řekl že si už párkrát všiml aktivity na twitteru a videí na youtube od holek z ČR. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit, říkala jsem si proč zrovna my? ČR taková malá Země, ale samozřejmě jsem měla radost. Hned jsem to volala Niky a začala to hledat na netu. A jak se říká, kdo hledá ten najde. Našla jsem to  na jejich oficiálních stránkách. Koncert měl být na pět dní tedy, vlastně na jeden , zbylé čtyři dny si kluci chtěli projít Prahu a kouknout zřejmě po památkách. V tu chvíli to pro mě bylo víc než jsem kdy chtěla, bylo to jako číst "fanfiction", které dopadne dobře. Nevěděla jsem co dřív, když se k tomu teď zpětně vracím, chovala jsem se jako dvanáctiletá puberťačka co neví co vlastně chce. A svým způsobem to tak bylo, kdo by se tak nechoval, kdyby byla možnost splnit si životní sen. I když jsem nedoufala, šetřila jsem si nějaké peníze na tuhle chvíli, jak z brigád, tak od našich a peněz od babiček co jsem dostala vždy k narozeninám nebo k Vánocům. Už zbývalo jen zarezervovat si lístek. No málem mi to vyrazilo dech, všechny lístky do předních řad byly vyprodané, v tu chvíli jsem byla vážně naštvaná, nezbývalo mi nic jiného než si zarezervovat lístek do zadních. Teda ale, fakt mě to štve, přála jsem si být jim co nejblíž dotknout se jich, no bohužel  to nevyšlo. Ale i přes to jsem byla šťastná,  vždyť se mi měl splnit sen. Dny utekly jako voda, domů mi konečně přišel lístek na koncert. Byla jsem domluvená s Niky, ale ta si lístek rezervovala ještě dál než jsem byla já, snad i do jiné zóny. Všechno se začalo kazit. Říkala jsem si, co budu vlastně dělat až je uvidím, vždyť tam bude hrozně moc holek, proč by si všimli zrovna mě, hlavou mi problesklo že to na co jsem právě myslela si řeklo spousta holek. Proto jsem ani nějak neřešila co si vezmu na sebe.